Anthropoid

Žádný jiný zahraniční film mě coby českého vlastence tak moc nepotěšil. První polovina je sice víceméně z povinnosti, za účelem trochu prvoplánového představení hlavních hrdinů a jejich odbojové i milostné osobnosti, ta druhá však, od započetí samotného atentátu až po závěrečný záběr, mě zásluhou bravurního dramatického timingu, nádherně syrové akce a bezchybně vygradovaných emocí úplně smetla a veleslavnou kostelní bitvu jsem s postavami neskutečně prožíval, přestože vyústění bylo nevyhnutelné. V momentě, kdy Cillian Murphy, tímto už definitivně zasloužilý člen mé herecké top 20, zakřičel "Jsme Češi!", naježily se mi všechny vlasy včetně těch, které už jsem ztratil, a v návalu euforie jsem dostal nezkrotnou chuť stvrdit jeho vlastenecký výkřik několika půllitry hrdého českého piva. Zamrzí sice málo prostoru pro záporáky (je to film o nacistech se zdaleka nejmenším počtem hákových křížů na plátně), zato však dojme velmi upřímný a emocionální přístup k odvážným obětem a potěší sympatický výkon nejen Murphyho, ale také přesvědčivého Dornana. Jen místo Geislerové mohli tvůrci využít vzkvétající sexappeal Viky Kerekes, Aňa už má přeci jenom svoje roky a maskěři jí zrovna dvakrát nepomohli... (17.12.2016)

Každého vlastenecky smýšlejícího diváka musí těšit, že si zahraniční filmové štáby vybraly tuhle látku a kapitolu našich dějin ke zpracování. Navzdory tomu, že v Ellisově počinu není vše vylíčeno tak, jak to opravdu bylo, působí snímek kompaktně a dokáže zaujmout. Věřím, že zejména pro zahraničního diváka se může jednat o značně působivou podívanou, neboť dozajista nemají takové znalosti o atentátu na Heydricha, jako my, co jsme se o tom učili v hodinách dějepisu a často o něm čteme v různých historických časopisech a novinových rubrikách. Také s největší pravděpodobností neznají Sequensův Atentát, jenž je dle mého nedostižný. Na Anthropoidu mi nejvíce vadila stylizace Kubiše. Mám na mysli zejména tu scénu, kde se mu třesou ruce a má strach. Je klidně možné, že se to ve skutečnosti tak stalo, avšak nejsou o tom historické doklady, tudíž to v mých očích našeho hrdinu lehce dehonestuje. Romantická linka mezi parašutisty a českými dívkami mi přišla zbytečná. Na můj vkus je také škoda, že hlavní záporná postava, tedy Heydrich, se ve filmu pouze mihne a nemá tu větší úlohu, což třeba v případě Sequensova snímku má. Pochválit však musím závěrečný souboj v kostele i kryptě pod ním. Je to působivé, akční a dramatické a vůbec nevadí, že se v tomto ohledu tvůrci striktně nedrželi historických faktů. (22.04.2018)

Možná jediný koprodukční snímek svého druhu, který kompletně v angličtině vypráví takto strhujícím způsobem ryze českou zásadní historickou událost. To celé za obsazení áčkových zahraničních i českých herců. Napětí, akce, emoce a špičkové herecké výkony. Ačkoli osud skupiny zná snad každý, nikoho film rozhodně chladným nenechá. (07.10.2016)

„Řekni mi, milá spolukonspirátorko a spoluatentátnice, máš nějakou kamarádku, která je stejně rozkokošná jako ty?“ „Jasně, Lenku!!!“ A pak na randevú přitáhne Gajslerku!!! IksDé! Naďmároš si s vytlemenou Kanaďankou při tom romantickém popichování během čekání na Hajdyho vcelku polepšil oproti době, kdy v Padesáti odstínech rozčvachtával jezdeckým bitchíkem odpornou Terezu Kostkovou, ale Gabčíkovi muselo s Aňou to antentátničení dost zhořknout, a není divu, že si raději prostřelil hlavu, než aby se jí znovu dostal do spárů. No chudák Cyprián, tomu říkám kástingová pomsta! Kromě této ryze komediální vložky nám mnichovští zrádci rekapitulují tu historii pojmenování maďarské elektrárny vcelku s grácií, jakž takž věrně, svižně, překvapivě poutavě a dramaturgicky i herecky na výši. Tedy až na ten grandiózní lingvistický paskvil. Angličtina tu má být češtinou (popř. maďarštinou), měli tedy obsadit výhradně rodilé mluvčí, nebo ty nerodilé předabovat. Když si Naďmároš povídá s bábou Moravcovou jako „Čech s Češkou“, akcentově to připomíná etudu, jak se Angličan snaží sklepat cenu kundy z Boženky na bazaru v Istanbulu nebo vysvětlovat downovi integrální počet. A také Naďmárošovo „kurva“, procítěně vložené do velké britštiny, znělo velmi kubišticky a okamžitě se mi vybavilo toto. Nicméně jinak zcela bez výhrad! Tahle čajochlemtsko-žabožroutská klika by klidně mohla strkat nasliněný prst do našich historických análů i nadále a příště konečně pořádně zmáknout třeba ony žhavé trampoty otylého středověkého protestanta pod názvem John Goos, nebo zarejdit ještě hlouběji a natočit velkofilm Overmind Plougher o bájném zakladateli Přemyslovské dynastie. (Pozn. překladatele pro polykokoty: To je ten, co píchal Libuši.) (20.10.2016)

Po dlouhé době film o "našich", za který se nemusíme stydět. Anthropoid byl čistě politický tah, který britům dokázal, že máme právo vrátit Československo zpátky na mapy. Ukázal, že na to pořád máme a je trochu divné, že ho natočil brit a ne Čech. Sean Ellis si dal dohromady svůj srdeční projekt a na celém snímku je to znát. Pomalejší rozjezd sice je, ale díky němu si Kubiš a Gabčík získají divácké sympatie a rok 41 určitě nekvaltoval. Rozdílné přízvuky mi nevadili, daly se vzhledem multinárodnostnímu obsazení čekat. Herecky super, Dornan se snaží, Murphy jede v Shelbyho módu (z Peaky Blinders) a obě holky jsou moc fajn. Atmosféra strachu i očekávání funguje na jedničku a finálové jatka v kostele v sobě mají naturalizmus i beznaděj. Jen to pitomé piáno to úplně ke konci kazí. Solidně natočený kus historie, který i přes drobné vady obstojí konkurenci. (28.09.2016)