Už je tady zas

“JSEM VAŠE SOUČÁST, NEMŮŽETE SE MĚ ZBAVIT!“ /// Politická hra s dvojsmyslností… Když Zelenka nechal dokumentaristicky vypovídat papoucha hlasem Daladiera, bavilo mě to chvíli. Tady je to podobný. Víc než záchvaty smíchu se dostavuje pocit ze skrytý hrozby. Nápad fajn, zajímavý idee, ke konci i filmařský nápady, ale… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2012 napsal Timur Vermes, číst nebudu. 2.) Nemůžu se dočkat... 3.) Thx za titule „GothaR“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (18.06.2016)

Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, že tvůrci film načali na vlnu Boratů a Brunů. Jen s tím rozdílem, že hlavní postavou je tady Adolf Hitler. I díky tomu uznávám nápad a koncept, který nemá chybu. Během sledování tohoto filmu mi bylo zle, kolik náckovství v sobě Němci stále mají. Sice o tom všichni víme nebo to alespoň tušíme..jenže dokud to člověk nevidí, tak se jenom domnívá. No a toto zjištění mi jako aktuální výpověď jednoho národa bohatě stačila. Také je to jediné pozitivum filmu. Film samotný totiž není ani moc vtipný, je zbytečně dlouhý a rádoby příběh je tu spíše jen jako doplněk ke zjištěným skutečnostem. To si ale pište, že Vám dobře neudělají. A dokonce se dočkáte i jedné ironické poznámky na naší zem... (25.05.2016)

,,Turci v Berlíně?!' Jak je to možné !? ' ---- Když jsem se o této komedii doslechl, pochopitelně jsem ji zatoužil vidět. Despekt u mne působilo jen to, že to točili Němci a jejich humor je někdy opravdu nehumorný. Po prvních rozpačitých minutách kdy jsem zjistil, že Adolfa hraje habán jehož podoba Hitlerovi moc neodpovídala, jsem se postupně nechal do tohoto žánrového mišmaše postupně vtáhnout a sledoval tu neskutečnou hru, kterou tvůrci rozehráli nejen s divákem, ale i s Němci kolem sebe. Hitler je ikona. Masový vrah, šílenec, jeden ze spolutvůrců myšlenky likvidace Židů a Slovanů. Je to ale zároveň osobnost, která Němcko zbrojením vytáhla z bídy hospodářské krize, osobnost za níž Německo se málem (naštěstí ne) stalo Třetí tisíciletou říší a kdy v čase nakloněné válečné štěstěny hranice Germánie sahaly od Norska po Rusko. Tak co zkusit tohoto jedince zhmotnit a přenést do dnešní doby? Do doby, kdy Německo tolikrát ofackované za holocaust otvírá brány každému a není schopno rozeznat, že se tím odsuzuje k záhubě. Do Německa zapleveleného politickými stranami a hromadami znechucených voličů, do Německa sociálních dávek nepřizpůsobivým placených nuceně pracující většinou... Za Hitlera nic takového nebylo, proto logicky jeho údiv budí úsměv. Cestuje s průvodcem po Německu a navštěvuje lidi. Zde se film stává reality show a divák v úžasu sleduje reakce běžných Němců na ulici. Někteří se smějí, někteří se s Hitlerem fotí, někteří hajlují, někteří jsou pobouřeni a někteří natvrdo říkají, že by za něj šli bojovat do nové války. Knihu jsem nečetl a po skončení filmu si nejsem úplně jist co nám tím autoři chtěli sdělit a jaké zrcadlo nám nastavili. Obraz Německa a jeho občanů 70 let po válce byl prapodivný. Řada Němců se k Adolfovi chovala jako k historické postavě a snad až jako k otci zakladateli... To jak Hitler tepal do uprchlíků mi od tvůrců přišlo odvážné, postupně jsem si ale uvědomil, že to není hlavním posláním filmu. Hlavní myšlenkou bylo, že i když jsme třeba se současnou situací nespokojeni a odmítáme inženýry z Afriky, musíme se mít setsakramentsky na pozoru před někým, kdo říká co chce lid slyšet, kdo má charisma, kdo umí mluvit a kdo by byl bez lidí nic. Mějme se na pozoru před novými Führery. * * * * (18.04.2016)

Er ist wieder da und Gott sei dank! Je vidět, že i Němci se sedmdesátiletým máslem na hlavě, co si po celou tu dobu raději panicky strkali hlavu do prdele při sebemenší zmínce o jejich ambicích ve čtyřicátých letech minulého století, už toho mají taky plné Zähne. První vlaštovka, po které se snad už brzy konečně dočkáme toho, že shodí tu vyžranou, korporátně židovskými klikami (Ahoj Soroši, ty manipulativní iluminátská mrdko, převlečená za mecenáše!) ovládanou svini a její EU pohůnky ze střechy Reichstagu, mešita Svatého Petra v Kolíně nad Rýnem nakonec snad tedy nebude a většina soudných Evropanů si spolu s Němci místo fanatického skřeku muezína s chutí poslechne raději to, jak se Angela rozprskává o dlažbu Platz der Republik. Čekal jsem nějakého dalšího Borata, ale je to až na pár frků spíše místy až mrazivé drama o tom, že se v dnešní zdegenerované společnosti může stát a stává hvězdou Tytrubka kdejaký narušený kokot, a které zároveň evokuje starý trezorový vtip, jenž by v dnešním pojetí zněl zhruba takto: Na radnici v Praze 1 naběhne chlápek v uniformě důstojníka Wehrmachtu, vletí rovnou do kanceláře primátora, hned ve dveřích vymrští pravici a zařve na celé kolo: „Heil Hitler!“. Úředník chvíli zaraženě čumí a přemítá, načež vyskočí, předpisově srazí kufry, vystřelí ruku a kontruje: „Heil, kdy jste přijeli?“ … Je jen velká škoda, že jim nevzal hlavní roli Bruno Ganz. Tenhle Áda byl až moc kašpar, brutálně přehrával a byl tak schopen znejistit jen pár lopat z NPD a několik hluchoslepých důchodců, pamatujících rozmach Třetí říše. Jinak si mohl klidně načesat patku a nalepit pod nos obdélníkový kartáč třeba Erdogan Atalay a vyšlo by to nastejno. Závěrem bych tu po delší době opět rád zanechal vřelý vzkaz pro věhlasného maloměstského filosofa a kardinálního kokota, mého milovaného uživatele Zadka99: Ve druhé světové zařvalo kromě 6 miliónů židů také 35 miliónů nežidovských civilistů. Válečným komediím se tu normálně veřejně chichotáš jako postižený debil a holocaust opravdu vtipný není? Řekl bych, že to je solidní hovno do větráku nebo absence předkožky. Následující košer historku si tedy transformuj na Armény, místo Ády si tam dosaď Abdülhamida II. a budeš se určitě za břicho popadat, ty uvědomělý moralisto: Stojí Hitler s pistolí na zahradě Orlího hnízda před studnou a kolem ní banda židů. Namíří na prvního a povídá: “Připaž a skoč dolů!" Ten radši skočí, Hitler za ním mrkne, pokývá hlavou a ukáže na druhého: "Levou ruku upaž, pravou připaž a skoč!" Skočí, Hitler za ním opět mrkne, zamyslí se a ukáže na třetího: "Pravou ruku upaž, levou připaž a skoč!" Skočí, Hitler za ním znovu mrkne, promne si bradu, ukáže na čtvrtého: "Obě ruce upaž a skoč!" ... Najednou se otevře okno a vykoukne Eva Braunová: "Ádo, až dohraješ ty Tetrisy, tak je oběd!" (22.05.2016)

Jen co jsem si přečetl obsah filmu, okamžitě jsem ho začal stahovat. A výsledek? Pecka. V některých pasážích si nejde nevzpomenout na Cohenova Diktátora, ale nebylo by to úplně fér, protože tento snímek je (a chce být) o dost vážnější. Na (z)Zemi, konkrétně v Berlíně roku 2014, se probudí Adolf Hitler, kterému nikdo nevěří, že je skutečný. Postupem času získává jako televizní hvězda, především díky svým řečnickým schopnostem a manipulaci s davem, obrovskou popularitu a sympatie lidí. Je jasné, na co film naráží, přesně takhle se totiž před cca osmdesáti lety dostal věrný posluchač Richarda Wagnera k moci. Mě tento kousek bavil od první do poslední minuty (i díky dokonalému herectví hlavního představitele a jeho narážkám na dnešní konzumní společnost či imigranty), nenašel jsem jedinou hluchou vteřinu a proto budu hodnotit vysoko (líbil se mi i krátký vtipný odkaz na Chaplina či Funése). I když příběh pojednává o největší bestii 20. století, v některých scénách se nejde zbavit dojmu, že Hitler byl svým způsobem gentleman... (20.05.2018)