Aferim!

Důsledně černobílá karikatura xenofobie a nacionalistického sebeklamu, zasazená do Rumunska první poloviny 19. století. Ironický úšklebek nad selským rozumem a jeho sklonem zakrývat vlastní morální poklesky a ústupky přívalem aforismů, v nichž prostý člověk bit je a hajzlové jsou výhradně ti druzí. Důsledně letargický „eastern“, který se dotkl mé bytostné náklonnosti k podobnému typu příběhů, zbytečných postav a jejich sklonu k sentimentu nad vlastním údělem. #kviff2015 (12.07.2015)

Scéna setkání obou hlavních postav s Turkem vypovídá o našem "národním charakteru" víc než jakákoli obsáhlá studie. Před návštěvou projekce by mne nenapadlo, že rumunský historický film mi nabídne tolik pronikavých postřehů o Češích. Ale že je Radu Jude třída, vím už od zhlédnutí Nejšťastnější dívky na světě. (23.10.2015)

Radu Jude mě zaujal už Smolným pichem. A přestože to byla velmi svérázná podívaná, která se z mé strany neobešla bez výhrad, rozhodl jsem se zkusit jeho další počin. Aferim! je nejen žánrově úplně jinde. Jde o historickou roadmovie o honu na otroka a snaze dopravit ho k nohám zhrzeného pána. A také líčení tehdejší doby a jejích reálií. O časech, ve kterých původem pevně dané společenské postavení zcela rozhodovalo o osudu člověka. Film působí autenticky a špinavě. Rasismus protagonistů tu však není popuzující, jako spíš pro postavy přirozený a přijímaný s naprostou samozřejmostí. Opravdově působí i dialogy, ačkoliv na rozdíl od jiných komentujících jsem se u nich nijak zvlášť nebavil. Vlastně jako u celého snímku, ve kterém se toho moc neděje. Nenudil jsem se, ale krom věrohodně působících reálií mi toho režisér moc navíc nenabídl, až mě to vzhledem k výše zmíněnému Smolnému pichu překvapilo. Ani koncem ve stylu „a život jde dál“ se o to nepokusil. Lepší průměr, film nezklame, ale ani příliš nenadchne. (17.10.2021)

Radu Jude se svým filmovým týmem vytvořil rumunský černobílý klenot, při jehož tvorbě se on a jeho filmový tým věnoval historickým faktům. Atmosféra je díky tomu autentická a velmi věrohodná. Středověk v některých zemích neskončil ve středověku. Po pravdě viděno naším pohledem středověk někde ještě trvá. Nevýhodou promítaní v Evropském domě byly bílé titulky, které občas zanikaly na platně. (08.01.2016)

Rozhodně nutno ocenit jako výtečnou demonstraci hospodářských poměrů na Balkáně v době, kdy se ve Vídni pochodovalo v neděli po korze a začínaly hrát valčíky. U nás už bylo založeno Národní muzeum a vládl Ferdinand Dobrotivý. Období klidu, Svaté aliance velmocí po porážce Napoleona, narušené až revolucí 1848. To na Balkáně se stále žilo ve středověku. Četník byl ještě stále v roli dobrovolného hasiče s poradním hlasem, sloužící těm, kdo platí. Pro tohle má smysl film vidět. Jinak vcelku nic moc zajímavého. 60% (27.08.2016)