Naušika z Větrného údolí

Budu-li na Naushiku pohlížet jako na dospělý film s důležitým poselstvím, kterému se občas nevyhne několik infantilních scének, pak jde hodnocení hodně vysoko. Ani v takovém případě ovšem nemohu ignorovat několik vyloženě "trapných" momentů, ve kterých dostávají na frak hlavně fyzikální zákony, a kde emocionálně vypjaté okamžiky působí nadmíru směšně. Nausicaä of the Valley of the Wind je moc milá pohádka pro notně odrostlejší publikum, ovšem když se neohrožená hrdinka (padesátikilová dívenka) vrhne nebojácně z letícího bombardéru na kluzáku střemhlav dolů, anebo když nad zničenou úrodou sborově pláče celá vesnice, to se mi vážně nepozdávalo. Zde ale výčet veškerých výtek končí, protože jinak je toto anime nezapomenutelným dobrodružstvím v exotické krajině s ještě exotičtějšími potvorami (které vlastně ani potvory nejsou), a hezky vymodelovanými charaktery. Miyazakimu se téměř pokaždé povede natočit snímek, po jehož skončení jsou diváci u vytržení nejen z řemeslně odvedené práce, ale navíc jsou ochotni nad problematikou jednotlivého filmu polemizovat v hospodě nad korbelem tupláku - v tomto případě je to důležitá otázka souznění člověka s přírodou. Co je režisérovi dále vlastní (a proč tak miluji jeho tvorbu), je fantastický nádech nenuceného optimismu, který do svých děl s láskou vkládá: jestliže jsem se u Tonari no Totoro smál pitomě roztomilým chlupatým mončičákům skotačícím na louce, u Naushiky jsem si užíval nevinnost a nevídanou neohroženost princezny Větrného údolí... Tohle je hrdinka s velkým H, statečnější filmovou postavu jsem snad neviděl. Doporučuji! (21.10.2009)

Mám rád postapokalyptické prostředí a hrdinné slečny, je mi sympatický střídmý ekologický podtext příběhů. To vše Kaze no tani no Naušika nabízí a navrch přidává vynikající hudební doprovod (s několika zajímavými elektronickými pasážemi a akčními skladbami jako ze starších videoher), velice dobrý příběh a klasicky parádní animaci Mijazakiho děl. Není tedy divu, že ji v mistrově tvorbě řadím na jedno z prvních míst. 9+/10 (26.07.2006)

Každý tvůrce musel nějak začínat a Mijazakiho debut rozhodně není na ostudu. Trochu jsem měl obavy z toho, do jaké míry bude Mijazaki vířit vody ekologie a zda to nepřeteče trochu přes okraj, ale nakonec to zas až tak vyhrocené nebylo a plamenné řeči o záchraně planety rozhodně nebolely tolik jako v "poser-se-z-mého-vizuálu!" Avatarovi. Naušika je sympaťačka, její mazel podobný Pikaču jakbysmet a celkově si nemůžu jinak na příběh, postavy či nápad stěžovat. Jenom mi to nepřipadalo tolik divácky přitažlivé jako právě budoucí mistrova dílka - bylo vidět, že tady oba pánové Mijazaki a Hisaiši ještě hledali svůj budoucí styl, kterým se budou ubírat, ale za to se na ně přece nelze nijak zlobit. Možná další zhlédnutí vyšvihne mé hodnocení ještě o jednu hvězdu výše, jinak jsou to teď takové slušné 4*. (18.11.2011)

Film nedosahuje kvalit Cesty do fantazie, přesto je "velmi dobrý". Negativa: přílišná délka, nedovysvětlená motivace některých postav, příliš pohádkový děj. Pozitiva: Miyazakiho nekonečná fantazie, téma vztahu člověka a evolučně vyspělejšího hmyzu v postkatastrofickém světě. Hlavní hrdinka Naushika aspiruje na titul "nejkladnější filmová hrdinka historie". Z Myiazakiho zvěřince zde vynikají obrovští hmyzí sentinely Ohmu a zvířátko Teta (nebo také Lišverka). Poslední poznámka: v některých záběrech si vítr velmi nebezpečně hraje se sukénkou Naushiky. Možná "pozdrav" pozorným divákům? (27.07.2005)

All you need is eko and love....motívy Mijazakiho filmov sa natoľko často opakujú, že sa Vám bude najviac páčiť asi ten prvý. Ja som ako prvý videl Princeznú Mononoke a Naušika je môj Mijazakiho štvrtý film, takže som už tak nadšený nebol, pretože som v ňom spoznával viacero už použitých motívov a obrazov. Jasné, že tie ostatné vznikli až neskôr, ale s tým už nič neurobím. Ak by som ho videl ako 15 ročný, asi by sa dostal do mojej top five a púšťal by som si ho raz ročne. Každopádne krásny film, ktorý by som možno videl ešte radšej hraný, samozrejme v japonskej produkcii a ktorého silné humanisticko-hmyzie rozuzlenie je síce emocionálne dychberúce, ale nie príliš uveriteľné. V 80tych rokoch to ale nebol problém. Teraz neviem, či je to vzhľadom na množstvo vojnovej vravy a dľžke filmu ešte tvorba pre deti, mne to tak napriek tomu stále pripadalo. (13.06.2013)