Stranger Things

Zabít Winonu Ryder. Slabší seriál by její naprosto šílená exhibice psycho-hysterickýho teroru snad dokázala i pohřbít. Ať se jedná o cokoliv, Winona reaguje zásadně ušeptaným roztřeseným hlasem, klepajícícími se končetinami a vykuleným pohledem. Horší přehrávání se jen tak nevidí. Jinak pro mě jeden z nejlepších seriálů poslední doby, a to hlavně díky skvěle budovanému napětí, fantastické hudbě a hlavně hereckým výkonům převážně dětí (sympatické děti! to se málokdy poštěstí!) a Millie Bobby Brown je jednoduše k sežrání, stejně jako Gaten Matarazzo nebo David Harbour. Pro mě to zakolísalo jen párkrát během druhé série, když se objevily podivný klišovitý postavy Mad Maxe a jejího ujetého přeprsklého bratra Billyho posedlého svou oholenou hrudí - obešlo by se to bez nich. Mám trochu obavy, s čím přijdou tvůrci ve třetí sérii a kam chtějí příběh dál vyvíjet, zatím ale naprostá spokojenost. (03.01.2019)

Jakožto hororový expert si právě sypu hlavu popelem, jelikož jsem se nechal zmást zdejším zcela nepřesným žánrovým zařazením. Kdybych od počátku věděl, že Stranger Things není hororem, nýbrž obyčejnou romantickou mysteriozní sci-fi taškařicí, která je ke všemu obohacena o komediální prvky, tak bych se danému seriálu vyhnul obloukem. Přecenil jsem kvality bratrů Dufferů, kteří po výborném komorním hororu Hidden vytvořili multižánrový paskvil, který nemá s hororem pranic společného. Stranger Things však neobstojí ani jako nehororový seriál. Čím vlastně by chtěl běžného diváka oslovit? Neskutečným hereckým přehráváním Winony Ryder, kterou by u talentových zkoušek za podobný výkon vyrazili ze dveří? Nesympatickými dětmi, které bez přestání otravně žvatlají o superhrdinech? Nebo snad středoškolskou romancí, která se jako nudle táhne přes půlku stopáže epizody? Stranger Things bych s klidným svědomím pustil leda tak dvanáctiletým holkám, pro které byl také seriál zřejmě určen. Nedovedu si představit, že by tvůrci cílili i na dospělého diváka, či snad dokonce fanouška hororu. Jedna hvězda za Jefferson Airplane z úvodního dílu, díky čemuž mě tahle neatmosferická slátanina alespoň chvíli bavila. (07.09.2016)

Nebudu zastírat, že první cca 3 díly nejsou nic extra, spíše jen budují takovou familiární atmosféru 80. a 90. let. Postupem času to určitě oceníte a nemusíte být zrovna cinefil, který masturbuje nad Blízkými setkáními třetího druhu. Partička odvážných kluků z amerického předměstí si získá vaše sympatie a hlavně po tom cca 3 díle se začínají projevovat i zajímavé sci-fi aspekty. Nechci přímo říct, že příběh má dětský nádech, protože pár míst oplývá solidně hororovou atmosférou, nicméně musíte počítat s tím, že hlavními hrdiny jsou tady děcka, takže některá místa, včetně vyvrcholení 1. série mohou působit naivně. Celkově ale příjemné a za herecké výkony určitě palec nahoru. 7/10 (16.06.2017)

Stroj času na čisté retro-blaho. Všechny inspirační zdroje byly vyjmenovány, všechny nostalgické slzy uroněny. Co v mých očích drží tachometr daleko za stovkou i v druhé polovině, kdy je obživlá deskovka v plném proudu a definitivně ze sebe setřese všechen nádech tajemna, je dětský casting z říše za zrcadlem. Millie Bobby Brown uhraje očima věci, za které se o dekádu starším herečkám vozí pozlacené sošky v náklaďácích a šišlavý kudrnáč Dustin je prototypem generačního hláškaře pro dalších pár let. Po osmnácti letech jsem dostal adaptaci Half Life, aniž bych to dopředu tušil. A teď jdu dočíst Kingovo To, ať mám popkulturní kombo bez kompromisu. (14.09.2016)

Seriálová verze Super 8. Ač odkojen americkými filmovými osmdesátkami, Stephenem Kingem i Akty X, Stranger Things mě nesejmuly, jak by asi chtěly a jak bych si přál i já, protože jen slepují ohrané motivy bez větší vlastní invence a nezdály se mi dost strange, natož stranger, ale od začátku zoufale jednoduché a přehledné. A dětské postavy mohly jít taky víc do hloubky. Jinak to ale bylo fajn, hlavně obsazení, hudba a retro stylizace. První série dobrá, druhá o chlup lepší a třetí moc podbízivá, byť v ní zlo mělo o něco zajímavější podobu. (19.09.2016)