Tichá radosť

První ze dvou nádherných ženských filmů Dušana Hanáka a Magdy Vašáryové. Tichá radosť sleduje zlom v životě sestřičky z dětského oddělení, která ztrácí sama sebe v rutině posluhy na pracovišti i v soukromém životě. Ztrácí sama sebe vedle sobeckého muže a necitlivé tchýně, řešením může být poměr na pracovišti nebo jen upřímné rozhovory s kolegyněmi. A samozřejmě úsměv opuštěného dítěte. Kromě klasicky vynikající Magdy zde výtečně hrají nad své standardní výkony všichni ostatní: zadumaný Bartoška, emancipovaná Brejchová, empatický Nvota, ale i epizodkáři Holubová, Asterová, Navrátil, Goldflam nebo Kretschmerová, Šišková. (09.11.2021)

Pevně rozhodnutá a druhým s ochotou se rozdávající Sonička, čeká na muže. Na druhého muže, neb ten první se prostě nepovedl. Obklopena všemožnými příklady ze života, hledá svou další cestu. Kýčovitý milenecký trojúhelník sestřičky a dr. svůdníka i detailní pohled na pracovní povinnosti zdravotních sester. Podivná hudba a velmi tuctová režie dělala film docela nezáživným, ovšem sympatizovat s křehkou Soničkou a jejím osudem, je velmi snadné. Magda Vášáryová opět vynikající. Daleko zajímavější, než samotný příběh, byl pro mě velký počet českých herců v slovenské audio verzi. (16.06.2015)

„Niečo tomu chýba. Asi soľ.“ Lenže pánko nepochopil, že keď mu to ženuška vraví, nemá na mysli jedlo, ale ich manželstvo. Pritom, keď sa človek pozrie na Vášaryovu v najlepších rokoch, tak ten buran s pivovou komunistickou fľašou v ruke by jej v skutočnosti nemohol ani zaviazať ten pomyselný „střevíček“. Psychologický film, ktorý baví, pretože neprešľapuje na mieste, nestráca sa v hlbokých dialógoch, ale kontinuálne posúva dej. Jediné, čo mi prekážalo bolo opakované púšťanie opernej hudby. A potom ešte záver, ktorý mohol priniesť aj niečo silnejšie ako myšlienku, že najlepší je život bez muža. (05.04.2021)

Kdysi jsem četl, že Pedro Almodóvar je jediný muž, který rozumí ženský duši, ale z tohoto filmu mě přišlo, že Dušan Hanák umí ženské duši i velmi pozorně naslouchat, protože jinak by neměl šanci natočit tak nádherný film ve který předvádí Magda Vášáryová exceletní herecký výkon a vedlejšky hrajou taky výborně. Asterka v 80 letech byla k sežrání. Myslím si, že není moc chlapů, který umí takhle citlivě trefit ženskou křehkost a sílu věci měnit současně. (19.03.2024)

Jojo, když uběhnou první roky manželství, vášeň vyvane a z lásky se stane jen honba za penězi a dobrou svíčkovou, nastává složité období. Naše hrdinka se vrací domů, ale není tam ráda, manžel je cizí člověk, který má svůj svět. Navíc byt sdílí s tchýní, a to je vždycky peklo. Nezbývá než v rámci záchrany zdravého rozumu sbalit kufry a prchnout na svobodárnu. Románek s ženatým doktorem je jen další zastávkou na cestě dolů. Snaha najít svou vlastní cestu je mnohdy velmi bolestná a není divu, že většina lidí raději celý život tráví v mrazu nepochopení a samotě ve dvou. Tak i naše zdravotní sestřička klopýtá a už už se zdá, že to nedá, ale naděje umírá poslední a všechno je lepší, než sklapnout krovky a vrátit se k manželovi a tchýni. Pomalý a místy i nezáživný film má pár silných míst, pro které stojí za to ho vidět. Vašáryová je ve své roli přesvědčivá a v podstatě nemám, co bych vytkl. Ta nálada ale byla až příliš tesklivá...65% (24.10.2012)