Už je tady zas

Skvelá sonda do nemeckej spoločnosti. Krásna ukážka, že v podstate Hitler - neHitler, aj v dnešnej dobre by jeho názory mali veľký úspech. Stačí zvoliť správne a účinné slová a ono to pôjde, lebo ľudia sú ovce a sladké rečičky milujú. Budete sa diviť, koľko ľudí v Nemecku uvidíte hahlovať len pri pohľade na herca znázorňujúceho vodcu. Koľko ľudí len pri pár prudších rečiach o vlastenectve uznavlivo kýva hlavou a keby bola možnosť, hneď si svojho vodcu opakovane zvolia. Po vzhliadnutí filmu nadobudnete pocit, že ten Hitler, to nebola len dejinná náhoda, súbeh okolností. Ľudia majú proste radi svojich Hitlerov, nech je to už v akejkoľvek krajine. (09.06.2016)

Včera, v aute, som započul v rozhlase, že sa chystá divadelná inscenácia "Už je tu zas", kde ma zaujal jej námet ... Hitler sa z ničoho nič objaví v Berlíne živý a zdravý a začína sa zoznamovať s reáliami 21. storočia. Ťuknem ovládačom v telke a .... práve začína film "Už je tu zas". Tak to bude asi nejaké znamenie. Pekne som sa usadil a pozrel si to celé .... Je to spočiatku komédia, neskôr prechádza do mrazivej skutočnosti, kde tvorcovia filmu zvolili schému natáčania priamo v reále na spôsob "Borata". A vtedy si človek uvedomí, že to Nemecko nie je také, ako ho vidíme z odstupu. Čisté, úhľadné, demokratické a inak pozitívne európsky naladené. Je plné nasratých ľudí, ktorí (tak ako u nás) pri pive dokážu povedať to, čo sa inak ani nedá publikovať do správ. Ale je to i Nemecko, s množstvom ľudí, ktorí stále veria na to, že AH bol dobrým, nemeckým vlastencom. V závere preto trochu z toho zamrazí ... 4**** (16.06.2018)

Co jako psát. Plusy převažují minusy. Nacís si po letech frustrací z vlastní historie, migrošů, chudnutí země a multikulturalistického úpadku oné pověstné německé pořádkumilovnosti dopřáli v kině chvilku relaxace. Nechť byl prvotní záměr autora jakýkoliv, film plácá chapadly zleva doprava a ,,nastavuje zrcadlo". Nikomu nenadržuje. Ale též nikoho neuráží, přinejmenším ne tak, jak by bylo v dnešní době záhodno. Spoiler - jo, bestie je stále v nás. A současné pokusy na obyvatelích Evropy ji po desetiletích opět probouzí. Bacha na Goebbelsy, ať už mají jakoukoliv nášivku na svém ,,firemním" tričku. A bafte se, dokud to jde. (09.06.2016)

„Četl jste mou knihu?“ – „Je tu těžko k dostání.“ Ač netknut předlohou a nalomen vlažnými recenzemi, na dílo s tak velkým potenciálem jsem se dost těšil. Po zhlédnutí však musím konstatovat, že film je krapet nevyrovnaný, a přesně takový byl i můj divácký dojem. Na jednu stranu mě hodně bavil, často jsem se smál (třeba u debaty o „plemenech“ či i té prvoplánovější parodie Pádu třetí říše), na druhou mi ovšem řada věcí moc vtipná nepřišla (krysí kulky…opravdu?), ale hlavně mi nevoněl znatelný (politicky korektní) přístup tvůrců snímku, který mě s různou intenzitou dráždil po celý film. Což se odráželo i v přelévání žánrů komedie a satiry, kdy jsem si místy docela přál, aby se film nesnažil plavat tak moc po oficiálním proudu (fakt, že šlo o německou produkci, tvůrcům občas viditelně svazoval ruce, netroufli si pak totiž tolik). To jde pocítit nejvíc v závěru, který vyzněl jak na politickou objednávku. Nicméně, na ty slabší 4* jsem si film přece jen ještě užil. „Proč dělat vtipy o cizincích? Když má někdo doma krysy, tak nevolá klauna, ale deratizéra.“ (13.07.2016)

Pat a Mat dělají nekorektní komedii. Co na tom, že Pat neumí natáčet filmy a Mat není vtipnej. Už ten počáteční problém je v tom, že ve filmu není německý Hitler z 30. let, jak by se rád tvářil, ale internetový, tisíckrát zmemovaný android, kterého jsme si vytvořili sami jako důsledek společenského embarga na historickou ambivalenci. Pouze jako takový se snaží fungovat jako komická i poučující postava, přičemž však v tom nemůže fungovat jinak než jako naprostý konstrukt, který činí věci jenom proto, aby poháněl děj a zachovával společensky žádanou kontroverzi. Nejproblematičtější aspekt je však metoda nastaveného zrcadla společnosti, kde se mixují asi reálné záběry lidí reagujících na Hitlera (který mimochodem moc nevypadá jako opravdový Hitler) se scénami, které se snaží tvářit, jako by byly natáčeny přítomnou kamerou a dokumentovaly dění, což od sebe oko nezkušené neoddělí. Pokud se filmaři takto rozhodli prosadit ústřední myšlenku věčného Hitlera a divákovi jí přednášejí bezostyšným kombinováním reality s fikcí, aniž by se obtěžovali tyto prvky od sebe oddělit, dopouštějí se nezodpovědné prasárny, nehledě na to, jak velkolepé mají jejich idee být. (29.06.2016)