Rapl

Rapl se mi líbil o něco více než Cirkus Bukowsky a to hlavně díky první sérii. Vhodně zvolené prostředí bylo ochucené o docela slušnou atmosféru, hromadu vražd, dobrou partu kriminalistů, které si Kuneš následně „vypiloval k obrazu svému“ a solidní scénář většiny případů. Některé díly byli slabší, tu a tam vykoukla nějaká ta nelogičnost, ale jako celek to fungovalo. S druhou sérií však přišel pád celkové kvality a výrazně se zhoršila i charakteristika většiny postav? – nebyl tomu ušetřen ani sám Kuneš. Jak je to sakra možné, když za vším stojí jeden a ten samý chlap? Jan Pachl si z diváků udělal vyloženě prdel (dle svých slov se snažil točit o aktuálních problémech), ale absolutně se vykašlal na většinu tohoto dobrého, co lidi měli rádi v předešlé sérii. Stupidita a trapnost se zvyšovala každým dalším dílem, postava Rohana se mi totálně zhnusila, nechápu - proč se celý tým přesunul do Ústí a odešli ze svých slušných domovů a pěkných baráků do špinavé a plesnivé ubytovny. Navíc ani hlavní dějová linka o mafii nebyla moc dobrá a právě ona obsahovala nejvíc nelogických kopanců – dost často byla otravná a nudná. Abych však jen nekřivdil – i v druhé sérii jsem našel několik pozitivních věcí, asi dva – tři díly byli opravdu povedené, zbytek šedý průměr až podprůměr. Takže Rapla nakonec jako celek musím hodnotit jen jako opravdu průměrný počin, který výborně začal, ale následně dostal tvrdý direkt přes hubu, který ho srazil na kolena. A popravdě doufám, že třetí série už nebude… (08.04.2019)

Rapl aneb Taková normální kriminálka. Když jsem poprvé viděl úvodní titulky, lekl jsem se, že jsem omylem pustil Pustinu. Zase ta těžba! Každý stát má holt svůj trademark. Amerika temné uličky, seveřani nekonečné lesy a my černouhelné pánve. Atmosféra příjemná, ale případy byly asi určené dětem školou povinným, jež netřeba zatěžovat hodnověrnou kriminalistikou. Drsný máčo a roztomilý nekňuba je dvojka, která se stoprocentně vyskytuje ve scénáristických učebnicích jako čítankově ideální. Policejní skvadra však byla natolik příjemná (Kuneš, Lupen, Rohan, Slepice), že jsem 1. sérii zvládl v podstatě bez újmy. Jen by to chtělo pořádný příběh a někoho, kdo umí psát kriminálku. A nedržet se fakt omletých klišé. Je to sázka na jistotu - sázka na průměr. Hvězdičkový příděl si nechám ještě projít hlavou. Co si na Raplovi cením, že je to docela klidný seriál (sic!) a hlavně přichází s velmi sympatickou atmosférou. (19.01.2018)

Jo, rapla Kuneše jsem si moc oblíbila už v Cirkusu Bukowském, Čermáka ještě dávno před tím a celkově si seriál drží svým hereckým obsazením a výkony laťku hodně vysoko. Raplovi však příliš nesluší to podivně potemnělé prostředí zapadákova a hlavně mu nesedí koncept jednoho případu na jednu příliš krátkou epizodu. Rohan má totiž pravdu. Jak prohlásil v nejednom díle, případy jsou tak až příliš jednoduché. (21.11.2016)

Když skončily Případy 1. oddělení, zoufal jsem si, že se již tak povedeného a kvalitního českého krimi seriálu nedočkám. Netvrdím, že Rapl je stejně skvělý či dokonce lepší, avšak je-li o něco slabší, tak ne o moc a v řadě ohledů nejen, že nezaostává, ale naopak výše zmíněný seriál převyšuje. Čím? Zejména svoji atmosférou, které nahrává i perfektně zvolené prostředí Krušných hor, jež je přímo stvořené pro případy ohledně prostituce, pašování drog a pochopitelně i vražd. Pravdou sice je, že řada případů je poměrně snadno průhledná, avšak to vše kompenzuje již zmíněná výtečná atmosféra, ale také výborně napsaná postava Kuneše či jeho kolegů, z nichž stojí za zmínku Lupínek a Rohan. Neméně zajímavé jsou pak osobní osudy všech hlavních hrdinů. Rapl není o nic horší než Cirkus Bukowsky, možná je i lepší, byť Cirkus se mi zdál o chloupek napínavější. Už teď očekávám další sérii a pevně doufám, že tvůrci nesleví ze započaté kvality. (27.11.2016)

Věci Jana Pachla na mě zatím působí tak, že mají pouze náběh na vynikající žánrové kusy, občas to zaskřípe v logice nebo scénáristické zkratce, ale to neznamená, že tvůrce nemůže zrát jak víno. Pokrok už je poznat, pořád je to daleko před všemi mordpartami, dialogy netrhají uši, herci působí přirozeně a některé je vyloženě slast sledovat (kromě Hynka Čermáka samozřejmě mladej talentovanej Lukáš Příkazký a bard Alexej Pyško). 70%. (01.12.2016)