Steve Jobs

Problém bude asi v tom, že jsem počítal s tim, že to bude lepší než jOBS s Kutcherem, ale vidím že ne.. Možná kdybych si tohle pustil dřív než tu druhou verzi, možná by se mi to líbilo, leč tu story už jsem znal a nic z toho mě tak nějak na podruhý sledovat nebavilo. I když mi přišlo, že tohle má daleko lepší obsazení, tak mě to prostě nechytlo. (25.08.2020)

Nešlo jinak, než to natočit odlišně a zaměřit se na rodinu nebo na dialogy mezi zajímavými postavami. Tedy tak, jak to v Pirátech ze Silicon Valley chybí stejně tak jako ve filmu Jobs. Na druhou stranu si nemyslím, že právě Steve Jobs by si zasloužil tolik filmů. Michael Fassbender a Danny Boyle sice předvedli poctivé filmařské umění, ale podle mě naprosto zbytečně. (29.02.2016)

Mnohem lepší než verze s Kutcherem. Ukazuje to tady Jobse jako opravdového šmejda a nejen jako toho úžasného pána. Odehrává se to v letech 1984-1998 a zobrazuje to hlavní body v jeho životě/kariéře. Řeší se tu i dost osobní a rodinné věci, například jeho zvláštní vztah s dcerou. Opravdu se s nikým a ničím neštval a dost často, jak se říká, neznal bratra. Dokázal se i ke svým blízkým chovat dost odpudivě. Sáhl si na dno, ale zároveň se dokázal opět vyšplhat na vrchol mezi elitu. Ať už byl jaký byl, svět počítačových technologií rozhodně posunul o kus dopředu. Skvělá Fassbenderova role. "Dám ti ti tisíc písniček do kapsy." (10.02.2022)

Nedokážu si moc představit, jak může tento (byť) velmi profesionální počin oslovit někoho, koho nezajímá Steve Jobs, ani historie počítačů. Je pravda, že Danny Boyle prostřednictvím kulometných dialogů Aarona Sorkina servíruje takřka "dokonalé" zpracování životopisu jedné osobnosti, ale zrovna mě tohle koule nerve... Bez výtek, ale také bez nadšení. 7/10 (28.01.2016)

„Tlačítka na obrazovce jsme udělali tak lákavá, že máte chuť je olíznout.“ – „Pokud nebudete v sobotu v práci, v neděli už nechoďte!“ řekl mimo jiné Steve Jobs, jedna z nejvýraznějších osobností počítačového průmyslu posledních dekád. A taky nabubřelý řečník, jízlivý vizionář, marketingový král i tak trochu asociál. Režisér Danny Boyle tu překvapivě usedá krapet dál od kamery, než jsme od něho zvyklí, do popředí nahnal dramaturga, scénáristu a velkorysé obsazení. Ti všichni se moc nezdržují vysvětlováním souvislostí, díky nim se ocitneme výhradně v průběhu příprav těsně před zahájením tří zásadních prezentací nového produktu. Žádné dětství, žádné plácání se v minulosti, žádné kudrlinky, žádné patetické emoce, žádná rakovina. I když občas na místě přešlapujeme, a právě tehdy měl Boyle vytáhnout nějaký svůj hravý trumf. Hustě popsané stránky dialogů se asi každému líbit nebudou, ale Michael Fassbender se nebojí přitlačit a příležitost chytil za pačesy náramně. Ostatní zobou spíš drobky, ale vždy záleží na každém, jak s nimi naloží (třeba Kate Winslet dokonale, jak jinak, že?). Ve výsledku Boyleův precizní tým dokáže nejednou strhnout, ale filmem, který bych si v následujících letech chtěl pustit, Steve Jobs tak úplně není. (23.01.2016)