Deadpool 2

Dlouho po projekci jsem váhal, proč mě to nevystřelilo ze sedačky. Ano, jednotlivé momenty mě uměly odrovnat, ale celek jsem spíše tak prošel, než abych se nechal strhnout. Navíc jsem si po dlouhé době uvědomil, že mám v rámci komiksů své limity, protože mě nástup "tajemného monstra" nechal chladným a ačkoli to zřejmě pro hardcore fandy komiksů bylo něco, jako když pro osmdesátkaře nastoupil v Expendables 2 Chuck Norris, já tu jen pokrčil rameny a řekl si "Aha, a to je všechno?". Pro srovnání jsem si dal o den později jedničku a došlo mi, proč mi dvojka sedla méně - funguje skvěle v jednotlivostech, díky úspěšnému předchůdci si může dovolit více cameo výstupů, ale celek pro mě postrádá zajímavější rámování. Netvrdím, že Cableova motivace není dostatečná, ale zrovna tuhle zápletku využila ne až tak dávno jedna (nebudu spoilerovat) fantastická sci-fi, kde se také cestovalo časem. A netradiční romance v jedničce mi přeci jen přišla živější a zajímavější, než sbližování se s frackem, co nedokáže jinak než vidět rudě. Nemluvě o hrubě nevyužitém potenciálu Davida Leitcha na režijní stoličce. Ne že by odvedl špatnou práci, ale v akci není prakticky cítit. Doufal jsem, že jeho angažování dodá akčním scénám zemitost a syrovost, ale Leitch se ochotně poddal trikům a vesměs tak jeho angažování postrádá smysl. Ale nechápejte mě špatně. Dvojka mě bavila, u několika momentů jsem se smál jako už dlouho ne a Brad Pitt tu má jednu z nejlepších rolí své kariéry. Jen mám pocit, že to funguje hlavně jako sled časově omezených gagů, které už za 10 let vlastně nikdo moc (z nových diváků) chápat nebude. A myslím, že to pro jedničku neplatí. 70% (21.05.2018)

Kéž by to bylo tak o půl hodiny kratší, za prvé by si tvůrci mohli utřídit, které blbosti tam fakt nepotřebují být, a za druhé by to bylo svěžejší a svižnější. Pořád nechápu tu zabíjecí fetiš. Několik vtipů mě upřímně pobavilo, ale jinak mi ta metavyprávěcí forma přijde pořád extrémně chtěná, nucená a tím pádem nefunkční. Nicméně je super, že už to nepůsobí tak strašně lacině jako jednička. (Ale zato pořád platí moje výtka, že na to, jak si film často dělá slovní vtípky z používání scenáristických klišé a podobně, tak je potom sám zcela vážně používá, a to je prostě divné.) Zazie Beetz je dost božská a Julian Dennison prezidentem. Docela jsem si užila soundtrack (tu původní hudbu, nikoliv použité populární písničky). (09.11.2018)

Trojský kůň Marvelu 2. Opět zdánlivě se vymezující parodie na všechny ty úděsné a infantilní komiksové sračky, které na cílové diváky (retardy) s kadenci rotačního kulometu chrlí CD Komiks a Div. Když si odmyslím, že jsem za celou stopáž propadl nenucenému smíchu jen u parašutistického přistání vrcholícím usmaženým Pittem na drátech, zbyl mi jen stokrát prostřelený a rozsekaný hlavní hrdina (ke konci jsem se už upřímně modlil, ať konečně chcípne - definitivně), který u těch mnohačetných zranění řekne strašně kůůl ftipy, ale jinak se vůbec ničím neliší od zástupu tisíců kreslených "hrdinů" pro děti nebo panice, kteří mají všichni dva filmy ročně a pak jeden společný a ten se nazve třeba Avengays. Pro zjemnělé fanoušky všech těch úděsných soft vesmírů na jedno brdo to bude určitě další strašně nekorektní nářez. Pro člověka jako jsem já, který jestli něco ve filmových žánrech přímo nenávidí, jsou to indické muzikály a podobně atraktivní a smysluplné komiksové adaptace, nesledovatelné. A nesledovatelné z jediného důvodu, že Deadpool 1+2 a budoucí 3, 4, X-Force, Cable: Civil War, X-Force: Infinity War a Deadpool 5, jsou pokrytecky úplně stejný jako to, z čeho si dělají zdánlivě celý film prdel. 40 % (11.08.2018)

Masové přijetí u prvního dílu je pro mě stále neuvěřitelným překvapením, to samé se hádám bude týkat druhého. Obojí se pro mě pohybuje mezi 3 a 4* a to proto, že jde do extrému, dotýká se hranic metahumoru a možná ho několikrát překračuje. Někdy dobře a vtipně, jindy s trapností sobě vlastní, ale proč ne. Na postavu Cablea jsem se těšil, nezklamala, patří k ozdobě a Josh Brolin zažívá fantastický rok (navíc jsou jeho postavy silných emocionálně uzavřených mužů silným prvkem, který v posledních letech ve filmech pomalu mizí...). Druhý Deadpool je pro mě stejně nevyrovnaný jako první, hrátky s časem jsou klasicky "tak jak scénárista potřeboval", ale určitý punk přístup a drzost je mi sympatická. I přes momenty typu sestavování týmu a jejich první akce, přes "štěstí není superschopnost" až po cameo role "za dveřmi", u kterých jsem se opravdu bavil, nejde o film, který bych potřeboval vidět znovu. V tomhle se bohužel od většiny komiksových filmů Deadpool vůbec neliší. (24.05.2018)

Říká se, že podruhé je to lepší než poprvé. Už víte, co čekat, lépe se znáte, jste poučení z minula. Dvojka je přesně taková, což však znamená, že tentokrát to dře. Odrzlý antihrdina nemá čím překvapit, vrací se známé postavy, které se nijak nerozvíjejí, a zůstávají slabiny jedničky jako nevalné triky, nevyvážené střídání tónu a smršť popkulturních narážek, která teď už působí křečovitě. Zase se Deadpool omluví za nedostatky filmu přímo do kamery a nic s nimi nedělá, zase je tam fórek o strap-onu a zase cáká krev a létají nadávky. Sekvence s výsadkem nového týmu je nápaditá a dokáže v rámci vyprávění překvapit, jinak je to však příliš opatrná sázka na jistotu. Raději tedy trochu neohrabanou a místy upocenou jedničku, z které je cítit počáteční vzrušení tvůrců, než tohle viagrou podpořené druhé kolečko. [Kino, 2D] (21.05.2018)