Režie:
Juraj HerzKamera:
Stanislav MilotaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová-Čechová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová, Eduard Kohout, Jiří Lír, Dimitrij Rafalský (více)Obsahy(1)
Film Spalovač mrtvol natočil režisér Juraj Herz podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse. Jeho hrdina - zaměstnanec krematoria, je člověk nenormální, zatížený svým povoláním, psychopat a maniak, posedlý představou člověka jako mrtvoly a její přeměny v prach a popel. Člověk takto duševně narušený se dá pak snadno svést zrůdnou fašistickou ideologií k těm nejstrašnějším činům: zradě národa, ke kterému se dosud hlásil, udavačství, vraždám a spolupráci na masovém vyhlazování lidí. (Bontonfilm)
(více)Videa (2)
Recenze (1 656)
Naprosto dokonalé a dábelské herectví Rudolfa Hrušinského. Jeho naprostý vrchol. Snad nikdy jsem neviděl lépe a věrohodněji zahranou roli od kohokoliv. Nikdy bych nevěřil, že se u českého filmu budu takto klepat a bude mi nabíhat husí kůže. Skvělé herecké výkony se základním kamenem jménem "Rudolf Hrušinský". Podle mě nejlepší film Juraje Herze. Mrazivá atmosféra se skvělou kamerou. Nejlepší český film!!! ()
- Ještě jsem si ji nespasil. Ještě jsem ji nezachránil. (pan Kopfrkingl o své dceři, kterou se právě pokusil zabít) - O tu se nebojte, pane Kopfrkingl. Čeká vás hodně práce. Pro národ. Pro lidstvo. - Nikdo nebude trpět, spasím je všecky. Všecky je spasím, celý svět. . . . . Takhle končí, troufnu si říct, ten nejemotivnější film v kariéře Rudolfa Hrušínského, co jsem viděl. Nejmrazivější a nejznepokojivější film snad ani nebyl natočen. A přestože občas úsměvný, oplývá i černočerně morbidním humorem, ovšem v přiměřených mezích, takže atmosféru humor neprovíří a nezlehčí, ale spíš jen zhutní a ztemní. A přestože je pan Kopfrkingl na první pohled slizký a nepříjemný chlapík, je v duši tak neuvěřitelně ušlechtilý a milý, že snad ani lepší člověk nežil. Copak se po dvacetiletém manželství najde nějaký chlap, který své ženě neřekne jinak než "něžná, jemná, požehnaná apod" ? neslyšel jsem o žádném. přestože postupem času koná určité věci, které bychom nemohli nazvat normální, dělá je v té nejlepší víře. Jako kdyby byl omámený, pomýlený, zmatený a upnutý špatným směrem. Podle mě je to velmi kladný hrdina, ale ve špatnou dobu a špatným způsobem. Určitě není záporák, protože to nedělá kvůli svému dobru (určitě ne moc), ale pro dobro všech lidí, kteří jsou podle něj pomýlení a nasáklí. Úžasnej film, kdyby to nebyl trezorák, tak se vsadím, že oskara by získal natotata. škoda toho. ()
#4 Když jsem zhruba před rokem otevřel knihu, musel jsem ji s nechutí po pár stranách odložit. Nyní už vím čím to bylo, že mě tak strašně moc nebavila. Zapojil jsem příliš málo fantazie. Tenhle problém ale film naprosto odboural a přede mnou jsou tak výjevy, které jsou tak silné a "jiné", že film nakonec odboural i mě. Celá atmosféra, tvořená především monology pana Kopfrkingla (Už jen to jméno!) ale také hudbou (!) a kamerou (!) je tak hrozivá, mrazivá a tajemná, že jsem bez znalosti děje takřka od začátku měl takové to velmi nepříjemné tušení toho, že vím, jak to celé dopadne (sick). A vůbec to nevadilo, protože jsem byl po celou dobu příliš zaneprázdněný s tím být správně napjatý, než přišla ta slova "Konec". Zkrátka, Spalovač mrtvol je výborný text s ještě lepším podtextem a můžu všem jen vřele doporučit. ()
Naprosto destruktivní záležitost, u který se neobejdu bez pořádné řádky nervů, protože Rudolf Hrušinský hraje tak dokonale, že strach jít z něj by ještě bylo hezké, ale tady je to ještě něco více. Ten film se promítal v Holandsku a lidi se tomu neskutečným způsobem smáli, když film promítali v Itálii, prožívali to na plátně jako ten nejkrutější horor, který kdy vůbec viděli, protože spalovat mrtvoly při premiéře v té době bylo zakázané a diváci z toho museli mít noční můry, ale když se film promítal tady, byl z toho každý šokovaný. Spalovač mrtvol je dost možná nejlepší český film v celé historii česko-slovenské kinematografie, ale já musím potvrdit, že českých filmů, a pětihvězdičkových existuje přeci jen více, i když čtyři hvězdičky tady jsou také hodně silné, jsou hlavně proto, že ten film nepřináší nic dobrého. Je to vlastně velký herecký koncert Rudolfa Hrušinského, protože zahrát někoho tak brilantně jsem snad ještě nikdy neviděl, nebo jsem nad tím minimálně po skončení filmu chvíli přemýšlel. Ze Spalovače mrtvol šel strach, ještě aby ne, tvůrci to prý točili proto, aby se lidi smáli, ale nakonec odvyprávěli tak zlý příběh, že černý humor zastřel celý ten příběh vlnou strachu. Mně se tento film líbil, tvrdím, že je to dost možná nejlepší český film, ale přesto dávám čtyři hvězdičky a na více se nezmůžu. Měl jsem z toho prostě tak zvláští rozporuplné pocity, kterým jasně vévodil Rudolf Hrušinský, ale taky fakt, že depresivní film, kde příběh jde od deseti k pěti stačí vidět jen jednou a víckrát už ne, a to je docela škoda. --- Dáš si rakvičku nebo věneček? ()
RETRO Jsme krásná a požehnaná rodina, a já mám pořád pocit, že pro vás dělám strašně málo.…. R.Hrušínský je romantik a obdivuje krásu. J.Herz je režisér a podsouvá nám krásu filmového umění. Jako by točil vznešený pohřeb či nějakou pěknou kremaci… Hlas R.Hrušínského, hudba či obraz tvoří dokonalý filmový zážitek, při němž si snad ani neuvědomíte, zda jsou horší řeči o krematoriu či nástup fašismu. CO SI TAKHLE ZAHRÁT NA KLAVÍR MAHLEROVYPísně o mrtvých dětech? A následný přerod v čestného a zdravého člověka, jehož dokonalé monology o velkých společných pecích, mi připomněli herecký koncert J.Nicholsona v Osvícení jen dotvářejí fanaticky morbidní postavu, která nemá v naší kinematografii obdoby. Drahé děti, pohřbu žehem se vůbec nebojte! ,,TATÍNKU!? ()
Galerie (63)
Zajímavosti (59)
- Nejen film se stal po srpnu 1969 zakázaným. Zákaz činnosti měli i protagonisté filmu. Kameraman Stanislav Milota a Vlasta Chramostová (Lakmé/Dagmar), která si další velkou roli zahrála až ve filmu Je třeba zabít Sekala (1997). (mchnk)
- Ve filmu se objevují místa a postavy, které v knize nejsou. Například návštěva masérského salonu nebo postava bledé dívky, kterou Kopfrkingl (Rudolf Hrušinský) vidí. Kopfrginkl se dostane do židovské společnosti na pozvání doktora Bettlheima (Eduard Kohout). V knize se na slavnost vkrádá v přestrojení za žebráka. (bohhous22)
- Režisér Juraj Herz zatúžil román sfilmovať, ešte než si ho prečítal. Zlákal ho titul, ktorý zazrel, keď kráčal okolo výkladnej skrine jedného kníhkupectva. (Raccoon.city)
Reklama