Den patriotů

Tak tady Berg zužitkoval své dosavadní zkušenosti a dokázal to převést na filmové plátno bez žádné výraznější chybičky. Berg u mě patří mezi režisérskou smetánku, prostě na něj nedám dopustit. Tentokrát si vybral dosti veřejně známou událost, která v roce 2013 určitě na nějakou dobu zatřásla celým světem. Jednoduché téma k zrežírování si opravdu nevzal, ale vypořádal se s tím, jak se patří. Herecké obsazení je zde nadmíru kvalitní, co jméno, to ve filmovém průmyslu pojem. Ze začátku to mělo sice pomalé tempo, ale po výbuších se to rozjelo do hodně vysokých otáček a už se to vlastně ani nezastavilo. Kombinace filmu a dokumentárních vsuvek by leckomu mohla přijít na takový film ubohá, ale Berg to má v merku a mě coby diváka to ještě více upoutalo. Kamera a hudba je přesnou šablonou jeho stylu, jako kdybych se znovu díval na Království. Nejlepším momentem zde byla skoro až desetiminutová sekvence nepřetržité přestřelky ve Watertownu, která byla zkombinována s efektně vypadajícími výbuchy bomb. Tak syrovou, autenticky vypadající a dokonce i husí kůži nahánějící přestřelku jsem dlouho neviděl. Na tom je přesně vidět mnohaletá praxe, neboť zkoordinovat natáčení něčeho takového není nic jednoduchého, notabene s takovým skvělým finálním výsledkem. Jistá podobnost s Mannovým Heatem v tom rozhodně byla. Závěr s pravými lidmi, co tuto událost zažili na vlastní kůži, docela dost ždímal emoce, ale kdyby to tam nebylo, tak bych byl snad i naštvaný. Uvidíme, co nám Berg přinese v následujících letech. Tento rejža má před sebou pár let zářivé budoucnosti, tak se podle mě máme na co těšit. Za mě dávám 92 % (27.03.2017)

Patriots Day. Jak již název napovídá, jedná se o kýčovitý slepenec plný všemožných klišé, obludného patosu a na všechny strany stříkajícího patriotismu. Celá hollywoodská kavárna včetně Emmericha, Eastwooda či Baye musela při pohledu na tuto Bergovu novinku bezpochyby zblednout závistí. Snad jen americká hymna tentokrát chyběla k dokonalosti. O to více si však užijeme amerických vlajek. Jednorozměrným postavám tohoto údajně faktografického snímku vévodí faktograficky neexistující policista Tommy Saunders, který se kupodivu vždy ve správný čas ocitne na správném místě, a tak, ač sám kulhající, zachraňuje oběti výbuchu, osvobozuje rukojmí či chytá zlé teroristy. Tvůrci podle očekávání dramatizují oficiální verzi událostí, která však s pravdivým popisem skutečnosti nemá cokoliv společného. Prostřednictvím samostatného a usilovného bádání dojde každý důvtipný divák k závěru, že se v případě bombových útoků nepochybně jednalo o klasický false flag, v kterém patrně učinkovali i nastrčení herci. Největší hrůzu však divák zažije, když se prokouše do samotného závěru snímku, kde na něho již netrpělivě čeká Bergovo patnáctiminutové srdceryvné inferno, které z každého definitivně udělá toho správného amerického patriota. (13.01.2017)

Peter Hora a Marky Mark vrací úder! Co se posralo na podvodním horizontu je nám bohatě vynahrazeno zde. Mno a opět se potvrzuje, že režisér Berg je prostě nevyzpytatelný, dokáže nám naservírovat okázalé srajdy (Bitevní loď) naprosto průměrné řemeslo (Deepwater horizont) dobrou vojnovou masírku (Lone Survivor) a teď najednou z ničeho nic přijde z takovouhle peckou, kdy postupně sledujeme sportovní výkony poté teroristický masakr plus okázalou přestřelku která je parádně nasnímána. Ano pochopitelně nás čeká nějaké to hrdinské klišé a obvyklé kecy o tom, že tohle je kurwa naše Americká Amerika a nenecháme nikoho, aby se nám do ní sral, ale kdo by tu sakra u podobnýho filmu něco takovýho nečekal... Amíci tyhle snímky na léčení svého pošramoceného ega potřebují a Wacoslav1 proti nim nic nenamítá, pokud jsou tak vkusně zpracovány jako je tento. Jo a vzkaz pro Verbala : Tvoje komenty mě baví a zasměju se u nich, ale až někdy aspoň z rychlíku uvidíš tu věc, co se maže na chleba, tak dej vědět.95% (05.02.2017)

SPOILERY: Samotná přestřelka rozhodně více než solidní, ale takové Hříšnici a Svatí z pohledu taktiky, přehlednosti, logičnosti a detailů si pořád u mě udržuje korunku pro nejlepší filmové přestřelky na plátně s plným realismem a citem pro detail, spolu s ozvučením. Protože po pěti minutách přijede policejní boss, kterého jako jediného napadne nějak obejít nepřítele z boku a překvapit ho. Takže vlastně na tom celá přestřelka padá. Naneštěstí se v závěru přidá několik scén, které mi kazí výsledný dojem z filmu. Předně fat ass bitch na střeše spolu s FBI odstřelovači, co má hustý hlášky, uhlazený rozhovor s manželkou atentátníka co vyzní do ztracena a zejména "emocionální" projev Wahlberga o tom jak jeho žena nemůže mít děti, protože to téměř nesouviselo s dějem. Mě nevadí, že jeho postava je fiktivní a trošku na sílu je zde vyzobrazen nějaký hrdina v popředí. Protože dokud se věnuje své práci a případu, nemám s ničim takovým problém. Ale rozhodně nechci, aby režisér na něm stavěl celou tu strukturu a tlačil ho víc a víc do popředí, protože se zůčastní všeho zásadního co se tam děje. Na druhou stranu jeho šokovanej výraz, nebo rozhovor doma se svojí ženou, kde se sesypal ve mě emoce už vyvolal, protože to působilo lidsky a přirozeně. Exploze jsou zvládnutý prvotřídně, technická stránka je prostě áčková, jen mám problém s kamerou. K tomu, abych sledoval realisticky působící film, nepotřebuju aby se všude houpala, sledovat to 130 minut je na bolehlav. Tento prvek však zapadá do následného atentátu - všude chaos, nářek obětí, potrhaný asfalt, krev, končetiny, minimální orientace a celková stavba před atentátem je perfektně zvládnutá, že divák napjatě vyhlíží onen útok. Samozřejmě to ve mě vyvolalo zhnusení. Nevim, co vede ty lidi k tomu dělat takový věci, je to strašný. Špičková pětiminutovka v autě s mladým asijským hochem je vygradovaná do extrému, senzační vyustění a fantastická minimalistická hudba rohložená po celým filmu. Já se jinak bavil solidně, závěr mi však přišel trošku slabší. Po dlouhé době mě potěšil Kevin Slanina. Jeho vyšetřování jsem si užíval každým záběrem, veškerá rekonstrukce, vychytávky a tak podobně...Deepwater mě však bavil víc. (24.12.2017)

Velmi slušně a realisticky zvládnutá akce (atentát, útěk, pátrání), děsně rutinní osnova (jeden typizovaný policista, který je u všeho) a dost mělkých (ne)filozofických řečí, patosu a sentimentu. Přitom ten někdy tvůrci zvládají na výbornou (bezejmenný strážník stojící na stráži u přikryté mrtvolky) a tak jen zbytečně to v některých scénách srážejí přílišným tlačením na pilu. SHRNUTÍ: Jak bychom se zachovali? Doufám, že se to nikdy nedozvíme. (01.03.2021)