Naušika z Větrného údolí

Je to asi neobvyklé, ale z trojice Cesta do fantázie - Princezná Mononoke - Naušika z Veterného údolia ma najviac zaujala i dostala práve Naušika a staviam ju medzi nimi na najvyššiu priečku. Všetky tri majú spoločné črty, Naušiku s jej filmovými "sestrami" okrem poetiky spája ekologická tematika, hrozba katastrofy aj individuálny boj hrdinky. S Naušikou sa ľahko stotožníte a skvele sa s ňou lieta, bojuje aj bojí. (25.04.2005)

Budu-li na Naushiku pohlížet jako na dospělý film s důležitým poselstvím, kterému se občas nevyhne několik infantilních scének, pak jde hodnocení hodně vysoko. Ani v takovém případě ovšem nemohu ignorovat několik vyloženě "trapných" momentů, ve kterých dostávají na frak hlavně fyzikální zákony, a kde emocionálně vypjaté okamžiky působí nadmíru směšně. Nausicaä of the Valley of the Wind je moc milá pohádka pro notně odrostlejší publikum, ovšem když se neohrožená hrdinka (padesátikilová dívenka) vrhne nebojácně z letícího bombardéru na kluzáku střemhlav dolů, anebo když nad zničenou úrodou sborově pláče celá vesnice, to se mi vážně nepozdávalo. Zde ale výčet veškerých výtek končí, protože jinak je toto anime nezapomenutelným dobrodružstvím v exotické krajině s ještě exotičtějšími potvorami (které vlastně ani potvory nejsou), a hezky vymodelovanými charaktery. Miyazakimu se téměř pokaždé povede natočit snímek, po jehož skončení jsou diváci u vytržení nejen z řemeslně odvedené práce, ale navíc jsou ochotni nad problematikou jednotlivého filmu polemizovat v hospodě nad korbelem tupláku - v tomto případě je to důležitá otázka souznění člověka s přírodou. Co je režisérovi dále vlastní (a proč tak miluji jeho tvorbu), je fantastický nádech nenuceného optimismu, který do svých děl s láskou vkládá: jestliže jsem se u Tonari no Totoro smál pitomě roztomilým chlupatým mončičákům skotačícím na louce, u Naushiky jsem si užíval nevinnost a nevídanou neohroženost princezny Větrného údolí... Tohle je hrdinka s velkým H, statečnější filmovou postavu jsem snad neviděl. Doporučuji! (21.10.2009)

Scénář: Hayao Miyazaki .. Tady se maestro ještě zahříval a tímto vlažným dílkem mě prostě neohřál. Nehostinné, divácky odtažité prostředí vybafne hned v úvodu a ta odtažitost mě neopustila po téměř celou stopáž, kdy jsem měl problém ke snímku přilnout a přesvědčivě se oddat vyprávění. Pořád to něco kazilo. Navíc mi Naushika neseděla ani obsahově, přišla mi dost poslepovaná z cizích motivů a příběh - proekologická pohádka, kde jedovaté rostliny a hnusný, přerostlý hmyz válčí s lidmi o nadvládu na planetě - není záchrana. Příjezd mistra Yupa do Údolí evokuje příjezd Gandalfa do Kraje, vše pohlcující Pustina dá zase vzpomenout na Nicotu z Nekonečného příběhu. Nesmím opomenout ani lišverku, jakéhosi pokémona, která je však možná jeho předchůdcem, co já vím. Dlouho jsem postrádal další Miyazakiho trademark, nějakého mladého parťáka k téměř všehoschopné princezně, aby jí pomohl z největších průserů, no dočkal jsem, jen až po více než hodině. (11.10.2007)

85% - Při sledování Naushiky jsem celou dobu vzpomínal na Princeznu Mononoke. To proto, že svým příběhem jsou si oba filmy velmi podobné. Zde se ale víc létá (což já rád...), a hlavní hrdinka se mi zdála propracovanější, a sympatičtější. Byl bych tedy Naushiku hodnotil v procentech lépe, než Mononoke Hime, ale -a to je snad poprvé, co ho lehce kritizuji -Joe Hisaishi se tentokrát svou hudbou netrefil úplně do mého vkusu. Zejména nelogické citace Bernsteina a Händela v závěru filmu mi dojem spíše kazily. Naushika mi dokázala, že se Miyazaki příliš dlouho nehledal, a laťku kvality nastavil vysoko již od svých raných děl... (13.05.2006)

Svojím spôsobom po všetkých stránkach (ako príbehovo, tak aj vizuálne) predohra k veľkolepej Princeznej Mononoke, a predsa je to veľmi celistvý a silný film sám o sebe - vlastne pre mňa jeden z maestrových najlepších. Mijazaki je skutočne majstrom nad majstrov a jej úspech viedol k založeniu legendárneho štúdia Ghibli. Nádherný film, ktorý sa o svoj úspech skutočne zaslúžil. 100% (17.08.2013)