Svět pod hlavou

Dostat se z ČSSR - dostat se z kómatu. A naopak. Mimochodem, r. 1982 mi bylo pět let. Právě tehdy jsme se s rodiči a mladším bratrem přestěhovali do nového rodinného domu, kde jsme v koupelně měli přesně ty kachličky, které soudružce Špalkové připadaly tak hnusné. Jsou tam dosud. Jako Šejbové, Kratěnové a Klímové, jako Sloky. Ať na úrovni společenskokritického záběru, osobního příběhu a osobního přesahu či historického komentáře, jde o výtečné dílo. Vlastně tyto roviny nelze ve Světu pod hlavou vůbec od sebe oddělovat. Nevěřil bych, že ještě někdy zažiju napětí čekání na další díl. Skvěle však poslouží i jako komedie. Retro aranžmá (ale vůbec i scéna a mizanscéna) je dokonalé a významově vychytané. Pečlivě vybraný soundtrack. O řadě nenápadných aluzí "jen pro pamětníky" a jiných jen pro pozorného diváka či druhé zhlédnutí ani nemluvím. Jakože mám silný pocit, že České televize si už dlouho není moc za co vážit, tak za tento seriál ano. Nebýt častějších dějových či dialogických řekněme nedotažeností a laciností, dal bych šest hvězdiček. A ne, nedotaženostmi nemám na mysli např. problém klíčů od domu Dominika Skály. Ten tam právě patří. SPOJLERY: Po několika dílech jsem se začal vážně bát, že Martin Plachý je agent Zla, který má s Marvanem úmysly tak nekalé, že si to Kratina ani neumí představit. A toto podezření až k úplnému konci jenom sílilo. V díle Mrtvý muž mě (asi nejenom mě) navíc přepadla šílená a hrůzná myšlenka, že Marvanovou původní existencí je ta tehdejší, kdežto výchozí budoucnost jen výplodem jeho choré mysli. Tak to šlo tedy do tuhého. (Komentáře: Niethustra "jak to tak bývá" vystihl hodnotu díla jednou větou, ovšem A_FISHovi jako obvykle stačí půl slova k vystižení několika jeho vrstev. Z rozkecanějších komentářů jsou mi jedinými, které mělo smysl číst, zencitizen a JitkaCardova.) (09.03.2017)

Seriál Svět pod hlavou by mohl být obyčejným remakem britského originálu Life on Mars, kdyby nepřišel s celou řadou naprosto skvělých nápadů a dílů, kteří onu myšlenku povyšují do stavu dokonalosti. Ona totiž myšlenka probuzení Filipa Marvana v osmdesátých letech je opravdu jen okrajové mystično, které celým seriálem sice proudí, ale nijak zásadně ho nenarušuje. To podstatné je atmosféra osmdesátých letech a naprosto nekompromisní náhled na komunisty a policii v tehdejší době. To je totiž ta síla, která v tomto seriálu dominuje, a která se s britským originálem nemůže vůbec měřit. Stejně tak musím obrovsky pochválit i celou hereckou enklávu. Václav Neužil svojí nezúčastněnou postavu Filipa Marvana hrál naprosto přesně. Stejně tak jsem si užíval i Ivana Trojana, jehož postava se v průběhu jednotlivých epizod měnila. Stejně tak ale i Kopta nebo Jeřábek si zaslouží pozornost. A samozřejmě nesmím zapomenout na nejdokonalejší komunistický hovado Klementa v podání Honzi Budaře. Ten jeho nestranej straník byl tak přesnej, až mě z toho mrazilo. A to jsem přitom tuhle dobu ani nezažil. Stejně tak obrovsky oceňuji jak humor a cynismus v první polovině seriálu, který vrcholil s hudební skupinou Sloky a s dílem, kde se vyšetřuje vražda v jedné tamní putice, tak vážnost, která se váže k druhé polovině seriálu. Jediná kaňka na dokonalosti je závěr, který je sice solidní, ale po něm zbyde více otazníků, nežli vyřešených otázek. I tak musím říct, že se jedná o český seriál, který jsem vysloveně hltal vteřinu za vteřinou a užíval jsem si jak postavy, tak atmosféru tehdejší doby. Dlouho se mi to nestalo a nevím, jestli se mi to zase někdy stane. Svět pod hlavou byl naprosto úžasný zážitek a já jsem neskutečně rád, že jsem se na něj každé pondělí na ČT1 mohl těšit. Díky tvůrcům za naprosto úžasný filmový zážitek! (09.03.2017)

Svět pod hlavou jsem zaznamenal čirou náhodou, když jsem si omylem nahrál druhou epizodu. Jsem tady v pozici kolemjdoucího, který pochytí část náhodně odposlouchaného hovoru a na jeho základě si otipuje diskutující. Takový "assessment" může být pochopitelně zavádějící a nespravedlivý, nicméně uplatňujeme ho v životě často a pomáhá nám vystříhat se zbytečných zklamání a ztrát času. Zajímalo by mě, jestli podíl Ondřeje Štindla na scénáři je dominantní, protože jinak si s ním, resp. s jeho publicistikou, velice dobře rozumím a jeho filmové kritiky mě oslovují. Tady jsem byl ale víc než na rozpacích. Vlastně mám i zásadní problém s tím, jaký žánr seriálu přiřadit. Nejvíc ze všeho mi to totiž přišlo jako parodie nikoliv snad života v Československu 80. let, ale spíš zkreslených představ, které dnešní generace o životě v něm a fungování jeho systému má. Jenže záměr byl evidentně jiný. Zkrátka se to nějak tvůrcům vymklo z rukou. Postavy na mě působily jako karikatury, vůbec jsem měl pocit, že se nepohybuju na půdě psychologického dramatu, ale nějaké sofistikované komedie. Ovšem zahrané jenom velmi nedbale a navíc - jakkoliv mysteriózní žánr jsem jasně identifikoval, právě mysteriózní linie mi přišla absolutně nezvládnutá. On totiž mysteriózní žánr je jeden z nejtěžších a chce to vážit na lékárnických vahách, kde ubrat a naopak přibrat, aby do sebe kolečka zapadla a výsledek stál za to. (04.02.2017)

Chvílemi to trochu vázne a od hlavní zápletky by také člověk čekal o trochu více, na druhou stranu musím uznat, že mě ten seriál fakt bavil. Trojan v roli ironického SNBáka Plachého naprosto exceluje, s postavou si vyloženě pohrává a nadchne nejednoho diváka. Navíc Budař, Neužil a Bárdos nezůstávají pozadu. Jednotlivé detektivní příběhy pak samozřejmě splní očekávání českého diváka (který si na detektivky potrpí), jemuž pak zároveň nelítostně připomene, že od toho dvaaosmdesátého se tady toho zas tak moc nezměnilo. Za mě určitě milé překvapení. (31.12.2021)

Původně jsem toho Neužila fakt nežral a samozřejmě jsem ho viděl o parník za Trojanem, ale díl od dílu se mi ty jeho sarkastický hlášky pronášený útrpným výrazem zamlouvaj víc a víc. Samozřejmě, že za původní britskou předlohou tahle česká jobovka o ten parník zaostává taky, ale oproti Britům máme jednu výhodu - socialismus. Kappa. (04.02.2017)