Ten, který přežil

Tohle je klassický případ nízkorozpočťáku, který mi s minimem všeho dokázal navodit stejné pocity jako postapo film s s rozpočtem za který by si rok žil nad poměry nejden africký státeček . S dobrým scénářem stačí pár herců, zahradní chatka a les. Někoho to bude možná nudit, někdo bude zklamán minimem bojových scén, já však byl spokojen... Už ten začátek byl skvělý. Jiné postapo filmy uvádí diváka do období ve kterém se film odehrává jadernými výbuchy atd.. zde se černou obrazovkou táhly jen dvě linky. Modrá a červená. Jedna ukazovala ropu a druhá stav populace...Ke konci úvodu ta populační z vysokého stoupání náhle prudce klesla... Snímek je syrový, věrohodný, depresivní a věřte, že i napínavý. Takhle nějak bude lidstvo asi fungovat po nějakém průseru, kdy se podaří části lidstva přežít. Jestli to bude výhoda, těžko soudit. Češi ale tak mně napadá, mají velké předpoklady přežít. Jsme přeci národem chatařů, trempů a zahrádkářů! :-). Těm co to neviděli a mají rádi něco, co jde trochu víc do hloubky film rozhodně doporučuji. Upozorňuji, že to není zombie film, ani nic podobného. Je to prostě pár měsíců života jednoho z přeživších se vším tím co každodenní potřeba člověka k přežití vyžaduje. Dávám 4 semínka kedluben ! Fingleton za scénář i režii určitě zaslouží pochvalu. * * * * (21.02.2016)

Všechno špatně. Tři záhonky zeleniny neuživí člověka, natož tři. A nebudu jmenovat další okolnosti, z nichž je naprosto zřejmé, že autor se nenamáhal přemýšlet o věcech o kterých vypráví. A přestože vnější okolnosti mají v tomto příběhu zásadně významnější úlohu než obvykle, i zde bych byl ochoten oko přimhouřit, protože drama nedělají krámy, nýbrž lidé. Jenže i z tohoto pohledu film nefunguje. Ti lidé se chovají nelogicky, a emočně je to slabé jak čaj. --- Je to tedy zmetek, autorsky i režijně. Zmetkům obvykle dávám jednu hvězdičku, tak proč tentokrát rovnou odpad? Protože si myslím, že k tématu lidského života bez civilizace by se mělo přistupovat nanejvýš seriózně a promyšleně. Je to důležité téma. Jde o otázku, co z lidského chování je výsledkem genetické evoluce trvající milióny let, a co je civilizační fasáda. Na odpovědích na tuto otázku závisí postoje například ve věcech lidské sexuality, politické teorie a praxe, kulturního střetu mezi Západem a zbytkem světa, a podobně. Tedy témata, která určují naše životy a vyhlídky do budoucna. Tvrdím, že v těchto věcech se orientujeme mimořádně špatně, doslova třeštíme. A když nějaký autor-režisér k věci přistoupí s nezodpovědnou bohorovností salonního intelektuála, má u mě smůlu, neodpustím mu to. (09.07.2016)

Ukázka, kdy se člověk vrací ke zvířecím pudům a kam až může zajít. Film je hodně minimalistický a je zúžen na tři hrdiny, kteří skoro nemluví a přesto je to neskutečně atmosferické. Ukázka apokalypsy a celé to působí velmi uvěřitelně díky hereckým výkonům a syrovosti. Jako drama plné nedůvěry, postupného sbližování na to nejnutnější je opravdu mrazivé, strhující a nepamatuji si, kdy jsem měl z filmu tak nepříjemný pocit. Dokonce jsem nečekal, že závěr bude tak vygradovaný a nadmíru povedený. Jeden z nejlepších survival filmů !!!! ......8/10 (19.11.2016)

Pre menej rozhľadených divákov atypický až nestráviteľný post-apokalyptický survival. Ale každý, kto pod-žáner sleduje, vie, že to nie je prvý, ani posledný podobný kúsok. Aký „taký“? Napríklad taký, v ktorom sa o postavách nedozvieme, až na drobnosti, prakticky nič. Takisto je nám zatajené, čo sa so svetom stalo; proste je v prdeli, nemá zmysel piplať sa v minulosti. Postavy neriešia príčinu (čo sa stalo a prečo?), ale dôsledok (ako prežiť vo svete, ktorý zanikol?). I koniec je taký... všakovaký... uzatvorene neuzatvorený... a skôr kladie nové otázky, než aby odpovedal na staré. Ale toto všetko sme v minulosti už veľakrát videli, takže tento film ozaj nie je nijakým spôsobom inovatívny. Samostatnou kapitolou sú škandalózne vsuvky erotického charakteru, ktoré sú síce samoúčelné, ale práve vďaka ním na tento film tak skoro nezabudnem. Na Miu Goth (Nymfomanky, Everest) si začínam dávať pozor. (21.11.2016)

Na nízkonákladových filmech je pěkné to, že dokážou minimálně překvapit. Tenhle to dokázal. A přitom stačila „pouze“ atmosféra post-apokalyptického světa, ze kterého stejně vidíte jenom les, chatu a vnitřek chaty. Ve filmu se totiž ani moc nemluví, nic extra zásadního se tam neděje, ale stejně na něj civíte hodinu a půl a máte zatajený dech s tím, co se v dalších pěti minutách stane. I když tušíte, že svým pomalým vyprávěním si budete muset dalších minimálně pět minut počkat. Nakonec to ale stálo za to. Čtyři hvězdy jak vyšité. (11.07.2016)