Tohle je náš svět

"Captain Fantastic" je dokonalou skúškou tolerancie, pričom je to práve divák, ktorý sa musí rozhodnúť či je dostatočne vnútorne silný a dokáže tak akceptovať rozhodnutie iného: žiť podľa vlastnej ideológie, respektíve predstavy. Uhol pohľadu sa tu neustále "mieša", strieda ako finišujúci 100 metrov pred cieľom na Tour De France. Niektorým sa táto myšlienka viditeľne prieči, no faktom ostáva, že človek je slobodný jedinec, ktorý pokiaľ neporušuje zákon, môže si žiť ako len chce. Je na ňom či bude spať v pozlátenom hotely na madracoch "Dormeo", alebo pod holým nebom. (21.10.2016)

Asi som od filmu čakal o niečo viac. Trailer ma navnadil a chcel som vidieť tú vynikajúcu komédiu s drámou, no reálne mám pocit, že tento film je viac o momentoch. A niektoré sú lepšie, a iné zase horšie. Povedzme si teda realitu. Mám rád Vigga Mortensena a aj decká podávajú dobrý výkon. Mám veľmi rád Annalise Basso a opäť sa ukazuje ako veľmi talentovaná. Musím povedať, že mnohé scénky ma dostali, ako lozenie po streche, alebo na skaly, alebo aj hneď úvodný lov jeleňa. Dokonca aj záverečný pohreb matky s upálením na hranici je vynikajúci. Vždy mám pocit, ako keby to bolo oslavné a úžasné. Okrem toho tam máme aj najlepší remix "Sweet Child O´Mine", ktorý som kedy počul. Kde však film trošku pre mňa stráca sú hádky so starým otcom, a niektoré klišé, ktoré si tento film vôbec nevie odpustiť. Vieme, že všetko nakoniec skončí dobre a nepotrebujeme ísť k tomu touto cestou plnej klišé. Film je ale dostatočne vtipný, energický a má dobrú chuť, ktorá to všetko vynahradzuje. Užil som si ho od začiatku do konca, miestami som sa trošku nudil a mal pocit, že môžeme ísť trošku inou cestou, ale má to srdce na správnom mieste a vie, o čom hovorí. Neviem či by som sa k nemu vrátil, ale rozhodne urobil dobrý dojem. Hodnotenie: B- (15.11.2016)

Žádný svět není kompletní, dokud se nestřetne se světy jinými.. Osvobozování jídla a mrtvých, Santa Chomsky, uvědomělé sobectví horší toho bezděčného a ústupky z nastolené cesty, co ukážou tenkost hranice mezi pózou a přesvědčením. Když left-wing anarchistický boj proti kapitalismu, tak jedině v autobuse šlapacím! Somers se stopou Sigur Rós se postará o přiměřenou audiosložku, Mortensen, i když zrovna ukazuje páru důchodců malého Dúnadána, o podnětnou ambivalenci. Jeho poslední scéna u jídelního stolu má jistou paralelu s tou z Dějin násilí. Minulost je pryč a přitom navždy s námi.. (05.03.2024)

Hele, každej má asi svůj názor na to, jak by to mělo správně bejt a fungovat. Představte si, že i já. Filmy ale netřídím podle toho, jestli s nima souhlasím nebo nesouhlasím, třídím je na dobrý a špatný. A tohle je zatraceně dobrej film! Námětem, kterej očividně provokuje, tempem, který by mohl závidět kdejakej akčňák, a hlavně potom hereckejma výkonama. Ne nadarmo se to celý jmenuje Kapitán Fantastic, protože co tady předvádí Viggo mě dovedlo k závěru, že to musí bejt převlečenej kouzelník z Arabely, to jinak není možný. Jestli tohle někdy uvidí Péťa Mlčochů (Stále spolu), propadne se hanbou, protože přesvědčivější než Mortensen ve filmu není ani on ve skutečnosti. A malinký štípnutí na konec - pokud se ukáže, že nejsem nesmrtelnej, chci rozhodně spíš pohřeb ála táborák nad útesem, než snůšku biblickejch keců v nevytopeným kostele. (02.11.2017)

Typický „Sundance movie“. Feel-good tragikomedie s pohodovým soundtrackem, výstředními, ale sympatickými postavami a předvídatelným vyústěním. Syrový úvod, zachycující první ze série rituálů podmiňujících Bodevanův vstup do dospělosti, přitom dává naději, že půjde o film více pravdivý než podbízivý a nenabízející na komplexní problémy pohádkově snadná řešení. Jenomže z oslavy života mimo systém, který člověka zbavuje jeho individuality, se film záhy láme v obehraný příběh o nezbytnosti socializace a respektování společenských pravidel. Postavy sice nejsou ochotny přijmout normy světa, kterým tak dlouho opovrhovaly, bezezbytku, ale jejich proměna je stejně vázána na podřízení se dominantní ideologii. Byť režisér citlivě rozložil pozornost mezi všechny členy rodiny, jímž vévodí Mortensenův prakticky dokonalý hrdina (jehož mytologizaci, patrnou již z originálního názvu filmu, Ross nijak neproblematizuje), nedokáže zamaskovat, že mu postavy slouží hlavně jako chodící argumenty na podporu konzervativní myšlenky o významu šťastné rodiny. Film díky líbivým záběrovým kompozicím, mírně cynickému humoru, přiměřené dávce patosu a dobře načasovanému užití povzbudivé hudby vyvolává zamýšlené emoce, ale ty rychle odeznívají, protože nestojí na přesvědčivém základu. Věřit nelze ani postavám, které se příliš snadno vzdávají všeho, zač tak dlouho a usilovně bojovaly, a v důsledku ani rádoby nonkonformnímu proti-konzumnímu poselství. 70% (03.08.2016)