Pustina

Pustina je opravdu brutálně temná záležitost odehrávající se v prostředí, kde by jste žít prostě nechtěli. A přeci i tam žijí lidé. Mají své plány, sny, mají vize a někteří dokonce přemýšlejí o budoucnosti. O budoucnosti Pustiny, protože Pustina je obec. Obec Pustina ležící v pustině. Stalo se u našich filmů zvykem, že když se děj odehrává kdesi na vesnici či dále od velkoměst, jsou všichni ti lidičkové karikováni jako různí svérázové či Mařky a často jsou svým způsobem zesměšňováni pro svoji jednoduchost, která na městského člověka působí hloupě. Náhodně se objevící měšťák v takovém prostředí pak zase působí směšně sám o sobě, protože tam nepatří, protože v tom prostředí neumí fungovat a protože neumí s místními komunikovat. Sem tam se tam ještě šoupne nějaký ten hantec aby byla iluze exotička dokonalá. Jenže divák to většinou cítí a tak mně třeba Díra u Hanušovic (2014) moc nechytla. Mnohem lepší z těchto ,,sociálně temných'' záležitostí byl Dům (2011) a nebo ,,skvělá'' Poupata (2011). K těm má Pustina zdaleka nejblíže, rozdíl je v tom, že je nejméně o dva levely nad nimi. HBO machruje s každým seriálem, který vypustí a po Hořícím keři se opět sáhlo po prostředí našich luhů a hájů... Když jsem ještě dělal archeologii, dělal jsem na záchranném archeologickém výzkumu hřbitova v Libkovicích. To byla obec z níž zbyl jen barokní kostel a jeden domeček s posledním obyvatelem (shodou okolností také starostou), který se odmítl nechat vystěhovat. Břicháček se tuším jmenoval. Každý den jsem jezdil z Mostu na kole nahoru kolem rekultivovaných kopců a kalných jezer plných smrduté vody kolem výdechů z šachet do bývalých Libkovic, obce, která už na mapách nebyla a kam jezdil pošťák jen kvůli panu Břicháčkovi. Při pochůzce tam nahoře nad Mostem člověk nacházel zarostlé lavičky, kašnu s kachlíky... Zbytky domů... Bylo to tam jak v Pripjať. Místo bez lidí. Pustina. A když náhodou jel nebo šel někdo kolem, byla to většinou podivná existence táhnoucí odkudsi železa či nerozbitý vlnitý eternit... Paradoxně se důl před vybydlenými Libkovicemi zastavil a dál se v plánované těžbě nepokračovalo... Lidé už ale odešli. To podobné řeší v Pustině se starostkou Sikorovou. Nešlo si při sledování na ty Libkovice vzpomenout a samozřejmě podobný osud potkal desítky jiných obcí ležících na ložiscích hnědého uhlí... Stejně I tam tenkrát někdo už těžařům kývl na slušné odstupné, někdoale chtěl zůstat... Ty jež chtějí žít v Pustině dále a jichž není mnoho starostka Sikorová zastupuje. A jak je to s každou menšinou bránící se většině, stane se problémovou.... Pustina není skvělá jen způsobem natáčení, výběrem vskutku depresivních lokací, ale i perfektně zvolenými typy pro každou figuru. Samozřejmě exceluje Dušek, Cina, překvapil Noha, ale i ostatní podávají naprosto úžasné výkony. Škoda, že něco takového netočí ČT... Veliká spokojenost!!!! * * * * * (16.01.2017)

V některých komentářích se objevují věty typu seriál dekády, na to odpovídám, že by to znamenalo znevážit význam a kvalitu Pustiny, protože česká seriálová tvorba se dlouhodobě pohybuje na úrovni bahna vypuštěného rybníka. Poslední český seriál, který ode mě dostal 5 hvězdiček, vznikl v režii Karla Smyczka v roce 1994, ano, mluvím o Bylo nás pět. A to mělo výhodu ve výjimečně kvalitní literární přeloze Karla Poláčka, která je kultovní klasikou české literatury. Ve skutečnosti vstoupila Pustina na půdu teritoria, kam se přes určité nedomrlé pokusy dosud nikdo v Česku nedostal. Je to první seriál, který naplňuje podstatu termínu quality TV. Ale ano, máme tu např. velmi slušné Případy 1. oddělení, ale ať se na mě jejich početný fanklub nezlobí, s plným vědomím, že je to v našich podmínkách nedosažitelné, říkám, že takhle by měl vypadat seriálový průměr, ne jeho vrchol. Pustina je nejen ambiciózní, ale i zatraceně dobře natočená záležitost, s citem pro postupné budování atmosféry, pro modelování uvěřitelných postav s hodnověrnými dialogy, skvělými hereckými výkony a špičkovou kamerou. Je prostě radost sledovat, jak režisér pracuje s jednotlivými prvky, buduje napětí a ukazuje, že česká televizní tvorba nemusí být jenom středoevropská napodobenina latinoamerických mýdlových oper. Hodnocení seriálu si nechám až na jeho závěr, konec konců, hlasy zasvěcených tvrdí, že finále zaostává za očekáváním, ale dosud zhlédnutých 6 epizod si uchovává spolehlivou pětihvězdičkovou kvalitu, takže doufám, že finále nebude tak bolestným zklamáním, abych musel jít s hodnocením níž. Appendix po závěrečném 8. díle: Žádný výraznější sešup kvality jsem nezaznamenal. Řada slavných seriálů končí tím, že jednoduše vyhnije poté, co je producent vyždímal domrtě. Za tohle finále se Štěpán Hulík stydět nemusí. Stojím si za tím, že Pustina je nejkvalitnější seriál vyprodukovaný u nás za poslední 2 dekády. Není bezchybná, vytknout se dá třeba reklamní estetika záběrů nebo motiv otce rodiny coby invalidního důchodce, který je pravidelný návštěvník místních bordelů, co strká prostitutkám několikatisícové částky a vozí se v luxusní káře. Ale pozitiva výrazně převažují. Pětihvězdičková nadílka je v tomhle případě namístě. Celkový dojem: 90 %. (04.12.2016)

Pustina. 22.11. 2016 si čtu komentáře, spousta lidí hodnotí po 2 zhlédnutých epizodách. A komenty se hemží superlativy. S těmi bych prozatím počkal (po 5. dílu). Seriál vytváří slušnou atmosféru, ale není moc sdílný s odpověďmi na otázky. Dává si načas. E01 - slušný rozjezd, postavy vystupují zpoza opony, byť je tu mnoho záchodu a jiných projevů fekálních. Každopádně atmosféra slušná, slova postav neslušná. E02+E03 - hnusný lidi, atmosféra ekologických a lidských sraček. Seriál začíná být nepříjemně natahovaný. Rýsují se jen dvě tři sympatické postavy, ostatní na ránu. E04 - dostává to spád. Sonda to světa hnusných lidí pokračuje v módu ryzí deprese. Dušek je neskutečně odpornej a kluci z pasťáku zralí na odstřel v rámci poslední leče a následných zabíjaček. Rozuzlení je bílým nepopsaným papírem, na který nedokážu prozatím napsat žádný tip. E05 - konečně trochu silnější děj, depresivní posun kupředu. Vzrůstá zvědavost - kdo? proč? jak? I tak je tu ale pořád spousta scén, které by tu být nemusely a seriál mohl mít tři příjemně odsýpající díly. Takhle jich je 8 a mnoho výplňových scén není ku prospěchu. E06 - tvůrci nás napínají jak tětivu. Děj se vine jako silnice v mlze, nevíte, co bude dál. Naši milí filmaři drží esa v rukávu, prozatím nám předkládají nanejvýš základní postupky a já jen doufám, že v posledním dílu na nás vysolí royal flush. E07 - baví, seriál baví čím dál víc. Dušek si krájí z koláče čím dál víc pro sebe, zatímco Stivínová se stává druhořadou. Je to pěkně zamotaný klubíčko a poslední díl očekávám v napjatém očekávání :) Každá epizoda končí cliffhangerem, který často není nic moc podstatný. Věřím, že cliffhanger 7. dílu podstatný je. E08 - lidské zlo se šíří jako černouhelné doly a zaplavují krajinu. Rozuzlení velmi slabé, nahodilé, bez návaznosti na obsah seriálu, prostě špatné, sorry. Jen kvůli tomuto závěru jsme podstoupili lopotnou cestu přes osmero řek a osmero hor? Jenže ono asi nešlo primárně o to, kdo a proč, že? Ale možná spíše o sondu do škaredé krajiny se škaredými lidmi. Ale nemůžu si pomoci, to není úplně hodně. Mnoho postav svoji existenci neobhájilo a ztratily se sublimací kamsi tamsi. Výsledek rozpačitý a etiketu "nejlepší seriál" bych Pustině úplně nepřisvojoval... (17.11.2016)

Byl jsem přetěšen, takže mě seriál první dvě, tři epizody chytil méně. Pak ale začalo psychologično houstnout a všechny obsese, strachy a tajemství se z postav lepily na diváka a konec … ten byl až o zástavu srdce. Jak už pár let říkám, našemu audiovizuálnu nechybí režiséři, ale scénáristi a dramaturgové, Štěpán Hulík je opravdu supr. Ivan Zachariáš, i když jsem o něm nikdy předtím neslyšel, si řemeslo na znělkách a reklamách opravdu nacvičil a supervize v podobě Alice Nellis nebyla potřeba. Nej český seriál desetiletí je málo, skutečně, dlouho tady nebylo dílo tak společenské, tajemné, na kterém je důležité, kdo, co kdy říká, jaký to má význam krátko i dlouhodobý. I když bychom mohli mít něco vůči nadnesenosti určitých momentů nebo manýře v obraze, pořád jsou to miniaturní vady. 90%. (05.01.2017)

// "A co mi jako uděláte?" No ty vole. Na začátku jsem doufal, že se z toho třeba vyklube taková malá obdoba True Detective, nebo že to zamíří někam do těch mrazivých severských kriminálek, které si spousta lidí tak chválí. Nicméně Pustina nakonec není ani jedno, za což jsem možná ještě radši. Je to ryze česká věc, která se nejlíp pozná právě na postavách. Už dlouho jsem neviděl naše herce hrát natolik dobře, že v nich přestanete vnímat herce, a začnete vidět jenom ty charaktery. Za tohle u mě mají tvůrci obří respekt, za to plus za perfektní scénář, kterej díkybohu vydržel být napínavej až dokonce, kdy vás nejdřív naprosto položí svou pointou a nakonec definitivně zlomí ultimátním dobrem, které tu naši společnost přece jen ještě pořád drží před vlastní záhubou. Zkrátka a dobře depka, která ovšem věří na lepší zítřky. 9,5/10 (11.12.2016)