Sherlock: Přízračná nevěsta

Tři díly první řady byly vskutku originální, svěží a inventivní. Náhle však nápady došly, pak ještě víc a začalo se vatit, nadstavovat a vymýšlet popkulturní pičoviny, ze kterých si Ártý Onan, t.č. šest stop pod zemí, určitě pomačkal pohřební kvádro vzteklým otáčením. Poté ale došla i vata a pičoviny a nadešel čas sáhnout po kokainu. Tudíž se to, co tak nadějně začíná jako fajnové dobové retro, záhy zvrhne v kokotsky užvaněné Halušky Šerloka Holmse, které se začínají nápadně blížit k narkáčským fantasmagoriím Geje Ryčího, a já už jsem jen zvědav, ve kterém díle se objeví čínští kataristé, Džek Rozkuřovač, Lejdygaga a zjistí se, že Moriarty je celou dobu ufon. Ani pár zdařilých filmařských fines, ani charismatický Benedikt Okurkáč, ani sladce infantilní Hobit tuhle intenzivní pernikiádu a vaření z hoven tentokrát už nevytrhli. (22.01.2016)

Zpočátku parádní "moderně-oldschoolová" stylovka (chvílemi jsem si fakt přál, aby ten seriál byl takhle koncipovaný od jeho počátku, i za tu cenu, že by tak ztratil značnou část své osobitosti), která se však někdy od poloviny začne stále více utápět ve své překombinovanosti ála Inception na fetu (i když celkově to smysl vlastně jakž takž dává). Škoda, nadprůměrná autoreferenční zábava je to ale stále, přestože tenhle předěl mezi třetí a čtvrtou sérií rozhodně bude spadat do té slabší půlky sherlockovských epizod. 70 % (04.01.2016)

Od speciálu jsem čekal prostě dobový příběh se stejným obsazením. Nicméně Přízračná nevěsta je nakonec takový podivný hybrid, který navazuje na konec třetí řady a přibližuje nás řadě čtvrté, aniž by se v něm ovšem stalo cokoliv důležitého. Je to tedy opravdu jen taková zdrogovaná hříčka, která se nebere vážně, což je docela sympatické, ale zároveň je kvůli cestování o sto let zpět, dopředu, zase zpět a zase dopředu až zbytečně zmatená. Arthur Conan Doyle by asi radost neměl. (28.04.2021)

Předem bych chtěl poděkovat České televizi za to, že mi tenhle díl Sherlocka umožnila vidět v tak krátkém časovém intervalu od premiéry. Opravdu, klobouk dolů. Rozdíl jednoho dne od premiéry na BBC je takový luxus, jaký nám dnes nabídne snad už jenom balíček serverů uložených v Severním Ledovém Oceánu na nějaké ropné plošině. No a co k samotnému dílu? Na to, že se odehrával ve většině času v 19. století, se mi opravdu moc líbil. Je vidět, že Benedict a Martin jsou dobří jako Sherlock a Watson snad za jakéhokoliv počasí a v jakékoliv době, protože i když příběh byl místy zbytečně moc překombinovanej, pořád se na něj hodně dobře koukalo. O to lepší, když jsem si to překombinování uvědomil až na samotném konci. V ten moment už se ta absurdita tak nějak přelousknout dala. Do té doby jsem si totiž neuvědomoval, že bych koukal na něco ve své podstatě absurdního a kombinujícího současnost a minulost. Spíše jsem to vnímal jako poctivou historickou detektivku. Misi tedy tento bonus pro diváky, podle mě, splnil. (03.01.2016)

Sherlock opět překonal a posunul své hranice... čeho vlastně? Fantazie? Fantastična? Fantasmagorie? Bizarnosti? Překombinovanosti? Jak kdo chce. Já osobně jsem šťastný, že se Holmes & Watson opět vrátili (aspoň po většinu času) k řešení tradičního detektivního případu, k čemuž jsem se modlil po skončení třetí řady, a to navíc případu neobyčejně vzrušujícího, metafyzicky tajemného, jehož rozuzlení je ovšem ironicky úsměvné, 'dívčí válka', hmmm... Každopádně: Časový posun mi udělal velkou radost a návrat do mého oblíbeného 19.století jsem si skvěle užil, i přes časté jemnohumorné pomrkávání na diváka. No a poněkud groteskní konec mi nijak zvlášť nevadil, je to holt BBC Sherlock 3.tisíciletí, ne Doyleův. (14.01.2017)