Vidím jenom tebe

Téma není vůbec špatné. Manželskou idylu změní v krizi ženina vyléčená slepota. Forster měl bohužel tendence točit umělecký film a to zrovna moc nemusím. Spíš aby se soustředil na thrillerovou stránku věci, která byla mizivá, dával až příliš často prostor nicneříkajícím obrazovým hrátkám a rozmazané optice téměř slepé ženy. Obstáli tak jedině herci. Blake Lively je momentálně to nejkrásnější, co může Hollywood nabídnout a Jason Clarke nezklamal ani tady. Ale čekal jsem tedy víc. 40% (26.02.2018)

Pozoruhodná záležitost, Blake naprosto úžasná a Jason jí báječně sekunduje, příběh spokojeného manželského páru, kterému operace očí radikálně změní život. Pozvolný rozklad vztahu je drtivý, nedůvěra se vkrádá, žárlivost sílí. Vidět, či nevidět? To je, oč tu běží... Zajímavá kamera, krásná hudba, tvůrčí nápaditost. (16.12.2018)

Zajímavý nápadem, nesmělý zpracováním. Thriller o hendikepované Gině, která je slepá, ale operace jí dává naději alespoň u jednoho oka. Osobně oceňuji každý film, který má v hlavní roli hendikepovanou postavu. Škoda ale, že následný příběh je jak smíchanina růžové knihovny a 50ti odstínů šedi. Zbytečně moc erotiky, málo napětí, hodně vztahových výkrutů a nepříjemná ztísněnost, která dělá všecko proto, aby Vám film zprotivila. Přitom vizuálně má moc hezké momenty. (07.08.2018)

Na začátku zajímavě vyhlížející a vizuálně strhující příběh, který skýtá obrovský potenciál, který bohužel zůstává trestuhodně nenaplněn, což vám postupně dochází minutu za minutou a stejným tempem vás tedy postupně opouští víra v dobrý výsledek. Tempo je extémně pomalé, což by samo o sobě nevadilo, jenže postavy a jejich osudy nejsou dostatečně zajímavé na to, abyste si chtěli každý okamžik vychutnávat do syta. Když dorazí konec, jedná se sice o zajímavé rozuzlení, ale stále je to málo a příliš pozdě. Příběhová podstata filmu, která by měla být hlavním tahounem se z nějakého neznámého důvodu rozehráva hrozně pomalu a pozdě a je zkoumána pouze okrajově, což ambice filmu totálně zabíjí. (04.03.2018)

Podobně smíšené pocity jako před lety s Hranicí života (2005), řekl bych. Formálně ozvláštněné jsou oba snímky, ovšem tehdy to bylo o namáhání mozkových závitů (ač se stejně zvláštními výsledky), tentokrát nám režisér Marc Forster předkládá dějově poměrně prostý snímek. Blake Lively kdysi přišla o zrak, takže je z velké míry závislá na manželovi Jasonu Clarkovi. Jenže poté, co se naskytne možnost transplantace, je všechno jinak: ona poznává barvy života, jeho začíná znepokojovat, že se před krásnou (a dosud zranitelnou) ženou rozprostírají nové možnosti. Vizuálně je to znovu pecka, Forster je interesantní a minimalistický, hraje si s obrazem, sype nápady. Navíc má od začátku své kariéry chuť experimentovat, být žánrově rozličný (například jeho poslední přírůstek je Kryštůfek Robin, což hovoří za vše). Surrealistické vsuvky jsou sice už lehce zbytečné, na druhou stranu je fajn ty drobné náznaky a intriky rozpoznávat. Dialogy (a obecně rozpory ve vztahu) místy tahají za uši, Blake nicméně znovu krásná a dokazující, že to s ambicióznějšími projekty myslí vážně. (21.08.2018)