Fúsi

Každý máme něco, s čím vstupujeme do života. Na jednu stranu je to fakt, jak vypadáme, jaké jsou naše fyzické predispozice, na druhou stranu je to něco uvnitř, co nás popohání kupředu, anebo táhne dolů. Fúsi je tlustý, ale navíc ještě žije ve vakuu, které si sám vytvořil. Film poměrně syrově a intenzivně ukazuje, jak se mu daří udělat ten jeden důležitý krok a něco změnit. (12.12.2016)

Malý film s velkým hrdinou dnešní, patologické společnosti. Tolik chutě do života, ale proč ho nežije tak jako jiní muži jeho věku? Film se mě dotýká především tím, že shodou okolností mám dobrého kamaráda, který je Fúsimu velmi podobný, téměř totožný, akorát nežije s matkou, ale s otcem. S veselou, srdečnou duší prochází světem pronásledovaný potlačeným trápením, starostmi a touhami. Touhami, kterých nelze dosáhnout. 80% (27.01.2017)

Zvláštní film, který osciloval mezi hořkou tragikomedií a depresivní romancí, mě nakonec emocionálně nechytil natolik, abych uvažoval nad čtvrtou hvězdičkou. Fúsi a Sjöfn toho na první pohled měli společného asi jako Slayer a Dolly Parton, ale jejich vztah fungoval zejména díky uvěřitelným civilním hereckým výkonům obou herců. Další velice osobitý islandský film, který si vystačí s málem. (15.05.2021)

Veškerý úspěch tohoto filmu je zakomponován v lítosti, kterou k hlavnímu hrdinovi zvládli diváci chovat. Z tohoto pohledu odvedli tvůrci vynikající práci. Povedlo se jim to hlavně proto, že nepřipravili příběh o žádné pohádkové bytosti, nýbrž o člověku, který by klidně mohl existovat a téměř jistě i existuje. Příjemná sonda do života jednoho hrozně hodného člověka, přičemž hodný je v dnešní společnosti synonymem pro hloupý, který ke všemu nepobral mnoho krásy, takže byl tím nejvhodnějším terčem pro zahojení komplexů celému svému okolí. Celý snímek divák sleduje jeho zoufalý pokus najít si své místo ve společnosti, která pro něj místo zkrátka nemá. Kdo má chuť na příval deprese a bezmoci při popohánění hlavního hrdiny ke správným rozhodnutím (alespoň očima), tak ten by si film mohl vychutnat. Bohužel, hlavní hrdina nemá pouze dobré srdce, ale je i hrozně nudný. Obtloustlý pán chodí od ničeho k ničemu a není mu rozumět jediné slovo. Do toho všeho zní tóny smutné melancholické hudby. Příběh je neskutečně stereotypní. Kromě nekonečné lítosti ve mne vzbudil snímek i nekonečnou nudu, proto nedám více než 2 hvězdy. (05.04.2017)

Příliš schématické, ale přesto funkční sociální drama, které nesklouzne ani ke kýči, ani k citovému vydírání a dokonce ani k přehnanostem (kterými trpí především současná dánská kinematografie). Prostě vám to představí Fúsiho, poněkud fyzicky i psychicky "divného" chlapíka a pak už je na vás, jak na vás jeho život zapůsobí a co ve vás zanechá za dojmy a názory. Mě to navzdory některým varovným komentářům nepřišlo tak depresivní, spíš smířlivé směrem k Fúsiho charakteru. Od života nechce moc, jen modely bitev druhé světové, metal a stálou práci, ale všichni mu do jeho stylu života kecají a tak se dá čekat, že podlehne nátlaku a samozřejmě se to zvrtne. A jak už to v realitě bývá, ne zrovna k dobrému. Fúsi je dobrák od kosti, tak trošku prosťáček, který se pro ostatní rozkrájí a udělá cokoli, i když jsou někteří vůči němu poněkud hnusní. Bere ale svůj život tak, jak je a nepřišlo mi, že by v něm byl vyloženě nešťastný, vzhledem k tomu, že si svoji situaci nejspíš plně neuvědomuje. Podstatné je, že má zkušenost, kterou tak trochu potřeboval a možná si po ní víc uvědomí sám sebe. Pohled na něj je silně neutrální a přesto psychologicky komplexní, tudíž dokonalý k tvorbě naprosto svobodného vlastního názoru na něj a jeho okolí. To cením nejvíc, jelikož mnoho podobných filmů se diváka snaží vší silou vmanipulovat do určitého pohledu a ospravedlňovat tak vše špatné/dobré, co daná postava udělá (podle pojetí). Jen mi teda Fúsi až moc připomínal typické hlavní postavy z knih Carltona Mellicka III, jen samozřejmě ani trochu neskončil tak extrémně jako v Mellickových bizarních fikcích. Dojmy mám ale nadprůměrné a spokojené, není to ani moc chladné, ani moc vyděračské, tudíž jsem spokojený. A cením i občasný, ale perfektně drsný humor. Jen teda hudba mohla být jiná a ne tak občasně přehnaně pochmurná... Slabé 4* (10.07.2024)