Anihilace

První tři čtvrtiny mrazivá, pečlivě gradovaná sci-fi s funkčním psychologickým přesahem a parádně zneklidňujícím prostředím, jehož poodhalování mě moc bavilo. Posledních cca 20 minut filozofický mindfuck, který vůbec neuspokojí. Garland je šikovnej tvůrce, který drží divákovu pozornost pevně ve svěráku a umí ho utáhnout trpělivým vývojem jednotlivých motivů či znepokojivým násilím. Škoda, že ve finále vůbec nevím, co si z filmu odnést. Především asi to, že určitě patřil do kin, stejně jako výborná Natálka. Slabší 4*. (06.12.2018)

Akademičtější verze Věci v zeleném pralesu (a na pláži). Prvotně mainstreamový námět s lehce béčkovým rázem ale zajímavými nápady, vygradovaný v dosud neviděné blízké setkání třetího druhu, fascinující dalecesáhlou fantaskností a dráždivou potřebou v úžasu v něm najít co nejvíce odpovědí. Finální scéna je návratem k žánrovým pravidlům, ale funguje mňamkózně. Garland není žádný hitmejkr, je to hard-core sci-fista. Arrival byl o relativitě vnímání času, Annihilation je o relativitě biologických forem života. Naprosto odlišné, v obou případech ale brilantní, obsahově ambiciózní a inovativní sci-fi. (24.12.2018)

Hard sci-fi hypnóza v přímém přenosu; jestli tohle někdy převedou do virtuální reality, bude pro smrtelníky zatraceně těžký odcházet z Oblasti X po pouhých dvou hodinách... Je to jako ponořit se svébytného, zcela neprozkoumaného vesmíru plného křišťálových stromů, éterických srnců a svatebních kapradin, a nechat se unášet magickým průzkumem za ruku se sexy vykulenou Natálkou. Jenom nezapomenout tu M-16ku. Dlouho mě tak z kombinace úchvatných obrazů, hudby a těžkého příběhu nemrazilo. Co se provázanosti s knižní trilogií (Anihilace, Autorita, Adaptace) týče, tak jsem sice zatím pouze v její polovině (u Šéfa ze začátku), už teď ale mohu říci, že film je jen nesmělým škrábnutím po jinak nesmírně rozvětveném povrchu a hlavně košaté a dechberoucí psychologii postav. Myšlenkové pochody prostě na kameru jen tak nenatočíte... Hraný snímek pak pochopitelně nelze vystavět na setrvávání a prozkoumávání v podstatě jednoho místa, a tak zde přirozeně dochází k okleštění explorativního děje na úkor akce, což ale zručně oddirigované filmové Adaptaci vůbec nevadí, a ani nemusí. Jiný formát si holt žádá odlišný tvůrčí přístup, a za sebe nyní prohlašuji, že se tenhle kříženec Stalkera, Fontány a Vetřelce povedl na výbornou. (12.03.2018)

Trailer mě onehda uchvátil, z filmu nakonec až tak unešený nejsem, ale pořád se jedná o obstojnou žánrovku, která má vynikající nápad. 4 vědkyně, každá specializovaná na něco jiného jdou prozkoumat novou oblast, kde neplatí zákony přírody a odkud se ještě nikdo nevrátil živ. To je nápad jak víno, jen mi přišlo, že nedostal tolik prostoru kolik by mohl. Film zbytečně brzdí flashbacky, které příliš zábavné nejsou a projeví se to na tempu filmu. Je zde skvělá scéna s bílým krokodýlem a zmutovaným medvědem, který v chatě nadělá pěknou paseku a dojde na jednu vynikající gore scénu s roztrhlou čelistí, to jsem opravdu šílel radostí, závěrečná filosofická půl hodina na mě až takový dojem neudělala a finále mi přišlo docela confusing. Určitě bych přidal více zmutovaných zvířat a cokoliv z přírody vůbec k větší spokojenosti. Za doporučení film určitě stojí kvůli nápadu, vizuálu a medvědovi, byť film dostává celkem sadu. 70% (18.03.2018)

Garlanda si cením za jednu věc: jak těmi svými nabubřelými a v tomhle případě halabala slátanými béčky dovede oblbovat kritiky, aby psali o sci-fi masterpiecech. Což je v případě filmu, který celkem nevalně vypadá i na televizi a je vágní všude tam, kde by měl být konkrétní a konkrétní všude tam, kde měl být vágní, fakt husarský kousek. (14.03.2018)