Experiment

Tento film je sice inspirován Standforským vězeňským experimentem, ale k jeho škodě se nedrží původní reality. Ve skutečnosti to bylo nabídnuto studentům a k žádným vraždám nedošlo. Přesto tenhle film má co nabídnout: zaprvé tam sedne němčina a zadruhé je to dotaženo hezky až do extrému. Bohužel mě osobně vadilo, že si Hirschbiegel vůbec nedal práci s psychologickým vykreslením postav. Pořád se to točí kolem jednoho vězně, který tam dělá neplechu a jednoho dozorce, který si hraje na dozorce SS, ale co ostatní??? Co mě však mrzí ještě víc, je nevyužitý kamerový a hudební potenciál. Němci jsou v tomhle ještě hodně pozadu za Amíky. Ty náhledy do života manželky 77ky mi taky narušovaly celkovou linii příběhu. Pro mě osobně Němci zahodily výborný potenciál tohoto originálního námětu. Jak já říkám: "Nemusí být vždycky vidět krev, aby šel z filmu cítit teror do morku kostí." Ke všemu ta psychologie postav byla opravdu nevydařená a je to škoda. Třeba se dočkám nějakého Amerického remaku, který mě mile překvapí. Tenhle film tedy vidím na 3 hvězdičky a určitě ho můžu doporučit už kvůli supr námětu. ... Jako konečné slovo Vám sem hodím závěr, který učinil v roce 1971 pan doktor Zimbardo: " Brutální zločiny například v době války nejsou dílem žádných psychopatů ani lidských zrůd, ale obyčejných lidí, vystavených nepřekonatelnému tlaku okolností. " - Za tento postoj i za experiment samotný byl doktor Zimbardo kritizován, a to z různých pozic. (Wikipedie) (01.07.2010)

Sice to v reálu nebyl takový masakr, ale nakonec mi to vlastně vůbec nevadilo. Zvlášť když jsme tenhle fakt při projekci neznal. Film byl nejenom špičkově natočený (ten německý původ vážně překvapí), ale především to byla brutální sonda do hlubin lidské psychiky, kde se ukrývají nepředstavitelné věci. V každém z nás. 95% (06.03.2017)

Kdo má trochu povědomí o Stanfordském experimentu nebo i viděl dokument Quiet Rage, tak si jistě povšimne, že film se docela dlouho drží skutečných událostí a je to docela podobné tomu, jak to ve skutečnosti probíhalo (detailu, že se nejedná o studenty a pár dalším nesrovnalostem se věnovat nebudu, ostatně je to pouze na motivy tohoto experimentu). O to víc člověka zamrzí závěr, kde se scénáristům doslova utrhla ruka a nikdo to nezastavil. Chápu, že potřebovali do závěru dát nějakou tu gradaci, jak už to film ostatně vyžaduje, ale tohle? Celou dobu psychologicky dobře zvládnuté, ale v závěru jde veškerá psychologie stranou a máme z toho téměř pokus o béčkovou vyvražďovačku s tím, že dozorci se chovají jako chovanci psychiatrické léčebny a ne jako lidé, kteří byli vybráni k experimentu jakožto psychicky zdraví jedinci. P.S. A ta holka hlavního hrdiny tam byla naprosto zbytečná. (22.02.2012)

Na to, že jsem k tomu přistupoval pomalu s odporem. Německej jazyk se mi nelíbí a hned od začátku mě tahal za uši. Film se rozjížděl dost pomalu, ale vygradoval. Poslední pulhodinku jsem seděl přikovanej a sledoval. Ano uznávám, dalo se to předvídat, ale přesto... Pro mě to bylo na plnej počet. Navíc sledovat jak se v outsiderovi rodí "nacista" první kategorie bylo něco hrozivého. Doufal jsem ještě v trochu hrozivější konec, leč i takto jsem spokojenej. Experiment se vymknul z rukou, ale já jsem rád že se mi do ruky dostal. BTW: Jsem zvědavej jak to američani předělaj (27.09.2010)

Němci tyto filmy umí (viz možná o chloupek lepší Die Welle). Od třetiny filmu to dostane pravý spád, člověk začíná věřit v sílu experimentu a poznává lidskou povahu tak, jak se může projevit při stresových podmínkách. Skromný působivý snímek založený na skutečné události s propracovanou psychologií postav. Silné kafe. (08.04.2012)