Atentát v Ambassadoru

Estevezův politický komentář událostí roku 1968 (a 2006) má neoddiskutovatelně vytříbené herecké obsazení. Navíc má každá z hvězd aspoň chvilku, aby se mohla předvést. Jenže těch postav je příliš, takže na většinu z nich máme jen málo času. Hyperkorektní autor dokonce neobsadil nikoho do role Roberta F. Kennedyho, který tu je vyzobaný z archivních záběrů. Československá novinářka nemá v příběhu prakticky žádný význam, takže tam pouze ruší. Navíc ji hraje jakási Ruska, což v politickém filmu jasně beru jako urážku. Mexičany a černochy v Americe urážet nesmějí, ale na nějaké zemičce na západ od Ruska jim nesejde. (13.07.2015)

Už akoby náš distribučný názov preznamenával nevydarený film. Volá sa to Bobby, ale náš návštevník v kine pri okienku musel vysloviť názov Atentát v Ambassadore. Ale dobre, k filmu. Zostaviť takúto mozaiku ľudí v jednom hoteli pred istou udalosťou bol myslím dobrý nápad. Lenže Estevez je častokrát sentimentálny, patetický, nie všetky osudy sú zaujímavé a mal sa venovať iba tým, ktoré zohrávajú v závere istú prekvapivú úlohu. Tento moment sa mi páčil, dal filmu zmysel a previazanosť. Lenže potom sú tu okrem presladenosti Shia pod vplyvom LSD, Ashton ako ťažký hipík a Sharon s Demi v úlohách, ktoré sú pre film málo podstatné. Práve fakt, že vidieť Shiau pod vplyvom LSD v relatívne klubovom filme sa mi zdá dosť od veci, rozhodlo o konečnom hodnotení. Kombinácia hraných a archívnych záberov niekomu sadne, inému nie, podľa mňa sa sem najmä pri Kennedyho vystúpení v hoteli nehodila, systém záber- protizáber touto formou pôsobil amatérsky. (28.06.2015)

Docela jsem měl chuť zajít do hotelu Ambassador a říci "Zrychlete to přátelé, zrychlete to." Jenže pak přišel konec a já byl pekelně rád, že to nikdo nezrychlil. Moje další chuť byla, že sem prostě zkopíruji řeč Roberta Francise Kennedyho, jenže by mě k tomu chyběla závěrečná obrazová část filmu, protože přesně tohle spojení společně s hudbou mělo v sobě obrovskou emocionální i myšlenkovou sílu. No a mám taky chuť se zde vyjádřit k hercům a to bez slůvka "jenže". Takže z pánské hvězdné pěchoty na mě udělal největší dojem Emilio Estevez a z dámské prvoligové herecké sestavy Sharon Stone. Teď už mám jen jedinou chuť, skončit tenhle komentář. (21.10.2007)

Nevím, nevím. Další z filmů se silným tématem a opět spíše lehčí zklamání. Spousta známých a výborných herců v hotelu Amabassador, který 4. červen 1968 " proslavil " asi už na vždy. Co mi asi vadilo nejvíc, bylo přehnané moralizování a také lehčí dávka patosu a hlavně střídání hraných a dokumentárních scén. Trošku podobný film JFK, ten bych rozhodně ocenil mnohem více. (24.01.2015)

Zkuste přehlédnout fakt, že téměř v každé nově příchozí postavě poznáváte známou osobu a zaručuji vám, že už se neodtrhnete a zůstanete pohlceni životními pravdami o válce, lidskosti, ochotě zachránit, unáhlenosti, osudových zaváháních, nešťastných náhodách a mnohými dalšími. To, že je obsazení plné celebrit nakonec vůbec není na škodu, protože je to záruka hereckého koncertu. Dokonalých jich bylo víc, nejvíce snad Wood, Macey, Joshua Jackson a Laurence Fishburne, zaváhání přijde bohužel u klíčových partů, Sharon a Demi mi ani trochu neseděly a svým přehráváním v intimních scénách téměř zkazily dojem. Ale to je jen drobná piha na kráse nevyzpytatelné mozaiky, kde se úsměv střídá s dojetím a kde se dočkáte úchvatného audiovizuálního tripu s dlouhovlasým Kutcherem a nahým Shiou LaBeoufem, zasnoubení na základě záchrany muže před vietnamskou válkou a neodvratného závěrečného propletení a nic z toho vám nemůže přijít násilně naroubované. RFK je sice skutečná postava, ale i kdyby zde byl zobrazen jako bezejmenná ikona, stejně k vám dojdou jeho spravedlivé a čestné ideje a v jeho použitých slovech není patos, je to jen lidskost bez příkras. Při nich jednomu dojde pravá velikost takového filmu. (08.08.2007)