Den pro mou lásku

Nedokázal som to dopozerať. Chcel som, ale nedalo sa. Akonáhle som si uvedomil o čo ide, musel som to vypnúť. Neviem či sú slová užívateľa “Fraida” citáciou z filmu, no je to veľmi krutá pravda, ktorú možno pochopiť len vtedy, keď si človek danou skúsenosťou prejde na vlastnej koži - no nikdy by nemal. (27.11.2021)

To protivný dítě, který pořád něco žvatlalo a vyptávalo se na kdejakou píčovinu, jsem měl chuť vlastnoručně zabít asi tak po 5 minutách, takže z jeho smrti jsem měl vyloženě radost. Bohužel to byla asi jediná věc, co mě na celym filmu potěšila. Zbytek nestojí za nic. Příběh se vleče a kdo by snad podle zde uvedenýho žánru očekával nějaký psychologický drama, bude asi zklamanej. Ono se tam totiž v podstatě vůbec nic neděje a to nic končí tim, že se Vančurový narodí novej substrát. Jinak Vančurová i brejking performer Harapes podali jejich standardní výkony. Vančurová ve všech filmech hrála pořád dokola jedno a to samý a byla mi vždycky dost nesympatická. Harapese (nebo Harapsa?), kterej byl z nějakýho (pro mě nepochopitelnýho) důvodu v 70. a 80. letech často obsazován do hlavních rolí, snad ani nemá smysl komentovat. Když se k tomu přidá otravná Hapkova hudba, dílo je dokonáno. pomajz: Tady máš psát komentáře k filmu a né komentáře k mýmu komentáři. (24.04.2011)

Scénář sice situaci příliš nevytěžuje jako jiné filmy na podobné téma a nezabýhá do kdovíjaké hloubky, ale zpracování nabízí několik silných okamžiků, které stojí jen na schopnosti režiséra pracovat s obrazem. Herci jsou naopak spíše chladní a veškeré jejich pocity pronikají navenek skrze vzpomínky a nové vnímání skutečnosti. Vančurová a Harapes jsou však i tak výteční, podobně jako malá, leč velmi dojemná role Šejbalové. Na dobu vzniku film vypadá až "mezinárodně", nejen po technické stránce, ale i obrazem každodenní skutečnosti a samotným až bohémským (a rozhodně fotogenickým) prostředím domu. Přesto se nemůžu ubránit pocitu, že se film kvůli tomu pohybuje ve vzduchoprázdné efektnosti, zastírající skutečné emoce a rozhodně se vyhýbající dobové realitě. Navíc jde příliš naproti divákovi a velmi zkratkovité a přeromantizované míření k závěru je už skutečně přes čáru. (28.08.2009)

Pred napísaním komentára som si ešte raz pozrel tento zaujímavý Herzov film. Dokonca som bol pripravený pridať mu i štvrtú hviezdičku. Ale nenašiel som dôvod. Filmu dominuje Marta Vančurová, v ktorej sa snúbi fyzická krehkosť a vnútorná sila. Stvárnila tu jednu zo svojich najlepších úloh. Aj panie Šejbalová a Medřická sa nestratili. Prehrou bol neuveriteľný a kŕčovitý Harapes. Hapkova hudba je vždy skvelá, niekedy však vo filme vyčnievala a ťahala ho k nejakej kolotočovej zábave. Páčila sa mi i výtvarná stránka filmu. Škoda, že vo filme bolo niekoľko pasáží alebo skôr drobností, pri ktorých som dvíhal obočie a mal dojem, že sa tam dostali nedopatrením. Aj preto ostávam pri pôvodných troch hviezdičkách. (18.08.2020)

Velmi smutný a depresivní film, který nemá bohužel světlé místečko. Přesto je film výborně natočený a Marta Vančurová v hlavní roli je přesvědčivá. Vlastimil Harapes sice moc velké herecké schopnosti nemá, zde je však nečekaně příjemný. Velmi dobré psychologicko-romantické drama, avšak bez lacinosti a zbytečného tlaku na diváka. (22.08.2006)