Nevyjasněné zločiny Roberta Dursta

The Jinx je především velmi pečlivě vystavěný dokument. Každý díl má trochu jiný záběr (tři různé vraždy, vztah s Durstovou rodinou atd.) a tím pádem trochu jiné protagonisty, přičemž někteří se samozřejmě vracejí. Tím, jak snímek postupně odhaluje jednotlivé informace a dává je do souvislostí, budí dojem, že nás chronologicky provází detektivně-dokumentaristickou prací filmového týmu, ačkoli je zřejmé, že to tak není. Jarecki si poukázání na některé souvislosti záměrně nechává na později, aby diváka napínal a udělal z dokumentu opravdovou detektivku. A závěr - je opravdu mrazivý. (11.01.2016)

Zásadní prvek, který dělá ze série jedinečnou záležitost, je aktivní účast hlavního subjektu na natáčení. Durst, označovaný za viníka nevyjasněného zmizení své bývalé manželky a podezřelý z vraždy klíčového svědka případu, sám kontaktoval tvůrce s nabídkou spolupráce za účelem očistění své osoby. Andrew Jarecki (vítěz festivalu Sundance za dokumentární film Vše o Friedmanových), hlava a mozek projektu, tak dostal možnost přímo konfrontovat hlavní postavu se zásadními skutečnostmi a důkazy. Každý z dílů seškrabává zaprášené vrstvy jednotlivých případů a současně vrtá i hlouběji do osobnosti podezřelého, když právě bezprostřední reakce Roberta Dursta tvoří nejsilnější pasáže celku. Jeho skelný pohled v sobě schovává prožitou bolest i vyšinutí z normy. Hypnóza skrze obrazovku. (19.03.2016)

Zářný příklad, jak je systém americké justice díky porotě lehce zmanipulovatelný. I přesto, že máme co do činění s evidentním (minimálně) trojnásobným vrahem trpícím mimo Aspergera, sebeparodujícím tikem po každym zalhání a pak nejspíš i těžkou schizofrenií, dementní porota vybraná z úplných kreténů (rozuměj z typického vzorku průměrných Američanů) se nechá zblbnout naprosto směšnou obhajobou Durstových předražených texaských právníků. Bohužel se příliš nedozvíme o původu Durstova rozštěpení osobnosti a matčina sebevražda skokem ze střechy domu (naprosto identická jako ve filmu THE GAME od Finchera), jíž byl jako dítě sám svědkem (jeho vlastní otec ho prý dovedl až k oknu, aby to mohl pozorovat!), se až na krátkou zmínku vůbec neřeší, ačkoliv byla očividně tou hlavní příčinou v rozmrdání Durstova dětství. Ani jeho vztah k otci tu nemá hlavní slovo, i když by měl. Rozhovory s jeho mladším bratrem jsou politicky korektní, tudíž nicneříkající. Naštěstí to však řeší Jareckiho celovečerák ALL GOOD THINGS, který defakto vykresluje, co se přesně a jak stalo. (07.03.2020)

Jak jsem náhodou zahlédl první díl na HBO, tak jsem se nedokázal odlepit, dokud mi tenhle příběh nebyl celý odvyprávěn. Robert Durst byl divnej už od první konfrontace s režisérem Andrew Jareckim a mě prostě zajímalo, jak se celý tenhle dokument vyvine. A vyvinul se tak, že jsem valil bulvy. Jestli totiž budu někdy přemýšlet nad dokumentem, který má absolutní vypovídající hodnotu pro psychology a ještě záslužně odkryje pravdu, tak si vzpomenu právě na tuhle doku-kriminálku. Člověk by ani nevěříl, že je vše realita, jak dobře to Jarecki sestříhal a dal do kupy. Tenhle dokument se prostě povedl a když vydržíte až do konce, tak budete v absolutním šoku poctěni závěrem, který Vám nikdo jiný jen tak nedá. To byl takový šok, až jsem doslova oněměl a už vůbec si nedovedu představit jak na tom byl samotnej režisér Jarecki. Nicméně klobouk dolů režisérovi, že do takového projektu šel hlava nehlava a opět díky HBO, že se na tomto projektu podílelo. Pakliže má ve filmovém branži něco absolutní smysl, pak je to tenhle šestidílný dokumentární seriál. (02.06.2015)

Jednoznačne najlepší dokument o "sériovom" vrahovi, aký som doteraz videl (a že ich nebolo málo). Dôvod a myšlienka samotných tvorcov prečo bol spracovaný je veľmi podobná Kirchhoffovej kauze Cervanovej. Jediný rozdiel spočíva v tom, že kým v snímku, kde sú odsúdení od úvodu až do samotného záveru vykresľovaný ako nevinný ľudia, tu postupne dochádza k akejsi premene uhla pohľadu. "The Jinx: The Life and Deaths" je vďaka interview s Robertom Durstom veľmi podobný s dokumentom "Interview with a Serial Killer", kde je spovedaný niekoľko násobný vrah Arthur Shawcross. V oboch prípadoch je fascinujúce sledovať ich prejav. Pre tých, ktorí nemajú veľkú skúsenosť s vypočúvaním, by som odporučil zamerať sa na ten neverbálny, teda najmä na mimiku tváre, ktorá Vám dokáže dať odpoveď na mnohé otázky ( žmurkanie, pohľad v ľavo a pod.. ). (11.07.2015)