Režie:
Mel GibsonKamera:
Simon DugganHudba:
Rupert Gregson-WilliamsHrají:
Andrew Garfield, Vince Vaughn, Sam Worthington, Luke Bracey, Teresa Palmer, Hugo Weaving, Rachel Griffiths, Milo Gibson, Richard Roxburgh, Nathaniel Buzolic (více)Obsahy(1)
Krátce poté, co Japonci 7. prosince 1941 zaútočili na Pearl Harbor, přihlásil se tehdy třiadvacetiletý Američan Desmond Doss, tak jako mnoho jiných mladíků, do služby vlasti. Z hloubi svého přesvědčení však odmítal nosit jakoukoliv zbraň a zabíjet. Stal se zdravotníkem 307. pěšího pluku 77. pěší divize. Skutečnost, že Doss odmítal zbraň, se nesetkávala s pochopením u jeho spolubojovníků. Jen blázen by chtěl, aby mu v boji kryl záda chlapík, vyzbrojený pouze odhodláním a lékárničkou. Často musel čelit nevraživosti a útokům ostatních vojáků. Přesto, jako jediný americký voják ve 2. světové válce, bojoval v první linii neozbrojený. V březnu 1945 vypukla krvavá bitva o Okinawu. Dossova rota měla za úkol dobýt 120 metrů vysoký útes. Když vojáci vyšplhali s pomocí lan na vrchol, dostali se do těžké dělostřelecké, minometné a kulometné palby. Vojín Doss se odmítl ukrýt a zůstal uprostřed krvavého pekla. Snášel jednoho zraněného po druhém z útesu do bezpečí. Během vyčerpávajících 12 hodin, za stálého ostřelování, zachránil životy 75 mužů... (Bioscop)
(více)Videa (18)
Recenze (1 193)
Neznevažujem skutočné osudy hrdinov. Vadí mi však forma ich prezentácie. Úvodné minúty boli pre mňa ako frknutím úlomkov z brúsky do oka. Neskutočné, akí dokážu byť Američania z pohľadu propagandy patriotizmu či vlastenectva doslova slizko vtieraví. Následne sa divák prehupne do (pre mňa) absolútne nepochopiteľnej pasáže, kedy hlavný hrdina, občas (alebo stále?) pôsobiaci ako mierne zaostalý jedinec (ktorý samozrejme zbalí tú najväčšiu turbo jebačku "na ulici". Veď s kým iným by chodila že?), volí cestu šikany, ponižovania, priam vojenský súd, akoby mal jasne a stručne hneď na začiatku vyjadriť svoju túžbu stať sa medikom. Toto je fakt zahrávanie sa s inteligenciou diváka. No a popravde, keby nenastalo to, čo nastalo potom, jebol by som sem takú jagavú jednotku, že by sa jej nevyrovnal ani kostým Majky z Gurunu. Akčné orgie sú na neskutočnej úrovni. Mnohí budú nadšení. Bohužiaľ, výpovedná lehota pre môj mozog absolútne nulová, pričom naozaj nerozumiem tomu extrémne vysokému hodnoteniu. ()
Po oproštění se od prvotního haló musím uznat, že Mel Gibson vytvořil působivý válečný film s naprosto fantasticky natočenými akčními scénami. Opravdu mě kromě Vojína Ryana nenapadá válečný film, který by měl tak přehledné a efekt(iv)ní záběry z válečné vřavy... Samotný příběh nepochybně je trochu přitažen za vlasy, ale kupodivu nepůsobí hloupě a ani neubírá filmu nic na jeho jakš-takš realističnosti. Osobně mám samozřejmě největší problém s náboženským rozměrem filmu, ale snažím se to překousnout, protože chápu, že dříve byli lidi zkrátka hloupí. :) 8/10 ()
Mel Gibson se po 10 letech vrátil k režii a natočil tvrdý válečný film který nemá období. První půlka je o tom jak se Desmond zamiluje a hned krátce poté se přihlásí do armády. Celá první půlka se odehrává ve válečném táboře kde se Desmond musí utkávat s nevraživosti všech a teprve v druhé půlce začnou ty krvavá jatka které Gibson sliboval- střeva a končetiny lítají před kamerou jedna báseň a je to jeden z nejbrutálnějších filmů za poslední dobu. samotný film ale obsahuje víc. Je to krásný lidský příběh, s uchvacují akci, režii a hereckými výkony (Vince Vaughn nehraje komediální roli a role mu sedí) Film dokáže být pochmurný, temný, krvavý ale především upřímně dojemný a v první polovině i celkem vtipný. Sečteno podtrženo, Mel Gibson dokázal v židy vládnoucím Hollywoodu natočit film který není veskrze o akci a dokáže zaujmout. Občas se trošku vleče (133 minut!) ale nedá se říct, že chtělo něco vystřihnout a pár scén by i mohlo být delší. A konec je tak dojemný jak by měl být. Problém ale je, že nechcete aby ten film skončil! ()
První půlhodina je na diagnózu cukrovky. Otravnej klišé kýč, kterej je tak vehementní, až chytáte podezření, že to má nějakej důvod. A taky že má. Doss jako náboženskej skorofanatik, jehož hlava je tvrdší než diamantová bruska, je totiž přesně jako ti nesnesitelní lidi, od nichž má každej z nás ve svým okolí minimálně jeden kus. Zpočátku je pro jejich umíněný přesvědčení nesnášíte, pak si na ně zvyknete.. a nakonec zjistíte, že je máte vlastně rádi. Tenhle vojín na flintu nesáhl, nicméně na útesu, utopeným v kouři a krvi, zachránil desítky raněných. A že se ten útes topí prvotřídně! Gibsonova úchylka, díky níž je v každým jeho filmu (s výjimkou debutu) šťavňatá porce hardcore brutality, je využitá na doraz a zároveň účelně. V kombinaci s pastelovým mainstreamovým lookem je to hodně působivá kontrastní podívaná. Dossův charakter vykreslen přímočaře, ale rovněž účelně a přesvědčivě. Škoda jen, že vedlejší postavy zůstávaj pouhým stínem a všeobecně co do obsahu tu není moc z čeho brát. Ale ono to tentokrát zase tolik nevadí. ()
Točení filmů podle skutečné události je záludné. Největší slabinou je, že v 90 % víme, jak to dopadne. Tady je zřejmé, že hkavním zadáním je zrodit hrdinu. Dřív jsem si myslela, že válečné filmy se točí proto, aby ukázali nesmyslnost války. Dnes mám podezření, že se točí, protože se diváci i režiséři vyžívají v masarkujících scénách, kde se rozprskávají končeniny a krev stříká proudem. Méně se někdy více. Stačilo by méně patosu, méně masakrování a špetka humoru. ()
Galerie (67)
Zajímavosti (30)
- Hudbu měl původně složit James Horner, který s Melem Gibsonem spolupracoval už na Muži bez tváře (1993), Statečném srdci (1995) a Apocalyptu (2006). Po Hornerově smrti v roce 2015 se úkolu ujal John Debney, jenž komponoval pro Gibsonovo Umučení Krista (2004), ale jeho práce se do do filmu nakonec nedostala a zcela novou hudbu složil Rupert Gregson-Williams. Film je Jamesi Hornerovi věnován in memoriam. (D.Moore)
- Natáčelo se od 29. září do 28. listopadu 2015 v australském státě New South Wales a v "Pisgah National Forest" v Severní Karolíně, USA. (Varan)
- Desmond Doss (Andrew Garfield) nebyl jediným účastníkem ozbrojených sil, který dostal povolení nenosit zbraň. Statut „schopni, ale nenosí zbraň“ měla celá řada vojáků během druhé světové války. Došlo k tomu i dříve během první světové války, kdy se do bojů přihlásila celá řada amerických quakerů. (Jimmy15)
Reklama