Atomová katedrála

Já se té záliby v politických dramatech snad nezbavím. :-) Ale teď vážně - z těch, co jsem měl možnost vidět, jsou tady asi nejslabší dialogy, které srážejí výsledný dojem. Prostředí by mohlo být atraktivní, ovšem bez přítomnosti soudruhování a politiky vůbec. Takhle film začne circa po půlhodině nudit a tu 104 minut dlouhou stopáž jsem přečkal jen díky tomu, že po ruce byly ještě nějaké (školní) povinnosti... Sice Krampol a Moravec ve vedlejší roli hrají celkem slušně, ale i tak musím konstatovat - politický snímek standartní kvalit, připomínající hodně Okres na severu, nicméně neuráží tolik jako tvorba let padesátých nebo zmíněný seriál. (15.06.2009)

Není to špatný film, disponuje celkem dobrou kamerou a krásnou klasickou hudbou (Mahler, Čajkovskij). Pro mě je docela zajímavé vidět, jak se stavěla třeba jaderná elektrárna. Ti pitomečkové, co všemu komunistickému házejí odpad, by si měli uvědomit, že dělník, horník nebo zemědělec má pro náš život větší význam než mafián, prodejce drog nebo příslušníci sexuálních menšin... O lidstvu jsem už dávno ztratil iluze, ale číst ty zdejší výblitky, to je teda síla. (15.02.2023)

Je to opravdu sračka. Byl jsem tam v době natáčení jako 22 kluk, co se chce stát technikem radiační bezpečnosti. Skutečný Krampol se jmenoval ing. František Hezučký a je zázrak, že to nějak dokončil a v r. 1985 jsme najeli 1. blok-jede dodnes. Pořád tam jezdili nějací papaláši jako zde Ota Sklenčka, co kouřili i v prostředí plném vodíku. Nikdo toho blba nenapomenul.  Nic tehdy netěsnilo, to jsme vybojovali až v r. 1988. Byl tam šílený bordel, samej vietnamec, maďar a ožralí poláci, co srali zejména kolem reaktoru a my v tom potom šlapali. Chcali nám i na hlavu!!! Byli furt v lihu. Mohl bych psát knihu, tedy já ji už mám napsanou, to ale nikdo nevydá.  Na téma Dukovan by se dal natočit velmi realistický film, třeba podobný Menzelově Kdo hledá zlaté dno.  Tato přehrada  jménem Dalešická nám dodává vodu.  Nakonec se to povedlo a já i moji kolegové jsme přežili bez nějakého extra ozáření. Nyní jsme v důchodu a snažíme se na ten mrdník zapomenout.... (29.02.2024)

Na rozdíl od většiny diváků tohoto filmu jsem byl na této velké stavbě v době její stavby. Tři hodiny jsem se tam procházel a nahlížel do problematiky. Popovídal si i s dělníky a vedoucími pracovníky, abych měl jistý obraz o tomhle gigantu. Z pohledu z kopce to bylo lidské mraveniště, které se hrne nahoru dolů, a i v mamutí jídelně to vypadalo, jako když špinaví mravenci se přišli nutně nacpat, aby mohli dál pokračovat, motivováni nadstandardními platy i odměnami, na tu dobu. Jelikož někteří neměli čas, a stále pracovali, tak jsme jim tam vozili tuzexové bony, a brali si od nich dohodnutou československou korunu, a rozcházeli se s domluvou, že až zase něco vydělají, tak se ozvou. My jsme jim popřáli hodně sil a zdraví do další práce, a odjeli si po svých. Tento film beru jako poděkování všem těm, kteří se nějakým způsobem podíleli na této - v naší zemi - gigantické stavbě, jakých je zde jako šafránu. Je zajímavé, že dodneska odebírá energii z této atomové elektrárny hodně uživatelů CSFD, avšak někteří z nich náhle mají plnou pusu řečí proti proletářům, poctivým komunistům, a slušným lidem. Podobný film si zaslouží i všichni ti, co stavěli byty a domy v socialistickém Československu, které byly tehdy za babku, a dodnes v nich žije kolem osmdesáti procent obyvatel CR. I můj otec se výrazně podílel na stavbě jednoho sídliště, nemocnice, a mateřské školky. Kde by jste vy blbečci asi tak bydleli, kdyby nebylo dobré éry za socialismu? To vám, většině verbálních hrdinů dnešních časů, či stádovitému lidu nedojde nikdy. Styďte se! Ale to neumíte. A neumíte to proto, že jste neprošli řádnými školeními, které by z vás nadělali pokorné občany - bohabojné a autodidaktivní. Toho se bojíte jako čert kříže, a sprostá hříšnost podporovaná lenivostí ducha je vám milejší!!! (04.04.2011)

Československé drama související se stavbou jaderné elektrárny Dukovany. Hlavní postavou tohoto dramatu je hlavní stavbyvedoucí inženýr Vladimír Hlaváč, ztvárněný J. Krampolem; děj se soustřeďuje na jeho pracovní i soukromé starosti a problémy. Co se týče práce na stavbě, Hlaváč je brzy po nástupu na místo hlavního stavitele díky intrikám a nepravostem ze strany ředitele O. Sklenčky odvolán z funkce, a na jeho místo je jmenován jeho bývalý kolega inženýr Prchal (J. Vlasák), jenž dovede stavbu téměř k bankrotu. Kvůli tomuto nespravedlivému sesazení je J. Krampol téměř celý film pěkně nasranej, navíc na jeho psychiku začínají doléhat i rodinné problémy. Nedorozumění a vzájemné odcizení s nadaným synem Rosťou, jehož hraje poněkud afektovaně P. Kříž, je tradiční obraz u rodinného stolu. Rosťův nečekaný a nedobře uvážený sňatek s hlupačkou z kiosku a odchod ze studií vyústí k celkovému rozchodu syna s rodinou. Situace na stavbě Dukovan se však začíná uklidňovat a po doporučení zastupujícího stavbyvedoucího Milého (energický a svérázný J. Vinklář), je povýšen do původní funkce a zdá se, že film skončí happy endem. Režisér J. Balík však zvolil mnohem překvapivější a ráznější ukončení snímku. Jako nejzábavnějšího bych označil jednoznačně J. Krampola, jenž často užívá své typické sarkastické a vtipné hlášky, často v nepříliš povzbudivých situacích a také jeho pichlavé dialogy se švagrem lékařem Evženem (skvělý J. Teplý) byly opravdu povedené. Ve vedlejší roli mě též zaujal neotesaný R. Rusev, zejména když v záchvatu žárlivosti k půvabné V. Žehrové napálil automobilem do obytné budovy. Domnívám se, že snímek se politikou zabýval pouze v nejnutnější míře, rozhodně bych se ho neodvážil označit jako agitační či ideologicky pokřivený. V každém případě se nejedná o žádný klenot československé kinematografie, avšak zdejší hodnocení mi není příliš jasné, neboť film je hlavně o lidech, kteří řeší podobné problémy jako dnes. A proto navzdory všem odborníkům hodnotím s klidným svědomím drama jako průměrné. (20.08.2013)