Reklama

Reklama

Bohéma

(seriál)
Trailer
Česko, 2017, 7 h 56 min (Minutáž: 72–94 min)

Scénář:

Tereza Brdečková

Kamera:

Petr Koblovský

Hudba:

Michal Rataj

Hrají:

Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (více)
(další profese)

VOD (1)

Epizody(6)

Obsahy(1)

Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.

Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (244)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Pozitivum seriálu vidím v tom, že se snaží věrným a byť hodně schematickým způsobem se snaží ukázat herce slavných jmen - dalo by se říci naše rodinné stříbro, tak trochu v jiném světle. Generace našich dnes už pradědů a dědů to věru neměla jednoduché. Po krvavé válce je čekalo budování republiky, pak válka druhá - ještě krvavější a když člověk myslel, že už je pokoj, přišli komunisté a radostná budovatelská léta padesátá... tedy radostná jen pro někoho. V těchto dějinných vlnobitích nebylo snadné svoji bárku udržet na vodě s čistým svědomím pro běžného člověka natož pro tehdejší celebrity. Ony sice byly také jen lidmi, ale zároveň byly stromy do nichž ,,bouchají blesky''. Byly vidět, určovaly tón módy, chování, národ je miloval. Ale lid je nevděčné publikum a od ovací neměl nikdy daleko k házení shnilých vajec a zeleniny. Ba co víc. Český národ úspěchy moc neodpouští a když je možnost podržet souseda, tak jedině tak mu podržet hlavinku pod vodou... A pád celebrit, to je úplně to nejlepší. Vždyť na tom je vidět, že i ony jsou obyčejné a zranitelné. A tak nás seriál zavádí do těch napjatých let, kdy se tříbily charaktery a kdy nebylo jednoduché být slavným a oblíbeným. Javorský nám skvěle zahrál Vlastu Buriana a já opravdu občas žasl nad tou podobou ne jen vizuální, ale mimiky, kterou musel Javorský asi sakra cvičit! U Buriana jsem rád, že se konečně širší veřejnosti předvádí, že nekolaboroval a spíše naopak, využíval svého vlivu u Němců k lecčemus dobrému pro lidi a odboj. Bohužel na pošpinění jeho jména mělo velký vliv i zámořské vysílání V+W, kteří bez potřebných informací vycházeli jen z toho co se říkalo, případně ze samotných prezentací Buriana... Kdo překvapil byl Marvan, který uměl držet tempo v kterékoliv době bez vážnější újmy... Dodnes obdivuji odvahu O. Nového, který neopustil svoji židovskou manželku a nerozvedl se... Zpracování třicátých a čtyřicátých let se velmi podařilo, na rozpočtu se asi moc nešetřilo a tak interiéry i exteriéry působí opravdu dobově. To vše jsou vlastně flasbacky a reál 1968 mně moc nebaví. Nebaví mně ani znázorňování dobového natáčení, dnešní herci tam působí nepřirozeně (snad kromě Javorského) i jejich mluva přizpůsobená tehdejšímu způsobu intonace. A jestli mně něco ve filmu opravdu sere (pardon) tak je to neustálá potřeba pana režiséra ,,vyznamenaná mikina'' ukazovat v každém díle alespoň jeden holý chlupatý pánský zadek. Proti gustu žádný dyšputát (někoho to třeba vzrušuje ..), ale to - že Miloš Havel byl gay netřeba vysvětlovat jeho holou řití na obrazovce s holou řití jeho milence... On už hambatej Dr. Edvard Beneš mně vyděsil v Českém století, tam jsem to ale považoval za jakýsi režisérský úlet. Nyní vím, že to byl záměr díky rejžově zálibě v pánských pozadích... Jestli mohu poprosit, tak když zadeček, tak příště třeba Judyt Bárdos než ten Pleslův (nic proti Jaroslavu Pleslovi! ).... Sečteno podtrženo, zatím průměr a baví mně se na to koukat, což se mi u serošů ČT kromě Kosma a Světa pod hlavou už dlouho nestalo. ---- Dodatek k poslednímu dílu ---- Javorský byl neskutečný a jeho smutná postava Vlasty Buriana zamyšleně hledící do vln bazénu (patřícího mateřské školce), který kdysi býval jeho, stejně jako tak zahrady a vila mně opravdu dojala. Znovu jsem si musel odplivnout nad rudým morem a nejen padesátými léty. * * * () (méně) (více)

kajas 

všechny recenze uživatele

Sedláčkova práce mě obvykle zasáhne mnohem víc, s tímto tématem prostě narazil. Míchání smyšlených postav se skutečnými osudy filmových hvězd, podivné rámování dobou okupace 1968, tolik postav, že se při stopáži šesti celovečerních snímků (!) ani s jednou neztotožníte. Pánové Javorský a Dlouhý, ti jediní zaslouží za svoje výkony vyzdvihnout. Velké zklamání. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Na BOHÉMU se lze dívat ze dvou výchozích bodů. Buď jako na umělecký dokument, nebo jako na umělecké postižení mimořádně rozporné doby. V  prvním případě lze určitě nalézt řadu pih na kráse, které ovšem rozezná jen zvlášť poučené oko. V druhém nezbývá než sledovat kvalitu scénáře (určitě dobrou), režie (solidní) a přehlídku polistopadového herectva staršího (střední generace) i mladšího (mileniálové). V obou případech nanejvýš dobré a vlastně  povzbudivě kvalitní až výborné (Pleslův Miloš Havel nebo Javorského Vlasta Burian či Dlouhého Zdeněk Štěpánek nebo Rašilovův Oldřich Nový). Dobrý je i nápad s ruskou srpnovou agresí a přihlížející dramaturgovou dcerou. Byla tu ještě jedna možnost: osobnosti filmového mikroprostředí přejmenovat a fantazii popustit ještě více uzdu. Zbývá otázka, jak by to bylo nebo mohlo být přijato. ()

Petfruf 

všechny recenze uživatele

1.díl - Bohéma mile překvapila. Čekala jsem dalšího Mattoniho a jsem potěšena, že se seriál kloní spíše k Českému století. Silné obsazení (absolutně dokonalý Javorský a nesmím opomenout Dlouhého). Zajímavá hudba. Místy je však děj hodně roztříštěný, ale to se dá pochopit, vzhledem k množství postav. Občas je těžké si toho kterého herce představit jako herce jiného (zatím mi největší problém dělaji Rašilov a Novotný). Naprosto zbytečná mi příjde linie s Pavelkou. Ale necháme se překvapit, jaké vše bude mít pokračování. 2. díl - Bohužel, druhý díl Bohémy s neposunul směrem k lepšímu. Děj se tříští ještě víc, napětí žádné, potenciál tématu začíná být trestuhodně nevyužit. Čím dál víc je mi proti srsti míchání reálných a fiktivních postav. Příjemný pocit z prvního dílu se poněkud vytrácí... 3. díl - Stále váhám nad hodnocením. Na třetí díl se již dalo koukat, ubylo nepříjemného přeskakování děje do doby sovětské okupace. Celkem zbytečná linie s těhotenstvím ženy Oldřicha Nového. Netuším, nakolik je to pravdivé a nakolik fantazie scénáristky. Ostatně, tento pocit mám téměř u všech postav. 4. díl - Hudba, která působila v prvním dílu osvěžujícím dojmem, je nyní velice nepříjemná a stále se dokola opakující. Samotný děj je natolik nezáživný, že ztrácím chuť seriál nadále sledovat. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Nejeví se mně to úplně špatně, ale s ohledem na velké množství postav to působí poněkud zmatečně i když dialogová složka je docela podařená. Po prvním díle samozřejmě hodnotit nehodlám, ale nerozumím moc tomu, proč jsou ve filmu skutečné postavy a smyšlené postavy (proč Lilla Králová ? - byť je Judit krásná a velmi charismatická ) . Důraz na rusáckou okupaci mě přijde jako zbytečně vyhrocený prvek rušící jiný vyhrocený prvky v době "bohémy" . Některé postavy se mě líbí více (Vladimír Javorský / Burian ) jiné méně ( David Novotný / Marvan ) jsem zvědav co z toho nakonec vyleze, zatím mám smíšené pocity. ()

Galerie (189)

Zajímavosti (41)

  • Vlasta Burian (Vladimír Javorský) přebírá v epizodě státní vyznamenání od prezidenta Emila Háchy. Burian si v den Háchových 70. narozenin ale nešel pro Národní cenu na Hrad, ale do Smetanovy síně pražského Obecního domu. A nedostal ji z rukou Emila Háchy, ale Emanuela Moravce. Burian byl oceněn za „umění dramatické a za vynikající výkony herecké v posledním období s přihlédnutím k filmové činnosti“. (sator)
  • V seriálu se objevuje časopis „Kinorevue“. Kinorevue byl ilustrovaný filmový týdeník  který vycházel v letech 1934–1945. Magazínu předcházel „Svět ve filmu a obrazech“, který byl na trhu od roku 1932 až do května 1934. V letech 1991–1997 byl časopis Kinorevue obnoven. (sator)
  • Projev herce Zdeňka Štěpánka (Michal Dlouhý) v rozhlase nezazněl ve dnech Mnichova, jak je uvedeno v seriálu, ale o přibližně deset dnů dříve, protože jím reagoval na britsko-francouzské ultimátum z 21.9.1938. (raininface)

Reklama

Reklama