Provaz a kolt

Jestliže nenajdu kladného hrdinu, s nímž bych se mohla ztotožnit - nebo hrdinu sice rozporuplného, ale takového, kterému bych mohla věnovat své sympatie, mívám obyčejně problém se snímkem jako takovým. "Provaz a kolt" možná není úplně typickým příkladem výše uvedeného - nakonec to je Johanna, Rogersova dcera, o níž mi jde ... a které z celého srdce přeju satisfakci. Protože když vracíte úder, měli byste si dobře rozmyslet, na koho míříte - pokud svou pomstu uchopíte za špatný konec, k ničemu pozitivnímu či alespoň snesitelnému obyčejně nedojdete. Příběh je navenek poměrně nesdílný, svoje emoce nedává příliš najevo - o to víc se odehrává pod povrchem. Tam ovšem oko kamery nedohlédne ... a nemůžu se zbavit dojmu, že se ani příliš nesnaží, aby nějaký hlubší vhled zprostředkovalo. Vidím to na 3* ... na poměrně stabilních základech. (30.03.2021)

Povedená Hosseinova pocta žánru a velkému Leonemu. Tichý a brutální přímočarý western bez kladných hrdinů, který směřuje k nezvratnému  tragickému konci.  Příjemnou přízdobou jsou i znatelné odkazy na Angeliku, kdy si při jiskření mezi  tichým pistolníkem Manuelem a ztrápenou Marií prostě nelze nevybavit podobné pohledy mezi Peyracem a markýzou andělů.  Žánrově čistá neprávem  polozapomenutá perlička, díky níž mohla mít Michele ještě naději.  Hrát pak umí naštěstí mnohem lépe než Enšpígl psát. (03.01.2024)

Robert Hossein se snaží napodobit Leoneho westernový styl a u snahy to rovněž i končí. Zatímco u Leoneho působí jeho typická málomluvnost naprosto stylově a přirozeně, zde to je to po většinu času spíše křečovité. Další věc je odbytý a nedotažený scénář (byť se slibným potenciálem) a postavy, které občas dělají totální kraviny. Ale navzdory nedostatkům to díky zajímavému obsazení hlavních rolí (nutno podotknout, že působí oba celkem přesvědčivě), absenci kladných postav a závěrečné scéně v městě duchů špatný film není. 50%. (27.07.2021)

Jednoduchá kovbojka v tradičním duchu pomsty. Žel dnes již nemůže zapůsobit toutéž silou, jakou možná působila v době vzniku a nemůže se vlastně chlubit ani původností námětu. Koneckonců tuto skutečnost nemusíte brát nijak vážně, protože film za jedno zhlédnutí určitě stojí. Připomeňme, že ne náhodou naoko líbivý western je postaven především na atraktivních protagonistech Michèle Mercier, Roberta Hosseina, kteří byli ve své hvězdné slávě vítanými hosty i pláten československých kin. Samotný western patří k těm průměrným a nelze mu upřít jisté kvality, nicméně na úroveň snímků Sergia Leoneho nemá. (12.11.2011)

Hodně zvláštní film. Tváří se to jako western, takový ten žánr Last Man Stand, ale vlastně klame tělem. Snaží se hodně vyprávět obrazem, atmosférou, hudbou, náladou, pohledy, což se mu překvapivě většinu stopáže daří. Na plátně jedou jen dva borci na koni, ale přesto to má v sobě něco, ten obraz, čím nutí dál se dívat. Jen jak tam házela těmi italskými černými smutečními šaty kolem sebe, nemohl jsem nevzpomenout na Slunce, seno, erotika a "Marcelo!", "Vincenzo!", "Amore mia!". A jinak tamta byla pěkný hajzl a měli ji kilnout hned, jak to šlo, mrchu. Tohle se nedělá. (06.04.2023)