Snílci

Zatímco k nám vpadli Rusové, ve Francii se bouřili studenti. A v téhle době se odehrává setkání dvojčat-Isabelle a Thea, s americkým studentem Matthewem.. Je to přesně takový druh filmu, po kterém vás popadne chuť na společnost a dobré víno. Retro atmosféra je celkem příjemná na koukání a prolínání se starými filmy zrovna tak. Ale přesto je tu zjevná snaha šokovat a to mi popravdě moc po chuti nebylo. Obzvlášť ty nechutné scény a oplzlá sourozenecká láska, která naštěstí byla v příběhu jen naznačena a k nejhoršímu nedošlo...Bertolucci tohle spojil s pár pseudointelektuálními rozhovory, aby The Dreamers nabyli dojmu uměleckého filmu, kterým podle mě nejsou ani náhodou. Každopádně to potvrzuje mou dřívější domněnku - Eva Green JE královnou podivných filmů. A za ni a jen za ni 3*. (28.03.2013)

Snílci jsou filmem, který naprosto absentuje na něco, čemu se říká děj, nedejbože příběh. Trio hlavních hrdinů je vytrženo z reality, jsou uzavřeni v bytě rodičů, znudění, vedou rádobyintelektuální kecy, sem tam se sjedou, sem tam si dají sex. A všechno to má asi mít nějaké nesmírné poselství. Asi zřejmě ve chvíli, kdy je trojka konfrontována s revolucí v ulicích Paříže. Ve výsledku je to jen efektivní doplněk vizuálně akademické onanie. (08.03.2006)

Som obdivovateľom Evy Green, ale tento film je umením len pre zarytých honičov. Ukáže tu totiž všetko, vrátane bobra, čo je pre neimpotentov celkom pekný pohľad, zmysel filmu mi však uniká. Propagácia perverznosti nemá žiadnu hodnotu a v tomto prípade je úplne samoúčelná. Natočené len preto, aby šokovalo. (04.12.2017)

Film, který staví na pocitech, francouzské nespoutanosti, snaze šokovat. Dvojčata, jejichž vzájemný vztah je, zdá se, o trochu víc než jen sourozenecká láska. Nesmělý americký student, který s dvojčaty sdílí lásku k filmu a studuje v Paříži. Rodiče, odjíždějící na venkov a nechávající dětem volný celý dům... A orgie můžou začít... Snílci jsou ale citlivější, než se zpočátku nebo po přečtení libovolného obsahu děje můžou zdát. Nahotou a sexem režisér nešetřil, film nemá v podstatě žádný pořádný děj, ale přesto je na něm něco, co ho žene dopředu a co ho dělá zajímavým. Mně osobně se nejvíc líbily pasáže, kdy byl děj prostříháván se starými filmy (dvojčata totiž hrají hru "poznej, z jakého filmu je to, co teď předvádím"), uvolněná atmosféra a úžasná kamera. (11.05.2007)

Nahotou silně prosycený film Itala Bernarda Bertolucciho, kdy spolu v dobové atmosféře hlavní protagonisté „fungují“ prostřednictvím lásky k filmu (Scarface, Páni v cylindrech) a sexuálního napětí. Na pozadí bouřlivých protestů se tak v Paříži seznámí prudérní Američan s místními dvojčaty, a zpočátku nechápe jejich otevřené sexuální mravy. Sám Bertolucci jako první otevřeně prezentoval mužské pohlavní orgány (film 20. století), tady dominují i nad událostmi konce 60. let a působí mnohdy až samoúčelně. Příběh je upozaděn, nejdůležitější jsou postavy a jejich vztahy. Nejvíce tak zaujmou herecké výkony, zápal a naivita Michaela Pitta a okouzlující hluboký pohled nastupující Evy Green. (01.03.2006)