Neviditelný

Sleeping with the Invisible Enemy. Whannell má za ty léta kooperace s Wanem budování napětí v malíčku a tady akorát při zachovaných postupech vyměnil nadpřirozenou entitu za výkřik moderní technologie. V okamžiku, kdy se to překlopí do béčkového stylu Verhoevenova Hollow Mana, si člověk uvědomí, jak by sestřihání jakkoliv funkční první „duchařsko-stalkingové“ části přispělo k celkovému zhutnění, protože ty dvě hodiny jsou v rámci typu nabízeného produktu zkrátka moc. Obsazení Elizabeth Moss, která si postupně prošla fázemi: nahrbený uzlík nervů, uzlík nervů v kýblu a sebevědomá paní Pomsta, je tady všeobecným zdrojem údivu. Někoho takového že by si vybral prachatý vynálezce? A napadlo vás, že třeba dobře vaří..? (08.04.2020)

První půle byla s náběhem na 5*. Whannell tu předvádí jeden nápad za druhým, podobně svěžím a neokoukaným způsobem jsem si moderní horor užil naposledy u Wanova prvního Conjuringu. Jak Wan, tak i Whannell mají leccos společné - oba dva nesporně šikovní tvůrci, kteří si ve svých začátcích vystačili s málem, prostě stačí jen talent a invence, bez většího finančního zázemí. Skvělý Upgrade prostě nebyla náhoda. Teď je jasné - a vsadil bych na to svoji blu-ray sbírku - že po Whannellovi také šáhne nějaké velké studio a čeká ho také slibná režisérské kariéra (vedle těch dvou takhle začínal třeba i Scott Derrickson, taky další šikula). Bohužel druhá půle Neviditelného se trošku překlopí do béčkové podívané a už mě tolik nebavila. Ale lehce cynický konec s jednou trefnou hláškou potěšil. Kdo nepotěšil, byla Elizabeth Moss. Nemá charisma, postrádá ženskou křehkost ….. a k tomu hraje blbě :o) (22.03.2020)

Podařená jednohubka za pár korun, která si na nic nehraje - po Upgradu a Neviditelném už nic nebrání vzniku termínu "whannellovka". Tenhle chlapík má (po odpoutání se od Jamese Wana, byť první Saw se do téhle škatulky náramně hodí taky) talent dělat malé věci, jimž je vlastní milá nekorektnost a nekompromisnost. Ve výbavě sem tam efektní režijní/kamerový nápad. Proč ne. (23.04.2020)

"Dýchám páru... za zády, budem v páru... já a ty!" Hlavní čůza, pardon, hrdinka, sice byla nesympatická jako tma v peněžence, ale jinak parádní jízda naslepo! Pár technických návrhů pro příště, kudy tudy na neviditelného zmetka: místo osmipokojového bytu si pořídit mrňavou garsonku, kterou vždy po příchodu domů vystříkat malířskou barvou z tlakové nádoby... a je vymalováno... plus jistota, že tam čulibrk není. Pro sichr s sebou furt tahat pár sprejů na grafiti a samozřejmě to nejdůležitější - pořídit si slepého psa (ne slepeckého, volové, opravdu slepého :-), ideálně rotvajlera! (16.04.2020)

Film, který sice divákovi nakonec řekne co, proč a jak, ale místo odpovědi na tu nejdůležitější otázku mu ukáže jen ostentativně zdvižený prostředník. A já se stále rozhoduju, jestli to od Whanela byl dobrej tah a nebo spíš ne. Pokud bych ale měl hodnotit celkové napětí, tak tady rozhodně žádný problém nevidím. (30.03.2020)