Tohle je náš svět

"Captain Fantastic" je dokonalou skúškou tolerancie, pričom je to práve divák, ktorý sa musí rozhodnúť či je dostatočne vnútorne silný a dokáže tak akceptovať rozhodnutie iného: žiť podľa vlastnej ideológie, respektíve predstavy. Uhol pohľadu sa tu neustále "mieša", strieda ako finišujúci 100 metrov pred cieľom na Tour De France. Niektorým sa táto myšlienka viditeľne prieči, no faktom ostáva, že človek je slobodný jedinec, ktorý pokiaľ neporušuje zákon, môže si žiť ako len chce. Je na ňom či bude spať v pozlátenom hotely na madracoch "Dormeo", alebo pod holým nebom. (21.10.2016)

V tomto filmu můžeme vidět kritiku konzumní společnosti na americkém kontinentu z první ruky. Když tento snímek začal tak jsem si říkal, jestli to není náborový film do dětské organizace Hitlerjugend, protože takovej výcvik, co jim tam dával představitel Aragorna ze Středozemě byl nad moje chápání. A popravdě řečeno takovej záhul by nezvládli mnozí dospělí natož děti. Ale tyto děti v tom vyrůstali od malička a to co dokázali a věděli by jim mohl závidět nejeden Indiana Jones nebo nějakej další dobrodružnej trotl. Takže víme, že by dokázali přežít v přírodě a že by se svými vědomostmi udělali nejednu univerzitu, ale co se týče života v lidském mraveništi moderní Ameriky, to by asi vážně nezvládli. Ono jde o to, že vůbec nestáli o to chodit do společnosti nebo do školy, protože se toho doma naučili více než na deseti Harvardech. Další věc, co se mi na tomto snímku líbilo, jak jejich otec Captain Fantastic podle kterého se ten film jmenuje vždy a při každé příležitosti svým dětem říkal pravdu, což málokterý rodič dovede, jak jsme se zde mohli přesvědčit. Zápletka tohoto příběhu je jednoduchá a jedná se v ní o to, že tato povedená rodinka se vydá z divočiny, kde žijí a které říkají domov napříč Amerikou ve svém autobusu na pohřeb jejich matky, kde ale nejsou vůbec vítáni. Během cesty zažívají mnohá dobrodružství, které jsou občas i vtipné, protože byli vychováni v jiném sociálním systému než na kterém je americká společnost založena. Nezapomenu na tu hlášku, když jedna z malých holčiček říká své rodince „Co je to s těma lidma, oni jsou všichni nějak nemocní, proč jsou všichni tak tlustí jako hroši?" A to je přesně ono, oni to neznali, protože odmalička měli dostatek pohybu a zdravé výživy, tak to nedokázali pochopit. Jinak se mi moc líbila krajina na začátku filmu a taktéž herecké výkony dětských představitelů, které jsem skoro neznal a kteří se při natáčení asi dostatečně vyblbli a taktéž nesmím zapomenout na bravůrní výkon Vigga Mortensena, který svou roli zvládnul na jedničku. Tento počin můžu doporučit všem, co mají rádi filmy jako je Skleněný zámek anebo Malá Miss Sunshine. Za příjemnou zábavu na cestách dávám zasloužených 100%. (20.07.2021)

Velmi podivná agitka naprosto pohřbená posledním aktem, kterým se pro mě tenhle film svou filosofií postavil někam na úroveň scientologie. Ani ne tak samotným smyslem, ok, ať si to klidně tvůrcí myslí, ale spíš zahozením dosavadní snahy argumentovat ve jménu hopsání na louce. Oslava magorství. Nebrat! (19.06.2016)

Typický „Sundance movie“. Feel-good tragikomedie s pohodovým soundtrackem, výstředními, ale sympatickými postavami a předvídatelným vyústěním. Syrový úvod, zachycující první ze série rituálů podmiňujících Bodevanův vstup do dospělosti, přitom dává naději, že půjde o film více pravdivý než podbízivý a nenabízející na komplexní problémy pohádkově snadná řešení. Jenomže z oslavy života mimo systém, který člověka zbavuje jeho individuality, se film záhy láme v obehraný příběh o nezbytnosti socializace a respektování společenských pravidel. Postavy sice nejsou ochotny přijmout normy světa, kterým tak dlouho opovrhovaly, bezezbytku, ale jejich proměna je stejně vázána na podřízení se dominantní ideologii. Byť režisér citlivě rozložil pozornost mezi všechny členy rodiny, jímž vévodí Mortensenův prakticky dokonalý hrdina (jehož mytologizaci, patrnou již z originálního názvu filmu, Ross nijak neproblematizuje), nedokáže zamaskovat, že mu postavy slouží hlavně jako chodící argumenty na podporu konzervativní myšlenky o významu šťastné rodiny. Film díky líbivým záběrovým kompozicím, mírně cynickému humoru, přiměřené dávce patosu a dobře načasovanému užití povzbudivé hudby vyvolává zamýšlené emoce, ale ty rychle odeznívají, protože nestojí na přesvědčivém základu. Věřit nelze ani postavám, které se příliš snadno vzdávají všeho, zač tak dlouho a usilovně bojovaly, a v důsledku ani rádoby nonkonformnímu proti-konzumnímu poselství. 70% (03.08.2016)

Captain Fantastic je příjemným filmem. Filmem o tom, že žít jde možná i jinak než jak je naše civilizace zvyklá. A možná by to i fungovalo, kdyby to alternativní žití čas od času nepotřebovalo něco od té konzumní a zvrácené civilizace. Nebudete-li nad filmem moc přemýšlet pak Vám jistě učaruje. Vždyť je tak jiný, je to něco úplně jiného! Leckdo si možná řekne, že by to taky chtěl zažít (ačkoliv kdykoliv může). Jenže to nezažije, protože by to jen chtěl zažít... Po paleolitickém začátku a krátkém úseku lesního bytí kdy se divák seznámí s rodinkou i jejich alternativním způsobem života se z filmu stává čistokrevná road movie. Ty já rád a tak jízda busem z Washingtonu do Nového Mexika doplněná nejednou příjemnou písní či skladbou byla příjemná. Rodinka cestou zažívá různá dobrodružství u nichž lehce začala kolísat věrohodnost celého příběhu. Ve chvilce kdy se film přesune do civilizace už to s ním jde lehce z kopce. Až moc okatě kontrastuje rodinka vychovaná v divočině proti rodinkám z města, vrcholem čehož je prtě papouškující a poté vysvětlující text ústavy USA... Poté jakoby se tvůrci nemohli rozhodnout co vlastně točí a film kolísá od absurdních momentů k dramatu a pak zase hraje na komediální strunu, takže divák opravdu neví co je záměrem. Vrcholem všeho je americký konec, který to celé dost shodil a byť ne přímo, řekl všem, že žít úplně jinak nakonec vlastně nejde, tak to ani nezkoušejte... Viggo hraje fajn, že mu sluší fousy a špína ve vráskách víme už od The Road :-). Moc mi sedl charismatický Langella coby finančně zajištěný a vážený dědeček (leckdo si jej ještě možná vybaví v bílé admirálské uniformě v Jagu). Děcka byla fajn, mně osobně se nejvíce líbily obě Viggovy veveřice :-). A nevím proč, ale tak nějak jsem měl dojem, že sleduji novodobé Kelly Family, ty také jezdili s listím vpleteným do copánků s busem drnkajíc na kytary... Jak jsem psal výše, tenhle film je příjemný. Některá místa v něm byla dokonce skvělá - třeba to: tak argumentuj, my si tě vyslechneme a když nás přesvědčíš, třeba změníme názor... Celé to ale byla jen taková příjemná pohádka pro dospělé, která se těm, co chodí v batikovaných tričkách a kristuskách určitě vpije hlouběji do duše více než těm ostatním, které si civilizace již zcela podmanila... A kdo ví, třeba po nějakém globálním blackoutu či válce přežijí v tom co zbyde ze světa právě jen ti, co umí ulovit nožem srnu a orientovat se v temné noci podle hvězd... Za sebe dávám tři plechovky jedovaté vody Coca Cola. * * * (04.08.2016)