Strašidla ze Spessartu

Tomuhle filmu obrovsky pomohl náš skvělý dabing, na kterém se kompletně všichni herci opravdu vyřádili. V bunkru pro atentáto, mačky sexy bomby, formy klasiky... Tohle si člověk pamatuje pořád, x-let po tom, co tenhle film běžel naposledy v televizi. Navíc přidejte nenáročný příběh, pohodové písničky pro dětičky a pár narážek pro dospělé (hákový kříž nad řvoucím soudcem nebo decentně, ale trefně podaná skutečnost, že když se chce, prosouložíte se k pěknému majetku) a máte tady tři a půl hvězdy jako když vyšije. (13.07.2011)

„Proč myslíš, že jsou tak najednou zticha?" „Možná, že už ho Charlotte škrtí." I po letech stále zábavná hudební komedie, byť už ne tolik, jako když ji člověk viděl v té pradávné době. Nevzpomínám si na film, kde by byly úvodní titulky zpívané. Pro mne vždy lepší než Hospoda, jelikož jsou zde strašidla. A prostředí zámku evokuje gotické horory, i když samozřejmě hrůzy mohlo být více, ale je do zkrátka komedie. Ne tak třeskutá, jako je třeba Bílá paní, jenže Němci v NSR se holt tehdy měli lépe než my. Přesto nechybí rýpnutí do Rusů, Američanů, komunistů, kapitalistů. Památnou scénkou je pak obnažená svastika v soudní síni. A samozřejmě pro děti asi nejzábavnější je fotbal s useknutou hlavou. Pulverová byla sympatická a Wiederová šťabajzna. Plný počet ponechávám z čisté nostalgie a také proto, že jsem se přeci jen bavil. „Mački, mački!" (29.08.2021)

Po půl století stále překvapivě fungující satirická komedie s příjemnými písničkami, využívající nadpřirozených kvalit duchů zaživa zazděných loupežníků ze Spessartu (hrdinů původní historické veselohry). Bez bohovského českého dabingu (vrátane "tatarské" slovenštiny prince Kalaky a jeho doprovodu) by to ovšem bylo výrazně slabší. Jenže my ten dabing máme, a tak si můžeme zpívat, že Šaty (respektive nohy) dělaj lidi, že My vám píchnem ve všem, a tak dále a tak dále. Na mě to funguje i dnes - a to jsem se ještě nezmínil o tom jak překvapivě slušně vypadají duchové z hlediska vizuální stránky filmu. První díl si téměř nepamatuji, u třetího si vybavuji jen to, že se tam raketou cestovalo v čase a zachraňovala se komtesčina láska. Budiž to dostatečným důkazem o nejenom historické hodnotě Strašidel Ze Spessartu. 70% (07.09.2014)

Tenhle film mi silně připomíná dětství, kdy jsem na celé spessartské strašidlácké sérii ulítávala. Ještě víc jsem si ji zamilovala, když jsem, ač jen na dálniční pumpě, byla ve Spessartu, což pro mě byl tenkrát jedinečný zážitek (i když pochybuju, že by tam kdysi chodili strašidla tankovat do koní), ale to už zase odbíhám. Sympatický filmeček s příjemnými postavami a laskavým humorem; žádné umělecké dílo, ale já ho mám ráda. Společně s prvním dílem je tato část trilogie mou oblíbenou, následující Zlaté časy ve Spessartu jsem nemusela ani jako malá. Strašidla ze Spessartu jsou takový malý milý film, který zpříjemní dlouhou chvíli, ale nejspíš vám v paměti nijak zřetelně neuvízne (pokud nejste jako já). (18.02.2005)

Celá sága ze Spessartu mi jako malému klukovi připadala až neskutečná. Možná to bylo tím, že člověk hleděl jen na jevovou stránku a filmařského řemesla si moc nevšímal. Navíc tenhle díl je bezkonkurenčně nejlepší. Na německou filmovou produkci určitě špička. Pak to ale šlo s celou sérií prudce z kopce a zejména poslední díl se blížil úrovni německého porna 70. let. Tady bych rozhodně hodnotil originální nápad, lehkou satiru a v celku uspokojivé herecké výkony. I některé hlášky stály za to. Ale především hudba, což je u muzikálu klíčová věc, se opravdu povedla. Dodnes si pamatuji, že jsme svého času tyhle písničky docela žrali. (30.06.2013)