Johnny English

Po dlouhé době zase koukatelný Rowan Atkinson. A kupodivu při tom ani moc nevykrádá Mr. Beana, spíš jen lehce kombinuje jeho nemotornost a nedomyšlenost jeho akcí s mírnou parodií na bondovky a další špionážní filmy. Přitom to ale není šílená parodie jako Žhavé výstřely a podobně, není vázána na nějaký film či scénu, spíše si střílí z žánru jako takového a dělá to velmi příjemným a nevtíravým způsobem. A jen minimum vtipů je trochu víc trapných a blbých než by se slušelo. (10.02.2007)

Typický Mr. Bean, jen v jiném kabátě a v celovečerním hávu... Středem pozornosti je samozřejmě Atkinson coby nemotorný člen britských tajných složek. Ten se shodou náhod stává agentem číslo jedna, jakýmsi pionýrem služby MI-7. Na starost dostává případ zmizelých korunovačních klenotů... English je sice nadmíru předvídatelný, plný britského nacionalismu a místy hraničí s trapností, pro mé sympatie k Atkinsonovi ho však nemohu nemít rád. Přes všechny jeho neduhy se u něj dobře pobavíte.Objektivně je hoden hvězd tří, já mu dám jednu protekční navrch... 80% (24.12.2009)

Na rovinu: Johnny English je asi nejmizerněji napsaná britská komedie, jakou jsem za poslední léta viděl. Bez legrace. Doslova BEZ LEGRACE, protože tu tam svou účastí dodal až Rowan Atkinson a nebýt jeho, nebylo by co komentovat. Zato je nad čím lamentovat, protože skutečně vtipných míst je poskrovnu a většina z nich je buď jen tak letmo nahozená nebo je režisér nedokázal patřičně vypíchnout. Ufff. Tak a teď si povíme něco o tom, jak může jeden schopný komik zachránit veskrze odepsaný film. Rowan Atkinson natočil počátkem devadesátých let sérii reklam na kreditní karty. Vystupoval v nich v roli protřelého špiona, starého mazáka, který poučuje mladšího kolegu, jak se má agent v té které situaci správně zachovat. Načež se vždycky fenomenálně ztrapnil a něco rozbil, jeho kolega vytáhl kreditku a uhradil škodu. Šlo jen o kratinké televizní black-outy, ale bylo z nich jasné, že představitel pana Beana a Edmunda Blackaddera má ještě třetí tvář a ta že by stála za podrobné přezkoumání. Takže přišel britcom "Tenká modrá linie" s postavou inspektora Fowlera a nakonec definitivní podoba: Johnny English. S Beanem má společnou dětinskou touhu po dobrodružství a nepraktičnost, s Fowlerem sklony k zasvěcenému mentorování a přeceňování sebe sama. Ze všeho nejblíž má ale ke starému dobrému inspektorovi Clouseau Petera Sellerse. Princip je naprosto stejný. English zpravidla nasadí výraz "teď vás mám všechny v hrsti", pustí se do sebechvalného projevu a když už se zdá, že víc se ani zesměšnit nemůže, přijde POINTA (např. scéna na hřbitově). A to, že Atkinson dokázal vykřesat tolik srandy z tak slabého materiálu, si zaslouží 60% (04.11.2005)

K R.Atkinsonovi mám poněku rezervovaný přístup, ale tenhle film mě opravdu pobavil. Jako fanoušek klasického Bonda jsem si vychutnal všechna ta klišé a narážky - skvělou hudbou počínaje, přes různé technické špionážní vymoženosti, bondovské auto, krásné ženy.....to jak si Angličani dělají skvělou legraci ze svých věčných rivalů frantíků, tedy Francouzů. A John Malkovich - paráda! Několik scének mě dostalo do dávivého smíchu, což je vzácné - moc se u filmů nesměju...taky u dramat a horrorů to většinou dost dobře nejde. (20.08.2010)

Johnny sice má ubohý scénář, mnoho hluchých míst a nepřesvědčivého Malkoviche, ale rovněž disponuje jednou smrtící tajnou zbraní: Rowanem Atkinsonem! Jeho grimasy a pohyby zachraňují skutečně mnoho a hlavně díky němu fungují skeče, na jejichž sled se film drolí a které jsou z větší části založené na tom, že my víme, co on netuší. Nevědomost je ostatně Englishovou jedinou zvláštní schopností a tak není divu, že britské impérium zachraňuje jaksi nechtěně, kombinací debility a pasivity. 60% Zajímavé komentáře: k0C0UR, Oskar, Lokutus (12.03.2005)