21 gramů

Prvních dvacet minut jsem si říkal, že jestli tohle pochopím tak budu dobrej. A světe div se ... začaly mi pracovat spoje a já jsem mohl vidět opravdu dokonalý celek, který je plný emocí, dramatična a no prostě něco na co je potřeba se koukat od začátku do konce, aby jste pochopili zprvu nepochopitelné. 21 gramů si stojí o kus výše než předešlé Inarrituovo Amores Perros a zaslouží si plný počet a to jak za téma, herecké výkony, hudbu i atmosféru, která by se dala chvílemi krájet. (04.12.2009)

Pěkně propletený snímek. Škoda té velmi slabé až amatérské kamery a absolutně nevhodné hudby, která mě teda fakt otravovala. 75% (19.06.2010)

Já nevím, mě to řazení scén přes sebe přišlo opravdu nesmyslné. Zvlášt když film, jak jsem se dočetl, se natočil normálně chronologicky a režisér chtěl snímek odlišit, tak dal scény do krabičky, zatřepal s ní a jak to vypadlo, tak to dal do filmu. Kromě toho, že si člověk procvičí mozkové závity, nevidím žádný důvod, proč točit tak nepřehledný snímek. Jak jednoduše se dá nahnat vysoké hodnocení a uznání. Nebýt tohoto, vpravdě výborných hereckých výkonů a v několika scénách pěkné harmonikové hudby, byl by to čistě průměrný film. btw: Babel byl MNOHEM lepší, Inárritu by se měl držet klasického postupu. (16.11.2009)

Mě je tak líto, že Iňarritu nepoužil trochu umírněnější styl vyprávění. Kdyby vyprávění šlo přece jen více chronologicky a neprozrazoval toho TOLIK dopředu, dala bych maximální hodnocení. To přeskakování má sice dost promyšlené, ale výsledek vůbec není tak působivý, když vám půlku vykecá dopředu... Prostě to se mnou na konci ani nehlo. Bohužel. Protože herecké výkony jsou naprosto bezchybné. A ještě bych chtěla vyzdvihnout hudbu, je zvláštní a dobře pasující. (20.01.2007)

Tak ohromně silné herecké výkony se nevidí často! Miluju Iñárritovo filmy, všechny jsou jak jedna velká mozaika života-drsná, srdcervoucí, realistická. Po shlédnutí jsem měla nutkání poznat chuť železa sama na vlastní kůži. Rozhodně pro mě není většího dramatu než 21 gramů. "Jakou váhu má 21gramů? Jakou váhu má okamžik, který vám změní život? Jakou váhu má sám život?" (10.11.2008)

Tyhlety "přeskládané" filmy moc nemusím - mozaika, kterou si sám divák musí složit, aby na závěr udělal užaslé "ó jé, ahá, takže takhle". Myslím si, že onou mozaikovitostí tvůrce dává najevo, že na plynule vyprávěný příběh nemá koule ani talent, protože neví, jak by ty dramatické scény podal, a taky neví, jak by tam vytvořil nějaké větší zvraty. (06.01.2013)

I přes zvolený styl vyprávění, který mi místy dost vadil, je to pětka, přestože opravdu slabší pětka. Protože jinak je to úžasná nálož dramatu se skvostnými hereckými výkony a evidentně dobře odvedenou režisérskou prací, takže můžu konečně říct, že se mi prakticky bez výtek líbilo něco od Innarita, protože Revenant i Birdman šli částečně mimo mě. Celou dobu je to takové tiché utlumené, ale velmi drsné a finále byla opravdu naprostá pecka. (18.01.2016)

Celkem obyčejný příběh je ozvláštněn rafinovanou skladbou jednotlivých scén.... I když víte, že někdo asi umře, a tušíte kdo, stejně musíte sledovat až do posledního dílu skládačky, který přesne dosedne na své místo... (12.04.2004)

Filmu jsem se asi půl roku vyhýbala po zdejších zkušenostech s velkou chválou - marnou slávou. Zpočátku jsem vnímala jen hroznou depku, i když kvalita režie, dobrá hudba a špičkové herectví jasně vyčnívaly. Každé slovo, každou větu napsal skutečný, krutý, opravdový život. Postupně mě nelítostný děj vtáhl a nechal intenzivně prožít mnohé scény spolu s brilantními herci. Všichni tři své role naprosto věrohodně procítili a zcedili svou krev, silné výkony! Padlo hodně bolestných obvinění i vyznání, i několik moudrých perel, ale jimi se rozepisovat nebudu. Podstata tkví v samotném názvu, spíš v jeho části - v Čísle. Čísla řídí vesmír, život i smrt, osudové okamžiky nálezů i ztrát, které definitivně mění životy, kdy nikdy nic nebude jako dřív. To neznamená, že to bude horší, jen jiné. Duše není to malé nic, které zmizí z těla po smrti, ale základ života počínaje zrozením. Nejtěžší je prokousat se vším, co je mezi tím. (29.10.2011)

Skvěle obsazený a odehraný kaleidoskop příběhů. Del Toro je výborný, Gainsbourgh nádherná, Du Vall potěšila. (10.03.2021)

Brrr. 85% (01.03.2011)

Netřeba slov, duševní zážitek, filmový masterpiece v sekci sociálních dramat. Smekám před trojicí Penn, Del Toro, Naomi Watts a před režijí Iñárritua. (08.08.2011)

For ME 93% (23.01.2008)

Zprvu jsem se v té mozaice trochu ztrácel, přišlo mi to méně přehlednější než takové Memento, ale postupem času jsem zapomínal a zapomínal ... až je z toho nezpochybnitelných pět hvězdiček. Herci hrají doslova jako o život (Benicio kraluje, v tom autě po té nehodě jsem se klepal s ním - fascinující), scénář z vás ždíme emoce s neuvěřitelnou vychytralostí a vytrvalostí zároveň - pěkně po kousíčkách, jednou nechává prostor na vydechnutí a pak zase udeří s nebývalou intenzitou (není žádná pravda, že kdyby to nebylo natočeno tímto stylem, šlo by o vcelku obyčejný příběh - to je směšné). A Pennův monolog to celé perfektně uzavírá. (24.10.2009)

Klasický moderní propletenec, ale pěknej, a trochu smutnej. (19.02.2011)

Už se vám někdy stalo, že i přes neutěšenost příběhu, který se před vašimi zraky odehrává, se nedokážete odpoutat od obrazovky? Já to zažil u tohohle filmu. 100%. (02.12.2008)

Silný příběh bez slizkého pathosu, ve výborné režii a s naprosto vynikajícími herci. Jen nevím, zdali bylo šťastné řešení roztříštit ho na takovou spoustu střípků a ty pak neuspořádaně (i když uspořádaně) poslepovat k sobě. Pamatuju si, že poprvé jsem měl z filmu trochu chaotický pocit. Pochopit příběh sice v průběhu filmu není příliš složité, ale pro porovnání bych rád viděl, jak by film vypadal natočený v jedné jediné lineární časové posloupnosti. Možná ho někdy rozstříhám a slepím "správně", abych zjistil, jak na mě bude působit, popravdě ale myslím, že by působil mnohem obyčejněji, než v originální verzi. Kromě skvělého scénáře je hlavní devizou filmu supersilný trojúhelník Del Toro - Penn - Watts, lahůdkové pokoukání, už jen jejich výkony jsou bez debaty na pět hvězd. Vlastně na pět hvězd by bohatě stačil "jen" brilantní výkon Benicia Del Tora. (01.05.2013)

Příliš složité na pochopení. Příliš těžké na skousnutí. A příliš depresivní na koukání. Režisér rozehrává tajemnou hru s vaší hlavou a používá především u toho vaše srdce. Celý film je složen z krátkých útržků celého příběhu, které dohromady tvoří mozaiku. Proto je první půl hodina filmu absolutně nekoukatelná. Střih, střídá scénu a scéna střídá střih. Fanoušci možná vrní blahem, my ostatní se snažíme složitě zorientovat, o co ve filmu vlastně jde. Osudy postav se různě proplétají a nakonec utvoří jednu kostru příběhu minulosti a přítomnosti. Sean Penn hraje nemocného člověka na pokraji smrti a Benicio Del Toro zkrachovalého člověka, který se snaží věřit v Krista. Naopak Naomi Watts tady předvádí perfektní Oscarový výkon. A to neříkám samozřejmě proto, že první vteřiny filmu můžu vidět její bradavku. Té a i té druhé se dočká divák během následujících dvou hodin ještě několikrát. Jde o to, že Naomi hraje, tak uvěřitelně, že jsem měl pocit, jakoby skutečně trpěla. Bolest postavy se pak přenáší na diváka a její výkon je prostě neuvěřitelně uvěřitelný. Krom samotné myšlenky filmu, že něco končí, něco začíná, jsem se dočkal velmi depresivní atmosféry, které říkáme život. 21 gramů je tragédie života v její nejděsivější podobě. A to je pro někoho těžko skousnutelné. Milovníci těžkých dramat si klidně můžou připočíst k mému hodnocení dobrých dvacet procent. (67 %) (12.04.2016)

"The Earth turned to bring us closer, it turned on itself and in us, until it finally brought us together in this dream." (12.10.2007)

Film číslo 500 by měl být nejen kvalitní, ale i významný a něčím výjimečný. Film, na který se hned tak nezapomene. Říkal jsem si, že důstojný zástupce pro hodnocení č. 500 by mohlo být 21 gramů - a jako vždy jsem měl pravdu. ;-) Skvělí herci - především Naomi Watts, ale kupodivu ani Sean Penn, který není žádný můj oblíbenec, mi nevadil. A Benicio Del Toro mi připomněl Javiera Bardema z filmu Tahle země není pro starý, a to nejen kvůli fyzické podobě. Navíc i jejich role se poněkud lišily. Avšak motel umí oživit vzpomínky a navodit různé představy... Největším plusem filmu je ale jeho děj - fakt, že kvůli jedné tragédii propletené osudy několika lidí nejsou zobrazovány chronologicky, filmu ještě přidává na působivosti. Že Iñárritu zvolil tento způsob vyprávění, tak si ode mě nevyslouží pokárání za umělou samoúčelnost nebo zmatenou nepřehlednost. Ne, naopak - chválím ho, protože zápory na tomto snímku zkrátka nejsou. Navíc je dobré, že se film ve svém průběhu snad ještě zlepšuje. (09.04.2009)