Skrytá čísla

Okey, povedzme si niečo k filmu "Hidden Figures." Celkom očakávané dielko celkom príjemne potešilo a musím povedať, že je super vidieť film, o ktorom môžem povedať, že som sa dozvedel niečo nové. A skutočne musím povedať, že je to super, lebo bez tohto filmu by som o týchto dámach asi nikdy nevedel. A musím povedať, že naše tri protagonistky sú super. Rovnako s nimi aj Kevin Costner, ktorého postavu skutočne obdivujem a dáva tomu tu správnu tvár, ktorú to potrebuje. Film však trošku zlyháva v tom, že je trošku rozbitý. Občas sa film sústredí na osobný život postáv a ich vzťahy s manželmi, priateľmi alebo deťmi a je toho tak málo, že to pôsobí len tak do počtu. Okrem toho ostatní herci sú podľa mňa len okey. Nie sú zlí, ale nič tam podľa mňa nepridávajú. Občas je vo filme dobrá komédia, má dobré srdce a hlavná hrdinka Katherine je sktuočne vynikajúca. Celkovo nemôžem povedať, že ide o vynikajúci film, ale rozhodne ide o film hodný času aj pozornosti. A keď sa sústredí na život v NASA, tak je veľmi dobrý a funguje. Podľa mňa jednoznačne titul, ktorý stojí za to vidieť. Čeknite si ho a spravte svoj vlastný názor. Hodnotenie: B+ (19.01.2017)

Americký boj o dobývání vesmíru je poutavé téma a vznikla na něj celá řada méně či více zajímavých filmů. V tomto případě se film nezaměřuje přímo na astronauty, ale na lidi "dole". V tomto případě na trio afroameričanek, které se díky své píli a geniálním mozkům sice dostali k NASA, ale nebojují jen o životy amerických astronautů, ale i s rasismem, který právě v té době jel na plné obrátky. Je vidět, že se film snaží být něčím větším, ale ve výsledku je pouze obyčejným příběhem o neobyčejných a silných žen, který je určen pro televizi než pro velké plátno. (04.01.2018)

No tak tohle jsem teda slušně odzíval. Dvouhodinové drama, ve kterém se nestane DOSLOVA NIC je už i na mě extrém a tady nemůžu kromě realisticky podané situace okolo tehdejší segregace černých vyzvednout vůbec nic, jelikož se zde 2 hodiny mluví, mluví a zas jen mluví. Napětí nulové, gradace či jakékoli obavy diváka o následný vývoj situací žádné, postavy nemají moc co hrát a ani závěr není nijak finálně uspokojivý. Tohle je jednoduše důkaz, že i dramata dokážou být pořádně otravná, zejména pak když režisér vlastně netuší, co by chtěl do filmu dát. Podobný žánr často dokážu ocenit a baví mě, ale tady bych tedy rád věděl, z čeho jsou někteří zdejší uživatelé tak nadšeni... (08.08.2023)

Nelze snad najít vhodnější film pro americkou akademii, chybí tomu snad ještě nějakou oslavu americké účasti v nějaké válce, byť vlastně se film dotýká té studené. Máme tady oslavu toho, jak jsou USA úžasné, jak v něm žijí chytří, vzdělaní a talentovaní lidé, kteří musí přece být chytřejší, vzdělanější a talentovanější než ti "zlí Rusové". A samozřejmě se všem po loňsku hodí do krámu, že je pozornost upřena na utlačované a segregované černošky, které na to mají více než bělošky a nemají prostor. Achichach, už jsem opravdu unavený ze všech těch klasických amerických schemat typických pro tento žánr - dokázal bych i se zavázanýma očima určit scénu, kdy se bude tleskat. A pro mě osobně má vždy mínus film, v němž se moc řeší mnou nenáviděná matematika a fyzika, takže jsem se kousal nudou vždy, když se zbytečně zacházelo do technických podrobností. Jedinou hvězdičku dávám za slušné herecké výkony všech hlavních a vedlejších představitelek - Jannelle jsem nepoznal, té to opravdu slušelo a líbil se mi i Kevin Costner, jenž si evidentně rád zahraje v každém snímku, jenž se nějak vztahuje k osobnosti JFK. A na závěr si neodpustím rýpnutí - nevidím jediný rozdíl ve výkonu Octavie Spencer a Kirsten Dunst. (26.02.2017)

Hollywoodsky hodně přičísnuté a hodně zjemněné, aby zaoceánská srdíčka zteplala ještě víc než obvykle. Ta černošská obzvlášť. Je to tak trochu pásová výroba, ve které se hodně myslí na vytahování kapesníků a široké úsměvy všech utiskovaných, kteří se na plátně objeví. Jenže celé je to uhnětené zatraceně zručně. Historická lekce o tom, kterak ve Spojených státech bojovali i na počátku 60. let s dvojím metrem a kterak měli v NASA vytrvalé a hlavně chytré hlavy, které dostaly sympaťáka astronauta na oběžnou dráhu. Tyhle hrdinské příběhy, kdy hlavní postava musí zdolávat překážky a nakonec na poslední chvíli udělá zcela zásadní věc, mě nikdy moc nebraly. Jenže tentokrát to sakra funguje. Lví podíl na tom mají tři černošské sympaťandy, které se musí v Národním úřadu pro letectví a kosmonautiku protloukat předsudky a překračovat klacky, které jim neustále někdo hází pod nohy. Takže okolo nich jsou kravaťáci, kteří jsou přesvědčení, že vědí, naopak chybí škola, která jedné z trojice dovolí studovat vysněné zaměření a naneštěstí schází i toaleta, která by byla pro všechny. S křídou v ruce nebo s nápady na rozjetí obřího počítače to však jde dámám náramně. A ač to na první dojem vypadá jako kalkul, musím uznat, že tvůrci přistoupili k látce s velkou pokorou. A ač je to mnohdy na hraně i za ní, pořád je to tak nějak snesitelné. I když za tím vytahováním kapesníků si stojím. Když se ovšem šlo do technických podrobností, ztratit se musel každý. PS: Janelle Monáe si začínám víc všímat. 70% (07.03.2017)