Režie:
Radu JudeKamera:
Marius PanduruHudba:
Trei ParaleHrají:
Teodor Corban, Mihai Comanoiu, Toma Cuzin, Victor Rebengiuc, Alexandru Bindea, Mihaela Sirbu, Adina Cristescu, Șerban Pavlu, Gabriel Spahiu, Alberto Dinache (více)Obsahy(1)
Východní Evropa, rok 1835. Dva jezdci projíždějí pustou krajinou v srdci Valašska. Jsou to četník Costandin a jeho syn. Společně hledají „cikánského otroka", který utekl svému vznešenému pánovi a který je podezřelý z toho, že měl románek s jeho ženou. Zatímco Costandina nevyvede nic z míry a v každé situaci má po ruce veselou průpovídku, jeho syn nahlíží na svět hloubavěji. Na své pouti potkávají lidi různých národností a náboženství: Turky a Rusy, křesťany a židy, Rumuny a Maďary. Každý z nich chová vůči těm ostatním předsudky, které se předávají z generace na generaci. A ani poté, co najdou „otroka" Carfina, není dobrodružstvím zdaleka konec... (Artcam Films)
(více)Videa (2)
Recenze (87)
Rozhodně nutno ocenit jako výtečnou demonstraci hospodářských poměrů na Balkáně v době, kdy se ve Vídni pochodovalo v neděli po korze a začínaly hrát valčíky. U nás už bylo založeno Národní muzeum a vládl Ferdinand Dobrotivý. Období klidu, Svaté aliance velmocí po porážce Napoleona, narušené až revolucí 1848. To na Balkáně se stále žilo ve středověku. Četník byl ještě stále v roli dobrovolného hasiče s poradním hlasem, sloužící těm, kdo platí. Pro tohle má smysl film vidět. Jinak vcelku nic moc zajímavého. 60% ()
Nemohu si pomoci, film mi připadá jako rumunská odpověď na Nespoutaného Djanga. Odpověď svým způsobem ironická a v každém pádě realističtější, kde násilí není jen pseudointelektuálská hra. Věru, Valašsko r. 1835 si po několikasetleté civilizační misi Turecka nezadalo v drsnosti s otrokářským americkým Jihem kol. r. 1860. Četné záběry dvojice jezdců jedoucích prérií k vzdáleným a k nebi se pnoucím horám vypadají naprosto vzorově westernově. ()
Jeden by nečekal, že v rumunské společnosti 19. století tolik pozná český švejkovství, zaprděnost a iluzi vlastní výjimečnosti, ale oni jsou nakonec lidi všude stejní... Ty dialogy jsou ze zlata. "Ve vsi mého bratrance Židi vychytali z jezera všechny pijavice. A nebohým křesťanům nemá kdo pít krev!" ()
(50th KVIFF) Westernový výlet na rumunskou vesnici první poloviny devatenáctého století. Velmi uvěřitelné, velmi své. Tvůrcům se opravdu obdivuhodně podařilo rekonstruovat reálie života na daném místě v dané době (nebo se jim obdivuhodně podařilo vyvolat dojem, že se jim podařilo rekonstruovat tyto reálie - posoudit to neumím, nejsem historik ani rumunolog :D). Humor ve filmu přitom funguje především na tom, že se v něm mluví o věcech způsobem, kterým by to dnes nepřipadalo v úvahu. Zajímavá podívaná, ač lehce zkrátit by se dala. 75 % ()
Zajímavý vhled do života v první polovině 19.století v Rumunsku, který je perfektně natočený, je v něm pár zábavných dialogů a pár chytrých dialogů a se zajímavým závěrem. Bohužel mě to přestalo bavit po zhruba 25 minutách a pak mě Aferim! poměrně nudil, takže z něj prostě nemůžu být nadšený. A vlastně ani o žádný silnější zážitek se nekoná. Navíc jsem stejně měl pocit, že ta hodina čtyřicet je zbytečně moc a kdyby ten film byl kratší, asi by se nic nestalo. I tak ten film má něco do sebe. 3* ()
Galerie (18)
Zajímavosti (5)
- „Aferim“ je turecké slovo a překládá se jako „bravo“ či „výborně“. (Rollo_Tomasi)
- Producent snímku Ada Solomon souhlasil s tím, že film bude natočen černobíle až po rozsáhlých kamerových zkouškách. Kromě uměleckého prostředku to měl také být hold tvůrců režiséru Johnu Fordovi. (PhillM.)
- Příběh samotný je fiktivní, ale režisér snímku prozradil v rozhovoru pro New York Times (8. září 2015), že vycházel z historických reálií a než začalo natáčení, scénář si přečetlo na dvacet historiků, podle jejichž připomínek připravil závěrečnou verzi. (PhillM.)
Reklama