Shin Godzilla

Odsobněná procedurální satira na (nejen) japonskou byrokracii a neschopnost vlády dynamicky reagovat na zkánosné „jaderné“ zemětřesení 2011. Ano, chápete správně, že tady se nejede na vlně zábavného guilty pleasure monstr snímku jako pozdější (ehm, vlastně dřívější) Godzilly (což na jednu stranu je škoda, ne že ne), ale zcela v odkazu původního Hondova snímku plného poválečných jaderných traumat. V této verzi navíc obohaceného o roli dnešního Japonska vůči sobě sama i zbytku světa. A to skrze desítky mluvících hlav či nulovou přímou provázanost pasáží s Gožirákem. Každopádně většinu času zabírající „zasedačkové“ segmenty jsou fantastické, protože krom satirického a „nastavujeme zrcadla“ módu fungují i samy za sebe jako uvěřitelné zprostředkování, jak by to (ne)fungovalo na nejvyšší exekutivní úrovni v případě národní krize. A zbylou čtvrtinu stopáže pak doplňují neskutečně našlapané katastrofické pasáže s „Probuzenou zkázou“ na ničivé procházce Japonskem, které majstrštykově kombinují totální destrukci, skvostný design vzdávající holdy originálu, nápadité (a sakra působivé) snímání a kongeniální Sagisuiho/Ifukubeho hudbu. "Restart" japonské Godzilly ani náhodou není pro každého a dokonce ani náhodou není ani pro každého nekritického fanouška krále monster. Netradičně zvoleným konceptem i zpracováním si to totiž vyloženě říká o rozporuplné přijetí. A toho se tomu po zásluze dostalo. Každopádně je to minimálně zajímavé a stěží o tom kdo kdy řekne „tuctový katastrofák, který se mi z hlavy vykouřil s náběhem závěrečných titulků“, protože ať už to pro ta odvážná rozhodnutí zatratíte či si to naopak právě pro ně zamilujete, tak chladné a bez jasně vyhraněného názoru vás to nezanechá. A který jiný vysokorozpočtový blockbuster tohle ještě dnes umí? Howgh. (01.08.2017)

Výborná byrokratická satira, která poukazuje na absurdnost systému a zároveň film, který neví či chce být komorní drama s apokalyptickou atmosférou nebo cool kaiju příběh s místy nevhodnou hudbou. Jinak se jedná o zajímavý přírůstek a zas trochu jiné pojetí a využití slavné ještěrky naroubované na staronové problémy. Nedivim se rozporuplnému přijetí. Btw. Nové schopnosti monstra jsou příjemná změna. 78% (06.03.2024)

60% ... Najnovšia Godzilla ma sklamala. Aj keď sa jej vizuál snažil ostať čo najvernejší jej pôvodnej podobe, tak zvyšok vizuálneho majstrovstva v tomto film bol takpovediac údesný. Film nevyvolal vo mne tie nevyhnutné pocity napätia a úžasu, ktoré som napríklad pri poslednej Godzille mal. Ide tu hlavne o dialógy, o súčasnú geopolitickú situáciu a jej vplyv na prípadné vysporiadanie sa s takýmto monštrom - čo nie je zlé, ale samo osve o to celý film neutiahne. (09.01.2017)

Zaráža ma, ako podaktorých zaráža kvalita prevedenia "novej" Godzilly, pochádzajúcej z krajiny vychádzajúceho slnka. Každí, kto má čo i len minimálne skúsenosti s obdobným snímkom s totožnou tématikou predsa vie, že nepôjde o žiadny blockbuster, "poněvadž, nýbrž, tudiž", o nízkorozpočtový, fanúšikovský snímok, ktorý z času na čas spatrí svetlo sveta. Nič viac, nič menej, pričom ani z ďaleka to nie je taká katastrofa, ako som sa pôvodne domnieval - 55% (31.03.2017)

5% stopáže zábery na Godzillu. Tie z diaľky, kde je zasadená do širšieho prostredia, sú atmosférické a napínavé. Tie z blízka smiešne, hlavne v prvej tretine, kde Godzilla vyzerá úplne ináč než v neskoršej stopáži. K hollywoodskej digitálnej Godzille má táto stále veľmi ďaleko. Akoby sa Japonci nechceli odkláňať od tradičnej papundeklovky, ktorá nemá žiadnu mimiku a vie iba otvoriť hubu a chŕliť oheň či laser. Zvyšných 95% stopáže sú rozhovory nových a nových postáv politikov, vojakov a vedcov, zisťujúcich identitu príšery a neskôr riešiacich jej zlikvidovanie. Rozhovory v rýchlom strihu, čo najreálnejšie sa snažiace ukázať, ako by prebiehalo vysporadúvanie sa so situáciou. Táto väčšinová čast filmu je prekvapivo zábavná (gulity pleasure) a vzbudzuje zvedavosť. S veľkým rozpočtom a veľkofilmovou ambíciou. (05.05.2017)