Bohéma

Říkal jsem to vždy a říkám to i nyní, český film má dobré herce, ale nemá tvůrce. Bez nápadu, bez fantazie, dramaturgicky, scénáristicky i režijně mrtvé, fádní, nudné, strohé. Do velké míry k tomu pomáhá i šíleně utahaná až depresivní hudba, při které jsem měl sebedestruktivní sklony. Tak takhle ne pane Sedláček. Proč už se někdo dopr... neodváže, nepustí ze řetězu a neudělá film, beze strachu, že se to nebude líbit? (02.03.2017)

Kdyby část dějových linek nevyšuměla do ztracena, část postav bez vysvětlení nemizela z epizody na epizodu a podařilo se více akcentovat ty příběhy, které v sobě nesly dramatický potenciál (narození malého Nového, soud s Burianem), určitě by nebylo tak obtížné dobdít každou epizodu až do konce. Tezovitost a faktografická nepřesnost byly nakonec docela podnětné, protože jsem alespoň měla motivaci si problematiku Barrandova přípomenout. (20.02.2017)

Vůbec mi nevadila tzv. umělecká licence. Páč zrovna v tomhle příběhu by každý z účastněných tu svou storku podal jinak. A protože jsem si nad formou dílka a většinou dobře hrajících herců a herkyň slastně funěl, nemůžu jinak než že mé oko popatařilo jeden z deseti nej počinů české seriálové TV tvorby třicet let zpět. (03.04.2023)

Bohéma je fakt průser. První dva díly stačí úplně k tomu, aby měl člověk jasno. Prej strhující příběhy filmových hvězd, pche. A zatím je to jenom šílenej sestřih všelijakých klepů a historek ze zákulisí, posbíraných patrně po všech možných i nemožných memoárových škvárech. Brdečková si se scénářem nedělala těžkou hlavu a sesmolila prvotřídní blábol podle právě žádaného sezónního střihu, stylizovanou podívanou bez fantazie, prázdné šablony, kterým schází emoce, šarm a jiskra v oku. Nudné, utahané stíny slavných herců a hereček. A aby toho nebylo málo, k dokonání absolutní zkázy seriálem co chvíli probleskují naprosto příšerné flashbacky ze srpna 68, které jsou zbytečné a vyvolávají jenom laciné asociace. Mohl bych pokračovat donekonečna, ale má to vůbec smysl? Co má tenhle prapodivnej seriál vlastně objevovat? Dávno objevené? Pokřivené charaktery těch, co žili ve vypjaté době? To sotva, spíš pimprlové divadýlko se špatnými herci (s výjimkou Vladimíra Javorského v roli Vlasty Buriana) a ještě mizernějším režisérem. Jedna hvězda (rána) z milosti. (28.01.2017)

Sedláček už v Českém století dokázal, že pracovat s mluvícími hlavami umí a podle mého názoru se mu to povedlo i tady, byť s několika výhradami. Předně se mi líbil styl vyprávění, který spojoval okupaci v roce 1968 s pohnutou dobou Protektorátu a následného nástupu komunismu. Je to sice ryze účelové, ale mě to spojení vyhovovalo. Spokojený jsem byl i s atmosférou, která dokázala být ve správných okamžicích tísnivá a plná strachu v případě protektorátních sekvencí, stejně jako absurdity u těch komunistických. S čím jsem měl ale občas problém byl až příliš televizní look. Chápu, že produkce pracovala s omezeným rozpočtem a jinak to asi ani nešlo, ale nějaká ta kačka navíc tu chyběla jako sůl. Každopádně největší obavy jsem měl z herců. Ostatně stejně jako většina diváctva. Nicméně tady jsem byl asi nejspokojenější. Jednoznačnou hvězdou byl Vladimír Javorský, který Buriana zahrál na jedničku a bylo vidět, že si dal na přípravě záležet. Občas se mu ten hlasový projev povedl natolik, že byl od originálu k nerozeznání. Velký výkon ukázal i Michal Dlouhý v roli Zdeňka Štěpánka a po počátečních rozpacích mi sedl i Rašilov jako Oldřich Nový. A mě osobně zaujala Gabriela Mikulková v roli Alice Nové a bavil i Plesl a jeho Miloš Havel. Bohužel hlavní postavy mi nesedly vůbec. Jak charakterově, tak herecky. Michal Balcar má bohužel nulové charisma a působí strašně prkenně a pro Judit Bárdos mám sice za jiných okolností slabost, ale tady se mi nelíbila. Nicméně i s těmito vadami na kráse se dalo žít, takže za mě chvalitebná a vůbec bych se dalším podobným projektům nebráni. 75% (20.02.2017)