Anihilace

"I don´t know..." Režisér A. Garland prekvapil komorným sci-fi Ex machina a dalo sa predpokladať, že na ďalší film dostane podstatne väčší balík peňazí. Zdá sa, že sa toho zľakol a akosi nevedel čo s nimi. Príbeh sa mi spočiatku zdal veľmi zaujímavý, triky sú celkom fajn, zmutované zvieratá už menej vydarené, ale záver akoby vyšumel do ztratena a celé to pôsobí takým nedokončeným, rozpačitým dojmom. Odpovedať zvedavému divákovi na všetky otázky iba "I don´t know" , mi príde trochu lacné a bezradné. Nápad, to nebol zlý, chcelo to o niečo viac popracovať na scenári, ale hlavne to chcelo pointu. 60%. (19.02.2020)

Bohu dík, že Garland netočil Arrival. Díky tomu tak neztratil humánní podtext a racionální vysvětlení, což se o Annihilation říct nedá. Surealistické putování fantastkními exteriéry ozdobené famózní scénografií a minimalistickou hudbou je na oko a ucho vskutku lahodící, leč příběhově chvíli survival, chvíli digifest příšer a chvíli nicneříkající finále. Jasně, vždycky nepotřebujeme doslovný výklad, ale když je to WTF, tak by docela bodnul. Garland je technologická hračička, mistr atmosféry a pomalých příběhů o pár postavách, ale tady se zamotal do tématu až moc. I tak ale nechybělo pár skvělých režijních nápadů. (15.05.2018)

Při snaze o charakterizování tohoto filmu mě napadají mnohá přirovnání, ať už knižní nebo hollywoodská verze Solaris, či jiné méně ambiciózní, avšak myšlenkově bohaté sci-fi kousky typu The Divide, či Coherence. V porovnání s nimi se velmi zajímavá vstupní myšlenka Annihilation nezdá dostatečně využita. Postavy se nechovají vždy logicky, vůbec celá výprava čtyř, ne až tak profi, ženských nepůsobí příliš realisticky. Filmy tohoto ražení můžou krásně těžit z konfrontace vědeckého přístupu s nadpřirozenem a to se zde tolik nepovedlo. Atmosféra je ale docela příjemná... 7/10 (18.03.2018)

Tohle se hodně těžko dá uchopit, ale zase se jedná po dlouhé době o sci-fi, které mě připomnělo časy kdy jsem vědeckofantastickou literaturu hltal ve dne v noci. Přeci jen ono obsažené tajemno a dobrodružná výprava do místa, které se po dopadu meteoritu na Zemi rozpíná a pohlcuje původní ekosystém a hrozí že lidstvo bude proti němu zcela bezbranné. Místy ukázkově atmosferické a ani u druhého Garlandova filmu nehrozí, že by si jej divák zaměnil za 99% běžné Hollywoodské produkce. 50% (29.05.2018)

Během sledování si nešlo nevzpomenout na Arrival. U toho mě naprosto ohromil konec a asi všichni se shodneme, že se jedná o velmi dobrý námět a film, který byl natočen podle kvalitního scénáře. U Anihilace je situace úplně jiná. Film to samozřejmě není tak výpravný a s obdobným tématem pracuje nepoměrně komorněji (než například Avatar, na kterého jsem si během sledování také vzpomněl). Někdo by spíše zmínil Predátora, ale to asi není důležité. Důležitá je především forma vyprávění, která první polovinu představuje až skoro nezajímavé sociální drama a honbu za pravdou, ovšem jenom aby v té druhé šokovala, či spíše jako v mém případě, naprosto vtáhnula do děje a až do konce nepustila a nutí člověka dlouze přemýšlet, co vlastně viděl. Jak si můžeme povšimnout i z hodnocení, Annihilation, podobně jako Natalie Portman, rozděluje diváky ve dví a spousta lidí dosud filmem nepolíbených (a například i knižní předlohou) jej odsoudí jako levnou báchorku, kterou producenti raději odklidili na Netflix. A já jsem rád, že to tak dopadlo, sic jako nečtenář jsem si musel několik souvislostí zpět dohledat, ale byl to pro mě vesměs velmi silný zážitek. (16.03.2018)