Za tichých nocí

Film o dvou mládencích nevěda zamilovaných do téže slečny, a velké lži která nakonec pomohla ke štěstí všem. Film, který objevil Karla Högera a jeho civilní herectví jež znamenalo doslova přelom v tuzemské kinematografii a pojmu herectví u nás. Film, který mu otevřel dveře k mnohem lepším dílům. Zároveň snímek na můj vkus příliš patetický, přístupy k látce jsou natolik rozdílné že Baarová, Schránil a jiní oproti civilně noblesnímu Högerovi hrozně přehrávají. Nepovedla se ani režie a střih. Potěší přítomnost Karla Hašlera a záběry z dostihu. Vcelku jde ale, z pohledu mého a vcítění do tehdejšího diváka, spíš o krok zpět, vyjma herectví jednoho do té doby neznámého mladíka...! (24.12.2023)

Díky youtube můžeme shlédnout hodně hezkých českých filmů. Tady je odkaz - https://www.youtube.com/watch?v=6HfZ466yJzE. Film mě potěšil pro svoji poetičnost, repliky, odsýpající děj. Je zjevné, že byl natočený ještě před atentátem na říšského protektora, který později naplno zasáhl do nejednoho lidského osudu v Protektorátu Čechy a Morava. (28.06.2019)

Přes hvězdné obsazení i ve vedlejších rolích (N. Gollová, L. Hodačová, Z. Janů, S. Svozilová, , A. Nedošinská, R. Schánil, K. Hašler či J. Marvan atd.) je to bohužel promarněná příležitost. Kdyby se námětu chopil jiný režisér, mohlo to dopadnout daleko líp. Opakovaně nechápu, že L. Baarová byla považována za krásku nebo dokonce femme fatale a její herecké umění mě nikdy příliš nepřesvědčilo. (Naproti tomu pouhé cameo její sestry Zorky Janů mě utvrdilo v tom, že její předčasný skon byla velká ztráta pro čsl. filmografii.) A schody u Zlaté studně mi připomněly dobu, kdy i do této restaurace mohl zavítat Čech s průměrným platem. Zhudebnělá báseň Vítězslava Nezvala interpretovaná jeho milenkou Lily Hodačovou mě potěšila. (28.03.2023)

O překvapení není nouze. Miloš Havel měl ve své pracovně již delší dobu připraven námět, který zatím jen vyčkával na příhodnou dobu. Písně Závišovy, poetická sbírka předčasně zemřelého básníka Jana Červenky (1861 - 1908) nabízela zase jiný, lákavý svět básnivých impresí, s nimiž si věděl rady především Vítězslav Nezval. Velký básník a ctitel magických nocí dokázal prostřednictvím vznikajícího scénáře okouzlit diváky velkolepostí a citovostí svého básnického vidění. Přes mnohé výhrady a příkrá poválečná hodnocení oplývá film Zdeňka Hašlera mimořádnou romantickou atmosférou a báječným hereckým obsazením. Gina má také značnou zásluhu na tom, že do hlavní role skladatele Záviše Herolda proti mínění mnohých nakonec prosadil dosud neznámého brněnského herce, jedenatřicetiletého Karla Högera, kterému byl umožněn velkolepý filmový debut. Setkání s Lídou Baarovou se sice neobešlo bez vzájemné antipatie, přesto ti dva nakonec vytvořili nezapomenutelný elektrizující pár. Účast pražského písničkáře Karla Hašlera potom dávala nepokrytě najevo, jaké smýšlení koluje v žilách majitele Lucernafilmu. Po válce jako by to všechno zůstalo záměrně přehlíženo a zapomenuto. (29.06.2009)

Naprosto neznámý protektorátní kousek a tak dobrý! Tyhle staré filmy naladěné na lyričtější vlnu jsou mi mnohem sympatičtější než všeobecně profláklé Burianovky. Básnicky jemné dialogy odpsýpají příjemně pomalým tempem, Nezval je z toho opravdu cítit. Výběr herců se také podařil, ústřední trio je výborné, hlavně Höger mě hodně překvapil. Taky mě bavilo mnoho hudebních vložek od kytary, přes klavír až po orchestr. Opravdu kvalitní film s několika neotřelými nápady. (05.06.2011)