Spojenci

Špionský filmy mám rád, druhou světovou taky, ale toto mi úplně nesedlo. Je to totiž postavené na lásce mezi hlavnímy postavami a já jsem jim to absolutně nevěřil. Brad Pitt vypadá jak vosková figurína a první půlku filmu odehraje se stejnym ksichtem. S Marion Cotillard to mezi nimi vůbec nejiskří a jen tak najednou jí v autě řekne, že se vezmou. Když tam pak žijou spokojenej rodinnej život, tak jsem jim to zase nevěřil. Chvíli jsem si myslel, že to dítě je snad taky špion nebo co. Uznávám, že je Pitt dobrej, když hází granáty na německý obrněnce, ale jeho nedostatek mimiky prostě tuhle roli zabil. Jinak zvraty fajn, má to i atmosféru, ale jako drama dvou postav zoufale nefunkční. (15.04.2017)

Taxe se nám Robert Zeměpis rozhodl po letech opět tak trochu Vykasat Blanku a pod sukní ji nasnímal veskrze nevzrušujícího, průměrného a sterilního bobra, který je však na druhé straně docela esteticky snesitelný, méně otravný než tolik homopřeceňovaný cajdákoidní originál a hlavně neuráží svou kýčovitou pičiditou, jakou Bobík s gustem předvádí posledních 14 let. Prostě takové suché, řemeslně dokonalé prázdné nic, po jehož skončení máte pocit, jako byste čuměli na chirurgicky perfektně vymodelované pohlaví čerstvě přeoperovaného transvestity. A tak jen pokrčíte rameny, řeknete hm a poohlédnete se po nějaké autentické rajcovní kundě. V případě, že vás mé nesmírně sofistikované filmově teoretické termity dostatečně neobohatily a nevzdělaly, rozhodně si přečtěte zdejšího nejpomazanějšího bukanýra Bludmana. Přesně takhle to dopadá, když na tu operaci nemáte prachy, a tudíž vám ten „retronoár předinstancovaný“ čurák chca nechca zůstane. (08.02.2017)

Jejda, nevtáhlo. Nevěřil jsem oné osudovosti, postavy mi nepřirostly k srdci, nedržel jsem jim palce. A závěrečné vyústění tak nějak přišlo a jeden jakože vášnivý páreček odvály vyběhnuvší titulky. Francouzka a Kanaďan. Setkali se za války, v marocké Casablance měli předstírat manželství, přitom se do té doby vůbec neznali. Cílem jejich snažení je atentát na nacistického důstojníka. Z role nevypadnou, přičemž se do sebe (jak jinak) zamilují. Na první pohled všechno klape. Jenže na druhý záhy odhalíme, že scénárista Steven Knight absolutně zklamal. Z příjemně vypadajícího retra čiší chlad. Ať jsou postavy v posteli, na večírku, s potomkem na dece nebo si to rozdávají v písečné bouři (bože). Výsledek působí strojeně i trochu neupřímně. A hlavně nemá pražádnou tvář. Nedozvíme se nic o jejich motivacích, odveta za útok nepřichází, na předchozí dění zapomeneme a přichází další ze změn žánru odstartovaná křečovitým porodem a pokračující něčím, co se neliší od toho, co oba hrdinové měli předtím pouze předstírat. Přitom (ano, přijde dějový zvrat) by tvůrci mohli v divákovi mnohem umněji šponovat nejistotu, lépe pracovat s dvojsmysly a náznaky. Vedlejší herci prakticky nefungují, děj nikam neposouvají (proč lesbická sestra?). Brad Pitt a Marion Cotillard jsou sice elegantní, ale měli mnohem lepší chvíle, Pitt navíc překvapivě pokulhává s emocemi. Robert Zemeckis si vybírá velmi odlišné látky, a co si budeme nalhávat, přiblížit se Forrestu Gumpovi, Trosečníkovi nebo úžasné trilogii o cestování časem, je sakra těžké. I tak má ovšem na víc, než nás napínat chemickým vzorcem, který nacisty zatraceně zajímá. (08.02.2017)

Na to, že špionážne filmy moc neobľubujem, som bol prekvapený ako ma to bavilo. Dejová linka nemá žiadne prestoje, pričom jej romantická časť je budovaná veľmi pohodovo, príjemne a už od začiatku. Na konci došlo aj na prehĺbenie dramatickej zložky, pričom sa dostavilo aj niečo málo emócií. Takže ja som spokojný, určite som od filmu dostal viac ako som pôvodne čakal. Inak tým dvom to vážne pristalo. 80/100 (18.02.2017)

Zemeckis s Burgessem si ujíždějí na nenápadných kamerově trikových hrátkách, ale namísto manželského dramatu bezděky mapují kýčovitou druhoválečnou romanci, kde sex je ekvivalentem pouštní bouře a rodinný piknik přesného úderu do hrotu Luftwaffe. Tyhle obrazy, snaživě opsané od Spielberga, včetně Williamsových not, jenom dokazují, že některé žánry jsou i pro zkušené vypravěče passé. Ten film má subjektivně čtyři hodiny. (25.01.2017)