Den patriotů

Patriots Day. Jak již název napovídá, jedná se o kýčovitý slepenec plný všemožných klišé, obludného patosu a na všechny strany stříkajícího patriotismu. Celá hollywoodská kavárna včetně Emmericha, Eastwooda či Baye musela při pohledu na tuto Bergovu novinku bezpochyby zblednout závistí. Snad jen americká hymna tentokrát chyběla k dokonalosti. O to více si však užijeme amerických vlajek. Jednorozměrným postavám tohoto údajně faktografického snímku vévodí faktograficky neexistující policista Tommy Saunders, který se kupodivu vždy ve správný čas ocitne na správném místě, a tak, ač sám kulhající, zachraňuje oběti výbuchu, osvobozuje rukojmí či chytá zlé teroristy. Tvůrci podle očekávání dramatizují oficiální verzi událostí, která však s pravdivým popisem skutečnosti nemá cokoliv společného. Prostřednictvím samostatného a usilovného bádání dojde každý důvtipný divák k závěru, že se v případě bombových útoků nepochybně jednalo o klasický false flag, v kterém patrně učinkovali i nastrčení herci. Největší hrůzu však divák zažije, když se prokouše do samotného závěru snímku, kde na něho již netrpělivě čeká Bergovo patnáctiminutové srdceryvné inferno, které z každého definitivně udělá toho správného amerického patriota. (13.01.2017)

Točit tyhle pocty je dost ošemetná, svazující, pro spoustu lidí naprosto zbytečná záležitost. Tohle dopadlo jakž takž. První půlhodina včetně atentátu mně přišla dost otravná a vypadalo to na prázdně patetickou nudu, postupně už lepší, spolu s průběhem vyšetřování, dramatickým útěkem a (hlavně) pouliční přestřelkou s policií. A chápu nutnost ústředního hrdiny, ale největší problém tady toho filmu byl Wahlberg - nejen, že se ta postava (fiktivní) zázračně připletla ke všemu zásadnímu, což dělá z diváků debily, ale taky je Marky v téhle opakované poloze národního hrdiny už těžce iritující a kazí finální emoce. (19.03.2017)

Škoda toho toporného konce, jinak bych šel určitě aspoň na tři. A nebo ještě uvidím, mísí se to ve mně a je to tak nějak přesně napůl. Tahle zcela jistě politováníhodná událost si zasloužila určitě pevnější, režisérskou ruku. Něco na způsob Paula Greengrasse. Jeho Let číslo 93 zůstal pro mě zatím zcela nepřekonán. (23.02.2017)

Téma terorismu už je poměrně dost vytěžené a Patriots Day se to vlastně ani nesnaží moc vyvracet. Po technické stránce to není zase tak špatné, ušlo to i herecky a najde se tu pár dobrých momentů jako přestřelka či výslech manželky jednoho z atentátníků. Problém je, že tohle všechno už tu bylo mnohokrát k vidění v mnohem lepších filmech, díky čemuž Berg působí jako obyčejný plagiátor a je úplně jedno, že se jedná o rekonstrukci skutečné události. To nejhorší ovšem přichází v nechutně patetickém závěru, který se v divákovi snaží vyvolat pocit, že střelením resp. zatčením dvou pitomců je válka s terorismem vyhraná. 50% (11.02.2017)

Tak tady Berg zužitkoval své dosavadní zkušenosti a dokázal to převést na filmové plátno bez žádné výraznější chybičky. Berg u mě patří mezi režisérskou smetánku, prostě na něj nedám dopustit. Tentokrát si vybral dosti veřejně známou událost, která v roce 2013 určitě na nějakou dobu zatřásla celým světem. Jednoduché téma k zrežírování si opravdu nevzal, ale vypořádal se s tím, jak se patří. Herecké obsazení je zde nadmíru kvalitní, co jméno, to ve filmovém průmyslu pojem. Ze začátku to mělo sice pomalé tempo, ale po výbuších se to rozjelo do hodně vysokých otáček a už se to vlastně ani nezastavilo. Kombinace filmu a dokumentárních vsuvek by leckomu mohla přijít na takový film ubohá, ale Berg to má v merku a mě coby diváka to ještě více upoutalo. Kamera a hudba je přesnou šablonou jeho stylu, jako kdybych se znovu díval na Království. Nejlepším momentem zde byla skoro až desetiminutová sekvence nepřetržité přestřelky ve Watertownu, která byla zkombinována s efektně vypadajícími výbuchy bomb. Tak syrovou, autenticky vypadající a dokonce i husí kůži nahánějící přestřelku jsem dlouho neviděl. Na tom je přesně vidět mnohaletá praxe, neboť zkoordinovat natáčení něčeho takového není nic jednoduchého, notabene s takovým skvělým finálním výsledkem. Jistá podobnost s Mannovým Heatem v tom rozhodně byla. Závěr s pravými lidmi, co tuto událost zažili na vlastní kůži, docela dost ždímal emoce, ale kdyby to tam nebylo, tak bych byl snad i naštvaný. Uvidíme, co nám Berg přinese v následujících letech. Tento rejža má před sebou pár let zářivé budoucnosti, tak se podle mě máme na co těšit. Za mě dávám 92 % (27.03.2017)