Tohle je náš svět

Jedním slovem paráda. Milý, lidský a na konci maličko zmoudřující. Asi nemusím stát na žádné straně barikády, stačí vzít jen rozum do hrsti a žít, podle svých pravidel, které já osobně považuju za nejlepší. A dostat rozum, nebo třeba ustoupit v padesáti letech? Chyby se dělají a nejlepší je jí uznat a zkusit začít trošku jinak. Když máte kolem sebe kupu dětí, nesmírně chytrých a fyzicky vyspělých, ale neví, co jsou to třeba adidasky, půjde to skoro samo. (16.10.2016)

Pro komiksové fandy obrovská zrada. Příležitostný řidič autobusu a rodič na plný úvazek Viggo totiž žádnými nadpřirozenými schopnostmi neoplývá, tedy snad kromě té, že absolutně kašle na dnešní konzumní společnost a po svém vychovává svých 6 dětí. Zda-li s jeho výchovou bude divák souhlasit či nikoliv, záleží čistě na úhlu pohledu každého z nás. Příjemný film k zamyšlení. 75% (21.11.2016)

Typický „Sundance movie“. Feel-good tragikomedie s pohodovým soundtrackem, výstředními, ale sympatickými postavami a předvídatelným vyústěním. Syrový úvod, zachycující první ze série rituálů podmiňujících Bodevanův vstup do dospělosti, přitom dává naději, že půjde o film více pravdivý než podbízivý a nenabízející na komplexní problémy pohádkově snadná řešení. Jenomže z oslavy života mimo systém, který člověka zbavuje jeho individuality, se film záhy láme v obehraný příběh o nezbytnosti socializace a respektování společenských pravidel. Postavy sice nejsou ochotny přijmout normy světa, kterým tak dlouho opovrhovaly, bezezbytku, ale jejich proměna je stejně vázána na podřízení se dominantní ideologii. Byť režisér citlivě rozložil pozornost mezi všechny členy rodiny, jímž vévodí Mortensenův prakticky dokonalý hrdina (jehož mytologizaci, patrnou již z originálního názvu filmu, Ross nijak neproblematizuje), nedokáže zamaskovat, že mu postavy slouží hlavně jako chodící argumenty na podporu konzervativní myšlenky o významu šťastné rodiny. Film díky líbivým záběrovým kompozicím, mírně cynickému humoru, přiměřené dávce patosu a dobře načasovanému užití povzbudivé hudby vyvolává zamýšlené emoce, ale ty rychle odeznívají, protože nestojí na přesvědčivém základu. Věřit nelze ani postavám, které se příliš snadno vzdávají všeho, zač tak dlouho a usilovně bojovaly, a v důsledku ani rádoby nonkonformnímu proti-konzumnímu poselství. 70% (03.08.2016)

Americká nezávislá road movie, která jde proti světovému systému, ve kterém každý z nás žije a jakž takž funguje. Vypráví totiž příběh o rodince, která si říká trockiáni, a která si koupila kus pozemku v nějakém kanadském pralese. Tam si postavili dvě dřevostavby a spokojeně si tam žijí, vzdělávají se a celkově jsou hodně proaktivní. No a jak na mě film nastoupil dost brutální scénou (lovem), tak následně poměrně příjemně zmírnil. Celou dobu ale film konfrontuje svět rodinky (táta a šest dětí) uprostřed hor, lesů a řek s tím naším a vysvětluje, jak moc se od přírody vzdalujeme. Přitom z ní jsme právě vzešli. Takže úplně přesně jsem chápal záměr režiséra, který například na dvou konzumních dětech ukázal, jak se dneska ostatní děti baví a vzdělávají. Počítačové hry, násilí a telefony. Přitom o světě neví ani po půl palec. Čímž nedávám za pravdu Viggovi, který sice předvedl nadpozemský výkon, ale také si vyzkoušel jiný, naprosto opačný extrém. Ve filmu je tak úplně všechno. Výborná kamera, prostředí, hudba, herecké výkony všech…vlastně ani nevím, proč jsem nedal plný počet. Možná proto, že v té přírodě to jejich obydlí a způsob života bylo až moc zidealizované. Vypadalo to tam totiž líp jak v kdejaké české chatě. Na závěr děkuji tvůrcům Scope100 a Aerofilms za to, že jsem film mohl v Biu Oko vidět. Díky. (07.06.2016)

"Captain Fantastic" je dokonalou skúškou tolerancie, pričom je to práve divák, ktorý sa musí rozhodnúť či je dostatočne vnútorne silný a dokáže tak akceptovať rozhodnutie iného: žiť podľa vlastnej ideológie, respektíve predstavy. Uhol pohľadu sa tu neustále "mieša", strieda ako finišujúci 100 metrov pred cieľom na Tour De France. Niektorým sa táto myšlienka viditeľne prieči, no faktom ostáva, že človek je slobodný jedinec, ktorý pokiaľ neporušuje zákon, môže si žiť ako len chce. Je na ňom či bude spať v pozlátenom hotely na madracoch "Dormeo", alebo pod holým nebom. (21.10.2016)