Hlas pro římského krále

Stejně jako loni i nyní připravila Česká televize velkolepý historický projekt, aby vzdala hold pravděpodobně nejznámějšímu panovníkovi naší historie. Očekávání nebyla tak úplně naplněna. Snímku by dost pomohla důslednější dramaturgie, protože neustálé skoky v čase dokážou dezorientovat i ty nejvnímavější diváky. Strašidla na Pražském hradě taky byla poněkud přes čáru. Majer, Hádek a Štěpán se svých rolí ale chopili dobře a při dialogu otce se synem před bitvou u Kresčaku mi přeběhl mráz po zádech. Ucházející lekce dějepisu. (17.05.2016)

50 %. Začnu tím lepším a to je fakt, že kostýmy jsou v tomhle filmu krásné, kamera sem tam taky, pokud tu někdo umře, tak skutečně vidíme krev (na rozdíl od starším televizních inscenací), a Stanislav Majer je jako Jan Lucemburský vážně dobrý. Nad Hlasem pro římského krále ale jinak šťastná hvězda nestála. Tvůrci si měli především přiznat, že důležitých úkolem při realizaci historického filmu je zjednodušovat, škrtat, vypíchnout to důležité, a že historická fakta mají v tomhle případě sloužit dramatu, ne ho zabíjet. Pokud to nedokázali, měli radši natočit dokument. A pokud jim tak ležela na srdci historická věrnost, měli ostatně Voříškové pořídit blonďatou paruku a vypustit Karlův most v roce 1333 a duchy na Pražském hradě. V Hlasu pro římského krále po sobě postavy metají tituly a citáty z Wikipedie a je to stěží snesitelné, když to dělá špatný nebo průměrný herec. Přitom právě dialogy a interakce postav jsou tou správnou cestou, když si nemůžu dovolit okázale rozhazovat na výpravu filmu. Pokud tohle měl být dárek k sedmi stým narozeninám největšího českého vladaře, tak ho Česká televize moc neuctila. (20.05.2016)

Sláva už nemusíme před spaním počítat ovečky, stačí si pustit Hlas pro římského krále a máme pokud jde o spánek vyhráno. Scénaristickej terorismus zdatně doplňuje odfláklá práce s postavama a pokud jde samotný dílo, tak scéna..střih..jiná scéna..střih..úplně jiná scéna, to fakt ničemu nepřidá a vojska o velikosti 4 můžů a 4 vlajkonošů. taky nepomáhají úplně přesně vykreslit dobu. (15.05.2016)

Dost úmorné necelé dvě hodiny dějepisu, kdy jsem několikrát málem usnula, několikrát nevěřícně koukala (např. sen Karla IV., kterým ho provázela A. Fialová s vizáží ufona z nepovedené inscenace z 80. let). Z letargie mne dostal chvílemi pouze S. Majer, protože jeho podání Jana Lucemburského mě docela bavilo. To je ovšem v kontextu celkové stopáže málo. (16.05.2016)

Je škoda, že tak veľká udalosť, ako je výročie korunovácie Karla IV. za rímsko- nemeckého kráľa bola natočená tak jednoduchým spôsobom. Pravdepodobne rozpočet nepustil. Nemôžem si pomôcť, ale atmosféra je inscenačná, pripomína to osemdesiate roky a začiatky deväťdesiatych rokov, ktoré boli bohaté na historické snímky podobného charakteru, ako napríklad Kníže Václav. Za dvadsať rokov sme sa ale mohli posunúť vpred. Navyše niektoré scénky pôsobia tak trochu rozprávkovým dojmom a nie ako popis historických udalostí. Ale dá sa na to ako tak pozrieť, má to svoju hodnotu, no očakávania boli omnoho vyššie. (16.06.2016)