Monstrum

Tenhle TV film je takový jakoby celý polystyrenový, podobně jako ona socha hrající ve filmu. Přemítám, kde co bylo špatně, protože film byl nemastný, neslaný. A souhlasím s řadou zde píšících. Tvůrci jako by nevěděli co točí. Film o giganticky odporné soše? O Otakaru Švecovi? Film o lidech kolem sochy? Film z temných padesátých let? Od každého je tam totiž trochu a i když někomu může připadat, že to přeci vše tvoří jeden obraz doby, nepůsobí to tak. Je to tím, že každému z těch podobrazů byl dán širší prostor, ale pro nic za nic. Jsou to zejména vztahy, které nás z Letné odhánějí tu na Šumavu, tu na břeh letní Vltavy či do stínu sochařského ateliéru... Žádná z rolí zde vlastně není hlavní a i když se zdá, že ji má Novotný coby Švec, záhy z filmu mizí jako zmizel Švec sám než bys řekl švec. Byl to záměr tvůrců? Pozornost na sebe (možná nechtěně) strhávala Zuzana Stivínová a musím mu to přiznat byť jej moc nemusím i Kraus. Některé postavy (Čtvrtníček) byly úplně o ničem. A mně osobně ve filmu rušily i dobové záběry na probíhající stavbu. Já to nemám rád nikdy a nikde. Vždy je vidět, že je to tam vlepeno. Má to jinou barvu, jinou zrnitost, jinou kvalitu. Chápu, že to šetří prostředky - protože dobový záběr řekne více než pracně dělaný nový přizpůsobený původnímu a ne vždy se povede, ale to už si holt autoři musí říci zda mají koule na to točit velkofilm. Když nemám peňouze netočím historický film o největší tehdejší soše Evropy... Točím o osudu Švece (třeba) v rámci kterého se tam ten kus polystirenu mohl mihnout, nebo mohla pomoci ruka počítačového grafika... Po dokoukání jsem si řekl, že by skoro bylo lepší vidět pořádný dokument o ,,monstru'' než tento hraný TV film. Samozřejmě, nějakou vypovídající hodnotu to mělo. Koukat se na to dalo dobře. Ale zážitek z toho žádný extra nebyl. Tři údery kladívka do žulového bloku. * * * (02.06.2017)

Pan Polesný si sice napsal scénář, jehož některé dialogy nebyly zlé.., nicméně tím jako by jeho práce skončila (an si nevšiml, že dialogy je třeba i zrežírovat). Výsledkem pak opravdu je přehled strnulých obrazů doprovázených afektovanými deklamacemi. Zvlášť pak při pohledu na nekonečný seznam osob, které se na filmu podílely (a vůbec na TV film i nezanedbatelnou výpravu), nelze to považovat za úspěšně a smysluplně vynaložené peníze.. To ale není úplně výjimečné, že? (29.05.2017)

Monstrum Viktora Polesného sa snaží o faktografiu udalostí okolo výstavby Stalinovho pomníka. Na jednej strane ignoruje pohnútky a motívy zainteresovaných, na druhej strane plytvá časom na milostných avantúrach... Tak mi z toho vychádza, že najlepším riešením vynikajúceho námetu by bolo všetko prestrihať a doplniť a rozviť niektoré scény. Kladom príbehu je hlavná postava v podaní Jana Novotného, kvalitná hudba a nepoznané dobové scény. Monstrum malo určite naviac. (29.05.2017)

Film, který by byl velice zajímavým a působivým dramatem v němž sebejistý autor je zničen svým vlastním dílem. Nebo politický thriller o tom, jak skupina umělců se dostala do křížku s politickým aparátem. Či melodrama o vztazích umělců na pozadí čistek 50. let a stavby jednoho uměleckého monstra. Takto samostatně mohlo být Monstrum opravdu kvalitním a krásným snímkem. Bohužel, snaží se být tím vším a bohužel kvalitativně klesá pomalu až k odpadu. Navíc technicky je snímek též na budu béčka, neboť střih má často problém navázat na další scénu či obsáhlé (některé) scény nemají dostatečný počet komparzistů. Jaký je výsledek? Unylé drama podle skutečné události, které je jen stínem možných kvalit, kterých mohlo dosáhnout. 50% (29.05.2017)

Názorná ukázka toho, jak by neměl vypadat film, respektive jak by v žádném případě neměl vypadat scénář a herectví. Nezajímavé postavy bez vlastností, ke kterým si divák nevytvoří žádný vztah, nevidíme, čím si prochází, protože o většině důležitých věcí, co se jim přihodily, jen mluví. Tím pádem je nám jejich osud úplně lhostejný. Dále nechápu zájem tvůrců zaměřovat se na dva naprosto nezajímavé mladé pomocníky (tragicky „zahrané“ Krausem a Polívkou ml.) a nevylíčit spíš atmosféru doby, narůstající tlak okolí na Otu Švece a jeho ženu. Což, jak jsem se domnívala, mělo být jaksi náplní děje. Padesát procent snímku tvoří archivní záběry z dob komunismu, což by bylo v pořádku, pokud by se jednalo o dokument, a ne o hraný film. Snímek ani přesto, že si to jeho tvůrci takto velmi usnadnili a ještě měli šanci provázat scény mezi sebou právě dokumentárními záběry, působí roztříštěně a vůbec nedrží pohromadě. Jedna událost pořádně nenavazuje na druhou, není vidět žádný postupný vývoj děje, ani postav. A co bylo asi vůbec nejhorší - neherectví, které předvádí drtivá většina osazenstva, je až pobuřující. Může mi někdo vysvětlit, jakou shodou náhod se k filmu dostali Kraus, Polívka ml. a Solaříková? První dva asi kvůli jménu, talent už dnes zřejmě není potřeba. Myslím, že většina lidí, které by tvůrci oslovili jen tak na ulici, by hrála daleko přesvědčivěji. Neschopnost výše jmenovaných, (ale i mnohých dalších v epizodních rolích) dát najevo emoce pomocí mimiky obličeje, intonace hlasu, či pouhé výslovnosti, je až neskutečná. Takže i přes dobrý námět je tento snímek špatný po všech filmařských stránkách, proto 1*. (29.05.2017)