Monstrum

Na rozdíl od všech současných podobných povrchních filmů a seriálů z doby totality (a neváhal bych říct moderních agitek) si tady alespoň zpočátku drží snímek nějaké ty kvality, rozehrává lidské osudy a snaží se uvěřitelně přejít k oné sochařově depresi, což jen díky Janu Novotnému nevypadá křečovitě. Ale jako by posléze někdo vystříhal z filmu stěžejní scény a zápletky. Že pan sochař nebyl dva měsíce na stavbě, to se dozvíme jen tak na půl huby někde během řeči. Jaký byl osud svazácké herečky, to nám taky není prozrazeno. Co vedlo Jirku k tomu, že chce za kopečky a nemá rád režim, to je taktéž ve hvězdách. Udávala ta herečka, nebo ne? A ta poslední sochařova lež ve prospěch Pavla, to se nijak neřešilo, když přišli na to, že je to lež? A vůbec, když dá Pavel přes hubu svazákovi, to mu taky jen tak prošlo? Kam zmizela během děje postava v podání Etzlera? Říkejte si, že jsou to drobnosti, ale na tom stojí důvěryhodnost postav. Třeba Stivínové jde skvěle, když se jí dvoří mladý kluk, ale v předvedení vnitřní tragédie je sama tragická. A pak je tu pár nelogičností typu do přísně střežené dílny naklušou mladí si popovídat, když se tam zrovna natáčí ideologický film. Pavla po lese nikdo nehoní, když měli psy? A proč jsme jeho únik neviděli? Opravdu se v té době dalo vylézt na hlavu Stalina bez trestu? Ale no tak. A že by v 50. letech, imrvére po vraždě Horákové, si tolik lidí (jako Jirka a lidi v dílně) pouštělo hubu na špacír? Když připočítám všechny ty prvky současné české ideologie (abychom ukázali, jak byl ten režim fuj fuj zlý, je nutno připomenout Horákovou, Božu Modrého, aniž by to sem zapadalo. Jinak mi i hodně vadil obsazený Čtvrtníček do role taxikáře - ne, Čtvrtníčkův projev skutečně není bodrý český dědek za volantem, ale afektovaný inťoš, který si sedl za volant a trousí rádoby moudra. K samotnému filmu - líbila se mi kamera, nepřeplácaná výprava (i když třeba žluté natírání okrajů schodů je moderní vynález, a jak čtu komentáře, podobných anachronismů je ve filmu více), využití dronu, jen mohl být film o dvacet minut kratší, některé scény jsou totiž naprosto zbytečné a ukecané (a jak jsem psal, jiné, podstatnější scény chybějí). (29.05.2017)

promarněná příležitost. nechápu, proč režisérovi nestačil tragický osud sochaře a absurdní osud jeho díla a proč musel film zaplevelit vedlejšími postavami a jejich převážně milostnými starostmi. Naznačit dobové okolnosti by jistě šlo líp i jiným, do silného děje míň zasahujícím způsobem. Natahovaný konec (znovuzjevení kamaráda a jeho řeči) je už úplně směšný. Několik silných scén pak spolehlivě zbortí zbytečně doslovná hudba. (01.06.2017)

Po opeře Žádný člověk Jiřího Kadeřábka je toto již druhý kulturní počin během jednoho roku věnovaný osudům sochaře Otakara Švece a stavbě Stalinovi sochy. Docela pozoruhodné. Náměr je to atraktivní, žel provedení bohužel spíš pokulhává. Psychologie postav nebyla moc propracovaná, vše bylo spíš v takových náznacích. Divák se tak toho o Švecovi (a o tom, co se mu honilo hlavou) vlastně moc nedozví. Naopak moc nechápu, proč zde bylo tolik prostoru věnováno postavě Švecova asistenta. A taky mi není vůbec jasné, proč je děj filmu zaplevelován vedlejšími zápletkami spojenými hned s několika milostnými trojúhelníky. Herecky je to též docela nevyvážené. Zuzana Stivínová je standardně výborná, Jiří Novotný svým výkonem též neurazí. Ale třeba Martin Kraus mě vůbec nepřesvědčil. Ale možná to bylo i tím, že jeho postava mě fakt nebyla moc sympatická. Snad jediné co bych mohl ještě dále ocenil je zdařilá dobová atmosféra, kterou filmu dodávají záběry z filmového týdeníku i dobové socialistické songy. A plus tedy pár reálných záběrů s velkou maketou Stalinovi sochy na Letné. Ale když si vezmu kolik toto asi muselo stát, tak mě fakt o to více mrzí, že takhle atraktivní námět nepřetavil Viktor Polesný v něco filmově kvalitnějšího. (29.05.2017)

Musím za čtyři. Už jen z toho důvodu, že to prostě není tak špatný film, jak by se z komentářů a hodnocení mohlo zdát. Není. Má dost slabých míst, ale má taky dva obrovské plusy, které pro mě vše vyvažují - a to herecký ansámbl v čele s Janem Novotným (věčného vynikajícího herce vedlejších rolí) ve své snad životní roli, snad až antických rozměrů; kvalitně mu sekundují Martin Kraus i Zuzana Stivínová - ostatní končí spíše v roli statistů. A tou druhou je samotný námět filmu - dostat práci, o jejímž rozsahu sní absolutně každý a přitom ji nechtít a nemít možnost se jí zbavit - jasné vykreslení toho nejpošahanějšího režimu, jaký kdy na světě vládl - režimu, který cíleně likvidoval své vlastní nejlepší lidi. Ty slabší momenty? Děsně mi vadily ty scény, které to jako měly odlehčit - proč proboha? A ještě najednou s tak rádobyvtipnou hudbou říkající "bacha, teď je vtipná scéna, smějte se těm hloupým soudruhům" - copak je divák až takový blbec, aby nevydržel pořádné televizní drama bez těchle oddechovek? (30.05.2017)

S tímto filmem jsme docela dost silně nespokojený, téma se rozhodně nechalo uchopit lépe, na to jak, se Polesnému podařilo zpracovat Případ v Polné, jsem se na Monstrum hodně těšil, ale asi mě namlsalo přespříliš. Celý film jako by neměl děj. Taky byl u Švece až moc vyzdvižen akcent oběti, nejsem si jistý, na kolik jí skutečně byl. (29.05.2017)