Naušika z Větrného údolí

Telecí příběh a příliš popisné dialogy bohatě vyváží krásná imaginativnost světa, ve kterém se příběh odehrává, skvělá hudba a atmosféra tohoto snímku. Celé mi to trochu připomnělo polozapomenutý český animovaný film Divoká planeta a (nevím ani proč, snad kvůli hudbě) klasickou amigistickou RPG gamesu Ambermoon. Příjemné, nebál bych se do toho jít i podruhé. 8/10 PS: a co teprv ta holá prdelka!?! :) (20.03.2013)

Takový předchůdce Avataru, kde si Mijazaki splnil své mokré sny o třináctiletých holčičkách bez kalhotek. Prostředí příběhu je celé podivné, nijak nevtahuje, a stejně tak příběh mi přišel poměrně nudný, zdlouhavý a vláčný. Naušika mi byla protivná od samotného začátku, nemám rád přemoudřelé holčičky v žádném filmu. Navíc jsem si každou chvíli říkal, že holce musí být na frndu pěkná zima, nebo jí na ni táhnout, což rovněž odvádí od jakékoliv možnosti vcítit se do příběhu a užívat si nějaké fantastično. Popravdě je to celé natočené spíše tak, že člověk spíše čeká, kdy dojde k hromadnému znásilnění. :-) Zkrátka na můj vkus je film příliš málo o těch atributech, které dělají fantasy nebo postapo zajímavými. Navíc mi ta animace dost často připomínala seriál Viking Vike. (23.09.2013)

Nakonec to byl přece jenom velmi pěkný film. Ze začátku mne moc nezaujal, neměla jsem chuť na poučování "obor ekologie", ale pak si mne kdesi, v nějakém bodu, film získal a já doufala, že bude ještě chvíli trvat. V tomto případě mě Mijazakiho fantazie a schopnost utvořit příběh nezklamala. Neholduju filmům s ekologickým podtextem, ale tenhle jako jediný bych si pustila klidně znovu. Jediné, co mě trošku zklamalo, byl hudební doprovod - nevýrazný, nemasný-neslaný, snad jen v jediné chvíli mi tam pasoval (ve smyslu "Ano, sem se nic jiného opravdu nehodí"), přesto to filmu neubralo na kráse. EDIT. 28. 1. 2017 - je zajímavé, jak se člověku mění vkus. Po téměř sedmi letech jsem na filmě byla v kině a nejvíc si nakonec užila hudební doprovod, který od Hisaišiho považuji za jeden z nejlepších. Naopak samotný film mi přišel možná až moc zdlouhavý, nedokázala jsem udržet pozornost, a tak z původních 5* snižuji na 4*. Něco mi tam na to plné hodnocení chybělo. (20.02.2010)

Počas Siedmich dní ohňa zmietli Obrovskí bojovníci z povrchu zeme industriálnu civilizáciu. Tisíc rokov po tejto apokalypse je svet zamorený Morom rozkladu - toxickými plynmi a znečistenou vodou. Zvyšky ľudstva prežívajú v niekoľkých kráľovstvách neustále ohrozovaných rozširovaním Mora. Skutočným vládcom zeme je gigantický hmyz zvaný Ohmovia, ktorí tiež ľudom nerobia radosť. Poslednou nádejou ľudstva je stará legenda o modrej bytosti ktorá zostúpi z neba na zlatú lúku a vyjedná s Ohmami mier. Nausicaa je príbehom (ako to už u Miyazakiho býva) mladého dievčaťa, ktoré sa snaží zachrániť svoj ľud pred Ohmami, znepriatelenými kráľovstvami Pejite a Tolmekia a rozširovaním Mora. Je zvláštne, ako veľmi Nausicaa vybocuje z Myiazakiho tvorby. Pokiaľ väčšina z jeho filmov postráda výraznú epiku (výnimkou je Mononoke Hime a Kurenai no Buta) a kladie dôraz skôr na nedramatický sled fantazijných udalostí, u Nausiky je to presne naopak. Od začiatku do konca sa dozvedáme co sa to vlastne ľudstvu stalo a prečo ich Ohmovia nemajú radi. Myiazaki radí fantastické retrospektívy aby osvetlil konanie hlavnej hrdinky. A koniec sa svojou dramatičnosťou vyrovná záveru Mononoke Hime. O výtvarnej stránke sa netreba ani zmieňovať, podobne ako všetky ostatné snímky od pána režiséra je úchvatná. Čo sa mi veľmi páčilo bola funkčná hudba od Hisashiho v akčných ale i neakčných scénach. O niektorých filmoch od ich začiatku viem, že ich budem milovať. Tak to bolo i s Nausicou, ktorá má plné právo sedieť ako kráľovná vedľa kráľa animákov - jej mladšej sestry Mononoke Hime. 10/10 (29.07.2005)

85% - Při sledování Naushiky jsem celou dobu vzpomínal na Princeznu Mononoke. To proto, že svým příběhem jsou si oba filmy velmi podobné. Zde se ale víc létá (což já rád...), a hlavní hrdinka se mi zdála propracovanější, a sympatičtější. Byl bych tedy Naushiku hodnotil v procentech lépe, než Mononoke Hime, ale -a to je snad poprvé, co ho lehce kritizuji -Joe Hisaishi se tentokrát svou hudbou netrefil úplně do mého vkusu. Zejména nelogické citace Bernsteina a Händela v závěru filmu mi dojem spíše kazily. Naushika mi dokázala, že se Miyazaki příliš dlouho nehledal, a laťku kvality nastavil vysoko již od svých raných děl... (13.05.2006)