Anihilace

Ne, ne, ne a 100x ne ! Je mi volný, že to mělo dobrej nápad, je mi ukradený, že to má hezkou kameru a je mi dokonce kolosálně u píči, že to má myšlenku. Proč? Protože je to tak neuvěřitelná nuda, že jsem radši pozorovala jak se mi tvoří škraloup na teplým mlíku, než tuhle táhnoucí se sračku, kde z celé nové fauny uvidíme jelena s květinovejma parohama, vznik hypýs a kokotdýla se žraločíma zubama. Plus díry. Spoustu děr. To že jedna vypadá jako gigantická kunda, ze který napůl trčej nohy, druhá jako rozšklebená díra do prdele a další jako něco mezi, to je detail. Padmé to zachrání, že jo? Ne, Padmé nezachrání ani hovno. Ta si zašuká s negrem, aby se za to následně nesnášela, chytne mutující buňky do píči a celej film se snaží mít utrápenej výraz, což se jí daří asi tolik jako se daří mně podobat vysoky blondýně se čtyřkama kozama. Kde jsou doby kdy zářila ve SW nebo v Černé labuti? Ano milé děti, ty doby jsou opravdu v prdeli. Jediná dobrá věc v tomhle patvaru tak zůstává Méďa co umí hystericky řvát o pomoc, aby následně zobanem rozmrdal blbku, co ho přijde zachraňovat. Nemám nic proti filmům, kde se všechno děje pomalu, ale uznejte, že když se loudá sračka tak je to na hovno. (06.04.2018)

Bojlerový poplach! … a tak se čím dál tím odpornější a topornější Natálka vypravila do zmutované džungle, kde chytla do rozkroku nějakou divnou plíseň. Ale mimicky dokonale to vůbec na sobě nedala znát, konstantně prkenný výraz zpruzené piče už měla i předtím. No, je všeobecně známo, že zdejší přechytřelí velkohubí honiči u počítání vloček při čtyřicetiminutových statických záběrech na padající sníh ve Vilnévových artových velesračkách svižnější a zábavné filmy moc v oblibě nemají. A když tomu navíc ještě chybí nějaká ta sice popkornově dementní, ovšem rádobyfilosofická kudrlinka, která by jim zavařila míchu, je zle a chudák film má okamžitě rejtyng plný lupů a otylého pižma. Ale v jedné věci mají pravdu, u Anihilace je opravdu nutno přemýšlet! Zejména nad tím, je-li hloupý kokot scénárista, režisér nebo autor předlohy, či se všichni tři jen snaží žertovně zabrnkat na citlivou strunu bezpochyby mentálně brilantním, hysterickým maďarským gejům. Tak si to shrňme. Na pobřeží stojí maják, ke kterému vede hostilní lidožravá džungle, z níž se ještě nikdy nikdo nevrátil. A do ní nějaký mozkoun neustále vysílá všechny ty spolehlivě mizivší deltaspešlrendžrsbarety, kteroužto marnou snahu obskurně korunuje tím, že tam nakonec nažene spasit Zeměplacku čtyřčlennou traumatizovanou pičí soldatesku. Čili tomu, aby někdo prostě z druhé strany přistavil k majáku bitevní křížník a namrdal do mutující plísně ten fosfor raketkou pěkně z pohodlí paluby, bránil zřejmě pouze fuckt, že by bylo během pěti minut vymalováno a brutálně by se tu pětkovalo, neboť by zbytek filmu vyplnily jen otravně sáhodlouhé Natálčiny flešbeky, jako tomu bylo s neméně topornou a ohyzdou paní Adamsovou u stejně retardovaně podloženého Erajvlu. Ovšem oproti němu se vám rozhodně nebudou tolik lámat sirky v očích, a ač na hovnech postavený, jedná se o příjemně brutální, atmosférický a vcelku zábavný trek dekompostujícím pralesem, přičemž scénu zmutování uječené krávy v uječenou krávu neváhám označit za naprosto vynikající. A taky moc krásně udělaný trek! Takže rozhodně nedejte na erudované kritiky expertních maďarských pastevců, kteří na to čumí s mongolskými titulky na sračkovitých mobilech při cestě na pracák, jen aby se u filmu mohli vyzvracet jako první a bylo jim pak z toho děsně teplo u šulínka. (14.03.2018)

Vždycky jsem měl pro scenáristickou tvorbu Alexe Garlanda slabost a Ex Machina mě utvrdila v tom, že tenhle autor ví, co dělá a dokonce je nejen schopný scenárista, ale i režisér. Annihilation mě ale minulo. Není to o tom, že bych nechápal, co chce autor říct, ale zvolená forma mi nesedla. Areu X, do níž se postavy vydají hledat pravdu, kamera jakoby rozpíjí, aby zvýraznila její snovost. Potud dobře. Ale samotný prostor je poměrně fádní a navzdory solidnímu rozpočtu toho příliš nenabízí. Příběh obsahuje hned několik zajímavých odboček (tíže z nevěry, ztráta času v zóně), ale ani jednu hlouběji neprozkoumává. Jsou tam buď proto, že byly součástí knižní předlohy, nebo chtěl Garland poměrně prostou základní kostru něčím ozvláštnit, ale už nenašel hlubší zapojení. Konec je sice odvážný a rozhodně se široce vyhýbá mainstreamu, ale to nutně z Annihilation ještě nedělá dobrý film. Dvakrát tolik, když je "překvapivá" pointa dopředu odhadnutelná (navíc nemá vlastně pro děj hlubší význam, neboť její nositel není aktivním hybatelem děje). Pokud to srovnám s podobně osobitou Fontánou, která stála víceméně stejné peníze, vychází mi z toho Annihilation jako chudší sci-fi kousek, kde bych určité prvky obdivoval u začínajícího autora, ale na někoho Garlanda formátu je to na můj vkus až příliš vnitřně vyprázdněné a strojené. Z možné sci-fi roku se tak nakonec vyklubal film, z něhož stojí za citaci pouze geniální scéna s "lidským hlasem". To je jednoznačně moment, který si zaslouží své místo v historii sci-fi žánru. Pro mě zklamání srovnatelné s pocity, jaké jsem měl u sci-fi Mute od Duncane Jonese, což je shodou okolností také film, který má na sobě nálepku Netflixu. (14.03.2018)

„Čo to chcelo?“ – „Nemyslím si, že to niečo chcelo.“ VanderMeerovu knihu som si kúpil... a veľmi rýchlo predal. Fascinovala ma zápletka o Oblasti X, z ktorej sa nikto nevracia a ak predsa, je pomätený, alebo smrteľne chorý. Pravdepodobne v nej neplatia pozemské fyzikálne zákony. Skvelé prostredie, ale kniha hrozná. Na filmové spracovanie som sa napriek tomu tešil, lebo prvé fotky vyzerali krásne a Alexa Garlanda pokladám za jedného z najvzrušujúcejších tvorcov. Dobrou správou je, že muž stojaci za fenomenálnymi a úžasnými kultovkami, ako sú Pláž, O 28 dní alebo Sunshine, kniku výrazne upravil a „skomerčnil“. Takže kým literárna predloha bola od istého bodu pre mňa takmer až nečitateľná (a neskutočne nudná), film je oveľa zábavnejší a atraktívnejší (a hororovejší, ak to chcete počuť takto – aligátor, kríky v tvare ľudských tiel, „ľudský hlas“, čeľuste, psycho finále). Našťastie bez toho, aby strácal na inteligencii, prepracovanosti a ambicióznosti. Naopak, ponúka viacero momentov, scén a riešení, ktoré sú natoľko náročné, že mnohým divákom budú vadiť (to je ale ich problém). Po vizuálnej stránke síce nejde až o takú žranicu, ako som čakal, ale rozhodne sa bavíme o vizuálne nadpriemernom filme. Na mimoriadne silnej, uhrančivej a snovej atmosfére zanechala obrí podiel provokatívna, nádherne šialená hudba. Zaujali ma aj postavy a to vrátane Natalie Portman, ktorú inak príliš nemusím (najlepšia bola psychologička Jennifer Jason Leigh). Troška hapruje (ne)logické jednanie postáv, ktoré mali byť absolútnymi špičkami vo svojich odboroch a ktoré zrejme mali tušiť, že keď sa vydávajú do oblasti, z ktorej sa ešte nikdy nikto nevrátil, nepôjde zrejme všetko podľa plánu. No pri prvých problémoch sa začínajú správať výrazne neprofesionálne a nesmie chýbať scéna, kedy sa gigantické obludy pohybujú s tichosťou rafinovanej myšky. Niektoré veci zostávajú nedopovedané a zvláštnym spôsobom otvorené (Spoiler Prečo Oblasť von pustila za celú tú dobu len jedného dvojníka? Spoiler). (15.03.2018)

Tak nakoniec sa človek od nejakej "jablkovej drene" dozvie, že tento výnimočný snímok,  je len pre tých, čo sú mimoriadne inteligentný. A ja som mal o sebe tak vysokú mienku 😕 No veď čo tam potom, že diváka 115 minút prenasleduje kurevská nuda, pričom nebyť dvoch solídne spracovaných pasáži, zrejme by upadol do kómy. By ma zaujímalo, či ste čírou náhodou, všetci, čo ste udelili tejto kokotine plný počet ☆ nesedeli spolu v jednej rade v kine. To je totiž jediné logické vysvetlenie, kedy mohla skupinku ľudí obalamutiť fantazmagória. Je na čase precitnúť v realitu mládež, lebo keď to "dokázal" Fico v prípade Kaliňáka, mohli by ste aj vy .. ALEBO .. neojebávať .. nepatrí sa to. (12.03.2018)