Labyrint

Doprčic, hlavně ať to nezmrví mizerným koncem!!! Zas jednou podařený seriál z našeho prostředí, atmosféra na jedničku, rozehrává se tu hned několik zdánlivě nesouvisejících podzápletek, herci hrají minimálně obstojně, spíš ale dobře až výborně; do toho povedená muzika a obrovské plus v podobě u nás neokoukaného tématu (nehledě na to, že jsem měl v posledních letech Strach z toho, že se naše seriálová tvorba neposune od ultramegaptákovin typu Cesty domů do Ordinace v růžové ulici), to všechno ve mě vyvolává obrovskou naději, ale taky neblahou předtuchu... A proto znovu volám: "Doprčic, hlavně ať to nezmrví mizerným koncem!!!" Byla by to obrovská škoda. Zatím (po pěti dílech) jsem většinou poměrně nadšený a těch pár maličkostí (zpomalené záběry místo zvyšování napětí nutí člověka k úsměvu) klidně přehlédnu. Tak ať ten konec stojí za to (nedivte se, kdo by neměl strach po Ztracené bráně, která by byla dokonalá, nebýt nezvládnutého konce), jinak se rozčílím. EDIT: Tak to nezmrvili! Na plnej knedlík ten seriál sice není - chtělo by to trošku prostříhat a sem tam zrychlit tempo, ale v rámci české seriálové tvorby se jedná o menší zázrak. Supr. ;-) (30.09.2015)

Sice se to zpočátku nezdálo, ale z první série se vyklubalo fakt výtečně propletené bludiště plné temných chodeb a zákoutí, při jejichž prohlídce nejednou silně zamrazí. Propracovaný děj zvolna vtahuje do celého dramatu, krůček po krůčku odhaluje malé dílky šílené mozaiky, vytváří dostatečně napjatou atmosféru, hraje si s různými očekáváními a místy navozuje dojem jisté bezvýchodnosti nebo nemožnosti zvratu. Poslední soud může být rozhodně pro psychopatickou mysl rájem nápadů a celá řada toho krásně využívá. Naopak trošku překombinovaně působí série druhá, která má na jednu stranu zajímavější motiv spočívající ve střežení tajemství pokrevní linie, ale na druhou stranu sleduje až příliš mnoho slepých uliček, v nichž se poutník může poměrně snadno ztratit beze stopy. Všechny ostatní atributy, včetně těch hereckých, ale prakticky zůstávají na nastavené úrovni, takže dohromady to stále tvoří poutavou a zábavnou podívanou, v níž se klubko osudu postupně rozplétá v nit vedoucí až ke konečnému rozluštění. S1 - 85 %, S2 - 75 % (12.10.2015)

Tak jsem shlédl nemálo krimi seriálů ze současného 2.decénia a s hrůzou zjistil, že současní scénáristi jsou jak středověcí opisovači Písma svatého. Ve všech se totiž objevují provařené přílohy - kriminalista, manželství v troskách, komplikovaný vztah s dcerou, policejní šéfci jak přes pauzák atd. Je ale vlastně nespravedlivé, že to uvádím až u Labyrintu. Jenže úroveň Případů 1.oddělení se nikomu dosud nepodařilo překonat, a tak je poučné sledovat, kde zmíněné scén.propriety tvoří gró a kde jen doplněk sofistikované filmařiny. Neumím si pomoci, ale scénář Labyrintu je slabý. Je mi jasné, že na novodobých gladiátorech spočívá nemalý podíl naší tvorby, ale tolik smrti a mrtvol už přece jen začíná být poněkud vyčpělou obchodní komoditou. Bohužel přes tu hromadu smrti se mezi řádky ztratilo citové pohnutí zvláště ke dvěma postavám, jejichž katapultace z kokpitu mi přišla zbytečná (zvlášť, když jedna má rodinu). Nevím, nějak mi tenhle typ lehoučce emočně rozkolísané rodinky nesedl a kupa nelogičností taky ne (SPOILER: jak mohl vrah vědět, že sochu z krypty nevynesou hned ven, přičemž připravovaný výbuch k separaci biskupa by naprosto ztratil smysl????). Pochvala za uvedení mramorové perly v Doubravníku na filmový trh. Pro mě nejlepší postavou byl Michal Dlouhý, který působil nebezpečněji než všichni záporáci dokupy, a to měl na předvedení svého umu jen pár minut!! Jinak mám připomínek k logickým lapsům - 1) mučírna na ruině hradu je dost nepraktická, ono by totiž netrvalo dlouho a nějaký - i ilegální - turista by hned zburcoval policii. Myslet si, že na ruině budu mít klid na mučení, je trochu mimo. 2) záhadně objevená soška Panenky Marie se nachází ve sklepení hned pod poměrně velkým okénkem - nevím, ale osobně bych řekl, že by byla docela slušná šance, že by si sošky někdo všiml, stačilo by mít lepší baterku. (07.03.2018)

Lituji, jedná se o velmi slaboučký odvar dánsko- švédského seriálu Most. Po poslední části upravuji komentář: kravina. Třetí série mě zaujala, přestože jsem vraha Švehlíka poznala hned ze startu- podle chůze. Závěrečná epizoda měla dost mezer. Ještě tak dvě řady a třeba to bude konečně ono. Divná detektivní pracovnice a postava Lenky Vlasákové byly obě navíc. Potěšilo mě ale angažmá Barbory Srncové a vynikající Simony Postlerové. (01.10.2015)

Obrovsky promarněná příležitost, Jirka Strach má řemeslo v malíku, hudba, scénář, herci... Většina řemesla je tu odvedena na výbornou, jen ten podělanej scénář, kterej dokáže i kvalitní náznaky atmosféry totálně vymknout z kloubů a pro jistotu i zlomit pár článků palců. Přitom základ děje je relativně ok, tajemno je tu hmatatelné, ale je tu hrozně moc zbytečných linií (vztah hl. postavy k dceři, vztah hlavní postavy k sexy slovenské vyšetřovatelce) a HLAVNĚ vyškrtat veškeré linie které nejsou pří,o společné s vyšetřováním, jsou neskutečné s***ky, bez napětí, plné nesmyslů a nudy, aneb čtyři díly sledování jak mladému páru někdo poštou posílá drahé mince, nebo jak farář chodí po kostele a má halušky. Ano, vážně, proč, sakrapes?! Kéž by se místo toho dal větší prostor pro parťáky Majera a Langmajera (malej majer, dlouhej majer, hehe) a dovedl bych si představit, jak jsou psychicky v háji z množících se mordů páchaných chorým tlamou. Obrovská škoda, vážně, závěr (byť překombinovaný a nepříliš zdařile) totiž ukazuje, že když se děj oholí na dřeň a jede se na plno, tak mohl být výsledek výborný, takhle je jen a pouze průměrný a to musím mhouřit bulvy. (05.09.2015)